Průzkum na reprezentativním vzorku 1 036 lidí ve věku od 18 do 65 let ze všech krajů ČR ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.
Hlavní zdroj obav z hospodářské situace jsou náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent. Ceny energií považuje za riziko 18 procent dotázaných. Šestina Čechů se shodně obává poklesu reálných mezd a obecného růstu spotřebitelských cen.
Byt v Praze stojí už 18 ročních platů, v Berlíně 11. Srovnání nájmů ale překvapí |
„Za posledních několika málo let u nás stouply ceny zhruba o 30 procent. A ceny potravin, které jsou součástí každého rozpočtu domácnosti, letos znovu stoupají. Problém jsou samozřejmě i vysoké náklady na bydlení a pořízení vlastního bydlení. Nedostupnost bydlení náladě ve společnosti rovněž neprospívá,“ hodnotí výsledky průzkumu finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Lidé šetří a omezují výdaje
Podle průzkumu také lidé více než na začátku roku omezují výdaje. Šetření na potravinách nyní oznámilo 57,7 procenta dotázaných, v lednu to bylo 50,5 procenta. Podíl lidí, kteří se snaží snížit spotřebu energií a vody se zvýšil na 58,1 procenta z lednových 53,5 procenta. Polovina lidí uvádí, že chodí méně do restaurací, třetina říká, že méně utrácí za koníčky. Čtvrtina, že ruší předplatné některých služeb.
„Domácnosti k řešení finanční tísně přistupují různě. Někdo šetří a zvyšuje příjmy, jiný se zadlužuje. Jisté ale je, že mnohé české rozpočty, zejména lidí v produktivním věku a s dětmi, velkými rezervami neoplývají,“ doplňuje Kučera a jako vždy zdůrazní důležitost tvořit si finanční rezervu pro nenadálé výdaje. Zkráceně řečeno, zbytečně neutrácet.
Češi mění nákupní chování. Kde si dáváme pozor a v čem jsme přeborníci? |
Špatný stres je nepřítelem zdraví
Takzvaná „blbá nálada“, případně stres, který vychází z ekonomického tlaku na domácnosti, má podle lékařů prokazatelně přímé dopady na zdravotní stav.
„Chronický stres, dlouhodobá psychická zátěž mohou člověka zdeptat natolik, že je lze chápat i jako spolupříčinu různých tělesných chorob,“ uvedl v minulosti dnes již zesnulý profesor a psychiatr Cyril Höschl ve své přednášce na akci Akademie věd České republiky nazvané Týden mozku. „Uvedené poruchy neurohumorální regulace pak mohou vést nejen k mnoha civilizačním chorobám, ale i třeba k rakovině,“ dodal.
V této souvislosti upozornil na syndrom vyhoření. Ten definoval jako stav, situaci, které často souvisí s tlakem na vyšší výkon. Mnohdy bez pochvaly či náležitého ohodnocení.
„Z toho pramení úzkost, chaotičnost, pocit, že nic nestíháte. Práce vás přestane bavit, cítíte otupělost. Příznaky jsou propady nálad, únava, poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy se spánkem a zdravotní potíže,“ popsal.
Nastavte si zrcadlo: Kolo životní energie vám napoví, jak na tom jsme |
Velice častým „řešením“ je pak samoléčba alkoholem, cigaretami nebo jinými závislostmi. Což je ale začarovaný kruh, který problém akorát prohlubuje. Vede k poruchám soužití v rodině, ztrátě empatie s ostatními a mnohdy i k nenávisti k lidem. Postižený člověk často začíná fantazírovat o výpovědi v práci, kterou ale nedá, takže je o to více frustrován a znovu se vše jen prohlubuje.
Co dělat proti stresu
Jako obranu profesor Höschl uvedl lepší organizaci času. Snahu o to nebýt ve vleku událostí. Diverzifikaci aktivit. Tedy, když to nejde v práci, mělo by to jít jinde. Třeba v rodině, při volnočasových aktivitách, mezi přáteli.
Pomoci může i zkvalitnění životosprávy. Doporučením je také nemluvit o práci ve volném čase. Anebo i zvýšení fyzické aktivity, když deptá psychiku i nečinnost. „A vždy je možné se i poradit s odborníkem,“ doplnil Höschl s dovětkem, že je třeba být také vlídný a laskavý sám k sobě.
Stres, únava i nemoc. Co se děje s tělem, když zapomínáme odpočívat |
Ne vždy přitom musí poskytnout radu odborník na nemoci duše. V lehčích případech postačí i odborník na rodinné finance. „Stresuje nás, i když nedosahujeme předsevzatých cílů. Proto je dobré si nedávat velké, těžko dosažitelné cíle, ale ten velký rozdělit do menších úkolů. Pak přichází radost při jejich plnění i další motivace. Je to stejné jako s financemi,“ říká finanční poradce Kučera.
Podle něj jsou lidé mnohdy frustrovaní například z toho, že si nedokážou vytvořit žádnou finanční rezervu. Ale přitom pro to nic nedělí. Například nezačnou měsíčně posílat alespoň pětistovku do investic.
„Je to v dnešní době celkem malá suma, kterou dokáže každý oželet. Důležitý je právě ten pocit, že s těmi penězi nepočítáte. Doslova vám musí zmizet z očí. Vytvoří se z toho zvyk. Jako zázrakem se najednou někde tvoří rezerva, a to, co dříve nešlo, už jde. Přichází radost,“ vysvětluje.
Čistá hlava pomáhá rodinným financím
Stres profesor Höschl rozdělil na dva druhy. Na ten, který může být pozitivní, protože člověka nutí ke zdravé aktivitě. A ten, který je pro člověka nepřiznivý.
„Lidský výkon se mění i podle míry stresu. Platí pro něj přitom to, co platí i pro ostatní věci. Totiž, když je něčeho málo, tak je to špatně, ale když moc, tak je to také špatně,“ konstatoval s tím, že stres jako takový není výlučně negativní.
Psycholožka: Mají práci, rodinu i uznání, ale cítí prázdno. Jak to řešit? |
„Naopak my jsme tu proto, abychom zažívali zátěže a stres, a abychom je zvládali,“ upřesnil. Dodal, že tomu „hodnému“ stresu se říká eustres, zatímco tomu „zlému“. Zejména pak tomu dlouhodobému, se říká distres.
„Distres je takový stres, kdy je člověk například obětí šikany. Kdy nemá vliv na události, nebo na ně má vliv jen částečný. Případně je frustrován z něčeho, co není úplně v jeho moci. Například, jestli bude mít všechny zkoušky, dobrou práci a tak podobně,“ vysvětlil Höschl.
Zároveň položil i otázky: Jak moc je společnost pod stresem? Z čeho ten stres vyplývá? To je důležité i podle finančního poradce Davida Kučery, protože v praxi vidí, jak celková sklíčenost a neřešení potíží zpravidla vedou i k problémům finančním. „Chcete-li mít své finance v pořádku, je potřeba mít i v hlavě klid,“ uzavírá.
