Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bolavý zub mu neošetřili. Zanedbal jste prevenci, vzkázal dentista

  • 95
Praktik, zubař a gynekolog. Ke všem těmto lékařům můžeme na preventivní prohlídku. Podle údajů pojišťoven svého práva využívá méně než polovina lidí. A jak potvrzuje zkušenost našeho čtenáře, nemusí se to vyplatit.

Pana Jiřího přepadla v pátek v noci ukrutná bolest zubu. Na pohotovost ale jít nechtěl, rozhodl se počkat na svého zubaře. Víkend díky ledovým obkladům a analgetikům nějak přežil a hned v pondělí ráno telefonoval do ordinace, aby se objednal k ošetření. Měl smůlu. Sestra mu jen oznámila, že už není jejich pacientem. A důvod? Dva roky nebyl na preventivní prohlídce, a tak jej vyřadili z evidence. Sehnat jiného dentistu byl docela problém. Pan Jiří jich obvolal přesně sedm, všichni měli naplněné kapacity, nakonec mu tedy nezbylo nic jiného než vyhledat pomoc na pohotovosti. „Je postup mého zubaře v pořádku? Myslel jsem si, že preventivní prohlídky jsou právem pacienta, a ne jeho povinností?“ ptá se náš čtenář.

Jak to tedy je? Zákon o zdravotních službách určuje definici takzvaného registrujícího poskytovatele zdravotních služeb, a to i v oboru zubní lékařství. V zákoně jsou vyjmenovány důvody, pro které může poskytovatel zdravotních služeb péči o pacienta ukončit.

„Pro daný případ jsou relevantní zejména skutečnosti, kdy pacient úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup nebo přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb,“ vysvětluje právník Mario Švehelka. Podle něj je důležité i to, zda byl pacient s lékařem na preventivní prohlídce dohodnut, na preventivní prohlídku jej zvali, nebo byl dokonce objednán a nedostavil se. „Mám zkušenost z více stomatologických zařízení, že na prohlídky aktivně zvou, volají pacientům, posílají SMS, aby nezapomněli na blížící se termín, spíše tedy tuším problém na straně pacienta,“ doplňuje.

Prevence je dobrovolná, ale důležitá

Návštěva lékaře a volno z práce

Pokud potřebujete vyšetření či ošetření u lékaře, máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, samozřejmě pokud návštěvu u lékaře nemůžete uskutečnit mimo pracovní dobu.

Vyšetření musí být provedeno ve zdravotnickém zařízení, které má smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou a je nejblíže vašemu bydlišti nebo pracovišti.

Zároveň ale máte právo na svobodnou volbu lékaře, takže pokud váš oblíbený lékař ordinuje 50 kilometrů daleko, volno vám sice zaměstnavatel poskytne, ale zaplatí vám jen za tu dobu, jako byste byli v „nejbližším zdravotnickém zařízení“.

Jak ukazuje případ našeho čtenáře, preventivní prohlídky bychom neměli podceňovat. A nejen proto, že můžeme o svého lékaře přijít. „Prevence je nedílnou součástí péče o zdraví a preventivní prohlídky mohou odhalit závažná onemocnění ve stadiu, kdy jsou léčitelná. Zákonnou normou, která tuto oblast zdravotní péče upravuje, je vyhláška o preventivních prohlídkách,“ informuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Na preventivní prohlídky pak navazují tzv. screeningové programy, které mají odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé nemají žádné příznaky či potíže.

Preventivní prohlídky patří podle zákona o veřejném zdravotním pojištění mezi služby, které jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Na všeobecnou preventivní prohlídku k praktikovi můžeme jednou za dva roky, ke gynekologovi a k zubaři jednou ročně. Vyhláška přesně stanoví, jaká vyšetření v závislosti na věku pacienta lékař provádí.

„Základem preventivních prohlídek je pravidelná kontrola zdravotního stavu, díky níž je možné včas odhalit například cukrovku, vysoký krevní tlak či cholesterol, který může vést k závažnějším zdravotním problémům. Jsou dobrovolné, ale jejich neabsolvování může nést určité komplikace. Udržování aktuálních zdravotních informací je důležité i z hlediska administrativních úkonů v podobě různých lékařských potvrzení, výpisů z dokumentace, které mohou pacienti potřebovat,“ doporučují praktičtí lékaři z Moje ambulance.

Podle údajů pojišťoven ovšem většina z nás péči o zdraví podceňuje, preventivní prohlídky absolvuje méně než polovina pojištěnců. Některé pojišťovny své klienty motivují k tomu, aby se o své zdraví starali. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví odměňuje klienty, kteří chodí na pravidelné preventivní stomatologické prohlídky bonusovými body do Vitakarty, což je osobní konto každého klienta, ze kterého mohou čerpat příspěvky na rozmanité benefity od sportu přes dentální hygienu po například helmy na lyžování.

Klienti RBP pojišťovny mladší čtyřiceti let se mohou zapojit do Programu 90. Pokud dodržují doporučené frekvence preventivních prohlídek, nemají nadváhu a nejsou závislí na drogách, alkoholu a nikotinu, což musí potvrdit jejich ošetřující lékař, získají příspěvek ve výši 500 korun. Ten je možné využít například na nákup léčivých přípravků, doplňků stravy, plavání nebo fitness aktivity.

Před nástupem do zaměstnání je lékařská prohlídka povinná

Preventivní lékařské prohlídky jsou dobrovolné, ale jiná situace nastává, pokud nastupujete do nového zaměstnání. Bez vstupní lékařské prohlídky vůbec nesmíte vykonávat práci, zaměstnavatel prohlídku musí zajistit vždy ještě před vznikem pracovního poměru. „Pokud budete pracovat na dohodu, je vstupní lékařská prohlídka nezbytná, pouze pokud jde o rizikovou práci nebo pokud má o zdravotní způsobilosti uchazeče zaměstnavatel pochybnosti,“ upřesňuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

A který lékař může vstupní lékařskou prohlídku provést? To závisí na tom, do jaké kategorie je zařazena práce, kterou budete vykonávat. Zařazení se řídí tím, do jaké míry může mít práce nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

První kategorie zahrnuje práce, u nichž se nepředpokládá nepříznivý vliv na zdraví, typicky práce v kanceláři. V případě prací ve druhé kategorii lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně. Kategorii třetí a čtvrtou označuje zákon jako rizikové práce. Dochází tu k překračování hygienických limitů i zvýšenému zdravotnímu riziku. Práce ve třetí kategorii vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků a opakovaně se u nich vyskytují nemoci z povolání. Do kategorie čtvrté jsou zařazeny práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření.

Obecně platí, že by měl zaměstnavatel mít smluvního lékaře, který pro něj poskytuje pracovně-lékařské služby. „V případě první kategorie prací, kde nehrozí nepříznivý vliv na zdraví, ale může vstupní prohlídku provést také praktický lékař uchazeče o zaměstnání,“ uvádí Zelený.

Pokud po prohlídce dojde k uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod, platí vstupní prohlídku zaměstnavatel. Jestliže k uzavření smlouvy nedojde, hradí prohlídku uchazeč, ale lze se dohodnout i tak, že zaměstnavatel prohlídku zaplatí v obou případech. V tomto ohledu je specifická práce v noci, protože pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti pro její účely, platí zaměstnavatel prohlídku vždy.

, pro iDNES.cz