„Stal se mi pracovní úraz a skončil jsem v nemocnici. Utrpěl jsem lehký otřes mozku a komplikovanou zlomeninu levé ruky. Teď řeším problém s hybností ruky v zápěstí. Zajímá mě proto, jak se počítá odškodnění za bolestné a trvalé následky. Můžete mi to vysvětlit,“ ptá se čtenář.
Na dotaz odpovídá advokát Radek Novotný z AK Drobiš & Novotný, který se na danou problematiku zaměřuje.
Odškodnění po pracovním úrazu
Každý zaměstnanec, který utrpí při pracovním úrazu zranění, má při splnění zákonných podmínek právo na odškodnění. Výčet jednotlivých náhrad, které může požadovat, je obsažen v zákoníku práce. Vždy je třeba zkoumat, na jaké náhrady má konkrétní poškozený zaměstnanec nárok, v jaké výši je lze požadovat a jakými podklady je třeba náhrady doložit.
Obvykle se řeší náhrady. jako je bolestné, ztráta na výdělku, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, popřípadě ztížení společenského uplatnění (trvalé následky úrazu).
Odškodnění je poté hrazeno ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění je povinen platit každý zaměstnavatel a slouží ke krytí nároků zaměstnanců za škody vzniklé při pracovních úrazech. Formálně je tedy odškodnění povinen zaměstnanci poskytnout zaměstnavatel, ve skutečnosti ho však za něj proplácí pojišťovna.
1. Bolestné
Bolestné je základní náhradou při zranění. Jde o kompenzaci za bolest, stres a utrpení vzniklé úrazem. Obvykle jde o první náhradu, kterou lze po pracovním úrazu řešit. Vypočítat výši bolestného je většinou možné hned po prvotním ošetření lékařem či po propuštění z hospitalizace.
Radek Novotný Jako advokát se specializuje na odškodnění újmy na zdraví, a to zejména pro oběti dopravních nehod, pracovních úrazů a pochybení zdravotnických zařízení. Je partnerem advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Věnuje též se osvětě. Informace o odškodnění újmy na zdraví včetně pracovních úrazů jsou veřejně dostupné na projektovém webu pravnikpracovniuraz.cz |
Mezi zaměstnanci nicméně existuje mýtus, že je s řešením odškodnění třeba čekat na ukončení pracovní neschopnosti. Na poškozené v tomto směru často tlačí i zaměstnavatelé, neboť je to pro ně na řešení a zpracování jednodušší.
Právě bolestné je však jednou z náhrad, které doporučujeme poškozeným řešit co možná nejdříve. Jednak zjistí, jaký je postoj zaměstnavatele a jeho pojišťovny k odškodnění pracovního úrazu a současně může vyplacené plnění poškozenému pomoci v jeho složité životní situaci.
Rozsah zranění se prokazuje příslušnou zdravotnickou dokumentací. Doporučujeme tedy navštívit se všemi zdravotními obtížemi lékaře, absolvovat veškerá navržená vyšetření a současně pečlivě uchovávat kopie veškerých lékařských zpráv z průběhu léčby.
2. Trvalé následky
Odškodnění trvalých následků pracovního úrazu se odborně nazývá náhrada za ztížení společenského uplatnění. Jde o kompenzaci za trvalá zdravotní omezení zaměstnance, kterými následkem pracovního úrazu trpí a která nepříznivě zasahují do různých oblastí jeho života.
Poškozený může být po úrazu částečně či zcela omezen v určité oblasti svého každodenního fungování, ať už jde o práci, péči o rodinu či sport. Účelem náhrady ztížení společenského uplatnění je tato omezení finančně kompenzovat. Zvláště u vážnějších zranění se proto zpravidla jedná o nejvyšší náhradu, kterou poškozený zaměstnanec může získat.
Na rozdíl od bolestného však nelze ztížení společenského uplatnění vypočíst hned po úrazu, ale je nutné počkat na takzvané ustálení zdravotního stavu. Laicky řečeno, jde o okamžik, kdy se již nedá předpokládat zásadnější změna zdravotního stavu a poškození je možno považovat za trvalé. U pracovních úrazů se zpravidla předpokládá možnost výpočtu trvalých následků rok od úrazu.
3. Výpočet náhrad
Náhrady bolesti a ztížení společenského uplatnění jsou specifické zejména tím, že jde o finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu zaměstnance, přesněji za poškození jeho zdraví. Taková újma se z podstaty samozřejmě velmi obtížně vyčísluje v penězích.
K výpočtu odškodnění bolestného a trvalých následků se proto používá speciální výpočtový mechanismus, který je zakotven v Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. (o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).
Výpočet odškodnění probíhá následovně:
- Pro každé zranění či trvalé zdravotní omezení je nařízením vlády stanoven určitý počet bodů.
- Body se následně sečtou a vynásobí příslušnou hodnotou bodu.
Pří výpočtu je třeba myslet na to, že se hodnota bodu každoročně mění v závislosti na výši průměrné mzdy. Pro rok 2025 je například hodnota bodu bolestného a ztížení společenského uplatnění 451,07 Kč.
| Zranění | Body | Částka v Kč |
|---|---|---|
| zhmoždění prstu nohy | 2 | 902 |
| povrchní 2 cm rána | 4 | 1 804 |
| lehký otřes mozku | 20 | 9 021 |
| zlomenina žebra s posunem | 25 | 11 277 |
| zlomenina výběžku krčního obratle | 30 | 13 532 |
| pohmoždění hrtanu | 40 | 18 043 |
| vymknutí ramenního kloubu | 50 | 22 554 |
| zlomenina diafýzy pažní kosti | 60 | 27 064 |
| přerušení vřetenního nervu v úrovni paže | 100 | 45 107 |
| poranění průdušky | 150 | 67 661 |
| sériová zlomenina žeber provázená respirační insuficiencí | 200 | 90 214 |
| ztráta končetiny v úrovni lokte a předloktí | 250 | 112 768 |
| ztráta končetiny v kyčelním kloubu | 400 | 180 428 |
| popáleniny III. stupně na 10 % – 20 % povrchu těla | 600 | 270 642 |
| zdroj: propočet AK Drobiš & Novotný | ||
U trvalých zdravotní omezení se postupuje stejně. Nařízením vlády je opět stanoven určitý počet bodů, které se vynásobí hodnotou bodu, což je pro rok 2025 částka 451,07 Kč.
| Omezení | Body | Částka v Kč |
|---|---|---|
| odlomení korunkové části jednoho zubu | 30 | 13 532 |
| perforace nosní přepážky | 160 | 72 171 |
| chybné postavení řas | 200 | 90 214 |
| traumatická porucha lícního nervu lehkého stupně | 300 | 135 321 |
| deformace nosu | 400 | 180 428 |
| těžké omezení pohyblivosti zápěstí nedominantní ruky | 500 | 225 535 |
| středně těžké porušení funkce zažívacích orgánů | 700 | 315 749 |
| nedoslýchavost jednostranná těžká | 800 | 360 856 |
| ztráta chuti | 1 000 | 451 070 |
| poúrazová paraparéza | 1 200 | 541 284 |
| úplná ztuhlost kyčelního kloubu | 2 000 | 902 140 |
| zvlášť těžké poruchy srdeční a cévní | 3 000 | 1 353 210 |
| ztráta nedominantní končetiny v ramenním kloubu | 4 000 | 1 804 280 |
| poúrazová paraplegie | 5 600 | 2 525 992 |
| zdroj: propočet AK Drobiš & Novotný | ||
Kdo provádí bodové ohodnocení bolestného a trvalých následků?
Obvyklý postup spočívá v tom, že zaměstnavatel předá poškozenému formuláře pojišťovny, aby si je nechal vyplnit ošetřujícím lékařem. Vyplněné formuláře spolu s příslušnou zdravotnickou dokumentací poté zaměstnavatel zašle pojišťovně, která provede vlastní šetření a vyplatí odškodnění. Pozor, v některých případech může pojišťovna výpočet lékaře krátit či plnění zcela odmítnout.
Popsaný postup má jedno velké riziko. Ošetřující lékaři nejsou na výpočty odškodnění nijak školeni, poměrně často tak jejich výpočet obsahuje chyby, kdy nezahrnou do výpočtu některou z položek, opomenou uvést operační zákroky či komplikace. Stává se i to, že poškozenému vyplnit formuláře jednoduše odmítnou.
Aby se předešlo komplikacím s výpočtem odškodnění a poškozený v konečném důsledku získal maximální možné plnění, doporučujeme výpočet provést prostřednictvím znaleckého posudku. Specializovaný znalec je na výpočty náhrad bolestného a ztížení společenského uplatnění vyškolen a měl by být schopen zohlednit veškeré okolnosti případu a vypočíst správnou výši odškodnění.
