„Na pracovišti jsem uklouzl po mokré podlaze a zlomil jsem si ruku. Odvezli mě do nemocnice, nejde o lehké zranění. Léčit se budu delší dobu, jde o komplikovanou zlomeninu a nejspíš mě čeká i rehabilitace. Mám nárok na nějaké odškodnění? Nešlo o mou chybu,“ ptá se student, který skočil po nešťastném pádu s rukou v sádře a na brigádu už do konce léta nevrátí.
Podle advokáta Jaroslava Zemana mají brigádníci stejnou legislativní ochranu pro případ pracovního úrazu jako zaměstnanci pracující na běžnou pracovní smlouvu. Pokud dojde k pracovnímu úrazu při výkonu práce, je potřeba, aby poškozený tuto událost svému zaměstnavateli bezodkladně ohlásil. Zaměstnavatelé pak mají ze zákona povinnost odškodnit pracovní úraz, který se stal i brigádníkovi.
„Jedná se o § 77 zákoníku práce, který fakticky stanovuje rovné postavení takzvaných dohodářů s klasickými zaměstnanci v pracovním poměru co do nároků z pracovních úrazů,“ upozorňuje Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.
Sazba pojistného podle činnosti
Zaměstnavatelé jsou pro případ pracovních úrazů ze zákona pojištěni. Při výpočtu povinného pojistného odpovědnosti zaměstnavatele je přitom zohledněna činnost zaměstnance. U rizikovějších činností je pojistné vyšší. Zvýhodněný pojistný režim je i u dohod o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun a méně, ze kterých se jinak neplatí sociální ani zdravotní pojištění.
„Podle zákoníku práce, jedná se o § 274, se nicméně jako pracovní úraz nehodnotí ten, který se stal zaměstnanci cestou do práce nebo cestou z práce,“ upřesňuje Jaroslav Zeman.
Na jaké plnění má zaměstnanec nárok
Druhy náhrad, které může zaměstnanec v souvislosti s pracovním úrazem čerpat, jsou vyjmenovány v zákoníku práce. V praxi se nejčastěji jedná o bolestné, náhradu za ztrátu na výdělku, účelně vynaložené náklady spojené s léčením nebo náhradu věcné škody.
„Při závažnějších pracovních úrazech mohou i brigádníci čerpat vysoké finanční plnění, zejména za vzniklou nemateriální újmu, to jest újmu na zdraví, jako je bolestné, či ztížení společenského uplatnění, laicky pro trvalé následky úrazu,“ doplňuje advokát Zeman.
Jak je to s nárokem na nemocenskou
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti mají zpravidla nárok na náhradu mzdy a následnou nemocenskou, přičemž se pro tyto účely nerozlišuje důvod pracovní neschopnosti. „Nemocenská není kvůli pracovnímu úrazu vyšší a příslušný výpočet je shodný jako v ostatních případech,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Zbavte se výhodně dluhů vůči státu. Přichází Milostivé léto s novinkou |
Zaměstnanci však mají ještě nárok na zmíněnou náhradu za ztrátu na výdělku, celkově tedy dostávají více. „Pro nárok na náhradu mzdy i nemocenskou je nutné splnit podmínku pojištění, přičemž částky se odvíjí od výše plateb na sociálním pojištění v rozhodném období,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Oznámení zdravotní pojišťovně
Zaměstnavatelé musí v zákonných termínech pracovní úrazy oznamovat mimo jiné i příslušné zdravotní pojišťovně. Neplnění této povinnosti může být ze strany zdravotní pojišťovny poměrně citelné, a to udělením pokuty až ve výši 100 tisíc korun.
V případě porušení právních norem ohledně bezpečnosti práce (BOZP) mají totiž příslušné zdravotní pojišťovny právo na regresní úhradu nákladů na zdravotní péči, které mohou být velmi vysoké.
