Každý zaměstnanec, jemuž byl uznán pracovní úraz, i každá oběť nezaviněné dopravní nehody, mají ze zákona právo na finanční kompenzaci. Specifikem popsané situace, kdy se tyto události prolínají, je souběh dvojí právní úpravy a existence dvou různých subjektů odpovědných za odškodnění.
V režimu pracovního úrazu odpovídá za škodu zaměstnavatel a odškodnění je vypláceno z jeho zákonného pojištění odpovědnosti. V režimu dopravní nehody je odpovědným subjektem viník nehody, respektive jeho pojistitel a jednotlivé nároky se obvykle uplatňují u pojišťovny vozidla, které nehodu zavinilo z povinného ručení.
Ačkoli v obou případech směřuje poškozený k získání finanční náhrady za utrpěná zranění, oba systémy se liší právní úpravou i konkrétními mechanismy výpočtu jednotlivých složek odškodnění. Platí však pravidlo, že poškozený může za jednu škodní událost dostat jedno odškodnění – nemůže uplatňovat totožné nároky u zaměstnavatele i pojistitele vozidla.
Dva právní režimy odškodnění
Odškodnění po dopravní nehodě se řídí občanským zákoníkem, zatímco odškodnění pracovního úrazu upravuje zákoník práce. Existence dvou odlišných právních úprav znamená, že pokud má zaměstnanec nezaviněnou dopravní nehodu v pracovní době, dochází k souběhu obou těchto právních režimů.
V praxi to znamená, že zaměstnanci, kteří tráví pracovní dobu za volantem, ať už jde o řidiče v dopravě, zásobování, obchodní zástupce či servisní techniky, mají v takové situaci zpravidla možnost volby. Mohou se rozhodnout, zda budou své nároky uplatňovat z titulu pracovního úrazu, nebo z titulu dopravní nehody.
Nabízí se otázka, v čem přesně spočívají rozdíly mezi těmito cestami k odškodnění a která z nich je pro poškozeného výhodnější.
Volba vhodného právního režimu může mít zásadní vliv na konečnou výši vyplacené částky. Jaké jsou specifika obou právních režimů?
Jaké náhrady lze požadovat
Jednotlivé náhrady, které může poškozený zaměstnanec žádat, jsou až na drobné výjimky v obou režimech velmi podobné. Rozdíly nalezneme spíše ve způsobu výpočtu jednotlivých náhrad a v procesu řešení odškodnění.
1. Bolestné
Bolestné je základní náhradou za utrpěná zranění. Prostřednictvím bolestného lze získat kompenzaci za vytrpěnou bolest – fyzickou i psychickou.
Poškození se často domnívají, že bolestné lze řešit až po ukončení léčby. To však není pravda, bolestné lze vypočítat hned po vzniku bolesti, tj. obvykle po prvotním ošetření či hospitalizaci, není potřeba čekat na ukončení pracovní neschopnosti.
Odškodnění bolesti je v teoretické rovině velmi subjektivní a obtížně vyčíslitelné, proto existuje stanovený systém výpočtu této náhrady.
Výpočet bolestného se obvykle provádí na základě zdravotnické dokumentace a popřípadě fotodokumentace zranění. Hodnotící lékař či znalec potřebuje ke stanovení náhrady přesně vědět, k jakým zraněním došlo, jaké operace poškozený podstoupil, popřípadě zda došlo k nějakým komplikacím léčby.
2. Ztráta na výdělku
Pokud zranění zaměstnance omezuje jeho možnost pracovat, stává se dočasně práce neschopným. V průběhu pracovní neschopnosti sice dostává částečnou náhradu příjmů, a to od zaměstnavatele v prvních čtrnácti dnech a poté ve formě nemocenského od České správy sociálního zabezpečení. Tyto náhrady však nedosahují toho, co by si běžně vydělal, kdyby k nehodě nedošlo. Jde pouze o část jeho obvyklého výdělku.
Jak dosáhnout v roce 2026 odškodnění po dopravní nehodě? Tipy a rady pro poškozené |
Není to však vina poškozeného, že nemůže pracovat. Pokud by k nehodě zaviněné druhým řidičem nedošlo, dosahoval by plného výdělku. Z principu má tedy poškozený nárok na náhradu ušlého výdělku.
Pokud se zaměstnanec nedohodne se svým zaměstnavatelem jinak, má při pracovním úrazu právo na pravidelné měsíční vyplácení ušlého výdělku. V praxi je však tato povinnost často porušována a k výplatě dochází až po ukončení pracovní neschopnosti. V takovém případě je potřeba zaměstnavatele upozornit na zákonnou úpravu a požádat ho o pravidelné proplácení.
Při řešení odškodnění s pojistitelem vozidla se ušlý výdělek obvykle proplácí po ukončení pracovní neschopnosti, na základě speciálního formuláře dané pojišťovny. V odůvodněných případech lze však dojednat i poskytnutí přiměřené zálohy.
3. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
Během léčby vzniká poškozenému spousta výdajů, které by jinak neměl. Pokud jde o účelně vynaložené náklady spojené s léčbou, má možnost žádat o jejich odškodnění.
Jde například o náklady spojené s cestováním kvůli léčbě zranění. Zpravidla se jedná o cesty na kontroly k obvodnímu lékaři, ke specialistům nebo na rehabilitace. Pokud poškozený využívá automobil, proplácí se obvykle náklady na opotřebení vozidla a pohonné hmoty.
Patří sem také výdaje za léky, zdravotnické nebo rehabilitační pomůcky. K vynaloženým nákladům je potřeba doložit daňové doklady a současně prokázat účelnost vynaložení daného nákladu.
Méně známou náhradou jsou náklady na péči o poškozeného. Pokud poškozený vyžaduje péči profesionála, lze požadovat účelné výdaje za pečovatelské služby. Náhradu lze ale žádat i v případě, kdy péči o nesoběstačného poškozeného poskytují bezplatně osoby blízké.
4. Odškodnění trvalých zdravotních následků
Trvalé následky jsou v právních předpisech označovány jako ztížení společenského uplatnění. Jedná se o kompenzaci dlouhodobých či trvalých zdravotních omezení poškozeného zaměstnance, které mu ztěžují nebo znemožňují uplatnění v běžném životě – ať už v rodinném, sociálním, profesním, kulturním či sportovním.
Výpočet ztížení společenského uplatnění je možné provést až při relativním ustálení zdravotního stavu poškozeného. V praxi se z tohoto důvodu ztížení společenského uplatnění hodnotí obvykle rok od nehody. U závažnějších zranění však může ustálení zdravotního stavu trvat i déle. Vždy závisí na okolnostech konkrétního případu.
Jak se liší výpočet bolestného
Ačkoliv se v obou právních režimech vychází z bodového systému, výsledná částka bolestného se může lišit. Rozdíl je dán použitím různých hodnotících předpisů.
Při odškodnění bolestného z titulu dopravní nehody se postupuje podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. V tomto systému je jednotlivým diagnózám přiřazen určitý počet bodů, tyto body se následně sečtou a vynásobí hodnotou bodu pro daný rok.
Při řešení odškodnění bolestného z titulu pracovního úrazu se výpočet řídí nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Způsob výpočtu je prakticky totožný, liší se však tabulka diagnóz a bodů za ně a současně i hodnota bodu je mírně odlišná.
Advokát radí, jak získat patřičné odškodnění, když utrpíte pracovní úraz |
Důležitým rozdílovým faktorem je právě hodnota jednoho bodu. V případě Metodiky odpovídá hodnota bodu 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž nárok vznikl. Pro bolest vzniklou v roce 2026 je hodnota bodu 492,15 Kč. Hodnota bodu podle nařízení vlády se počítá z průměrné mzdy jen za 1. až 3. čtvrtletí. V režimu pracovního úrazu je tak hodnota bodu bolestného pro letošní rok 481,71 Kč.
Jak se liší výpočet trvalých následků
Výpočet ztížení společenského uplatnění je většinou hlavním faktorem při rozhodování, zda postupovat podle občanského zákoníku nebo zákoníku práce. U vážných úrazů se obvykle jedná o nejvyšší náhradu a výpočty trvalých následků se mohou v případě využití režimu dopravní nehody a pracovního úrazu výrazně lišit.
Radek Novotný Jako advokát se specializuje na odškodnění újmy na zdraví, a to zejména pro oběti dopravních nehod, pracovních úrazů a pochybení zdravotnických zařízení. Je partnerem advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Věnuje se též osvětě. Informace o odškodnění újmy na zdraví jsou veřejně dostupné na projektovém webu pravnikpracovniuraz.cz |
Podle Metodiky, tedy při odškodnění dopravní nehody, stanovuje náhradu obvykle znalec na základě osobního vyšetření poškozeného. Výpočtový mechanismus Metodiky není založen na bodovém systému, ale soustavě koeficientů vycházejících z omezení v jednotlivých oblastech života poškozeného. Tento postup obvykle umožňuje přesnější a více individualizované stanovení výše náhrady.
V režimu pracovního úrazu je postup striktnější, tabulkový. Nařízení vlády obsahuje pro jednotlivé možné trvalé následky bodový seznam, podobně jako u bolestného. Každé diagnóze, tedy konkrétnímu trvalému omezení, je přiřazen určitý počet bodů.
Prostor pro zohlednění specifik konkrétního poškozeného je tedy menší. Zákoník práce však v odůvodněných případech ponechává prostor pro přiměřené navyšování základní náhrady.
Nelze bez dalšího říci, že odškodnění trvalých následků je ve všech případech vyšší podle Metodiky nebo naopak podle nařízení vlády. Vždy je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a osoby poškozeného.
U vážných trvalých následků je často základní ohodnocení podle Metodiky vyšší. Zákoník práce naopak umožňuje žádat v odůvodněných případech navýšení základní náhrady vypočtené podle nařízení vlády.
V případě, kdy tedy stojíte před řešením odškodnění trvalých následků z pracovního úrazu – dopravní nehody, je vhodné případ konzultovat s advokátem specializovaným na odškodnění, který vám pomůže zvolit vhodný postup a zajistit správné výpočty odškodnění.
Nehodu nezavinil, teď trpí opěrkovým syndromem. Má nárok na odškodnění? |
Je odškodnění jednorázové, nebo lze žádat doplatek?
Odškodnění bolestného a trvalých následků je ze své podstaty jednorázové, nejedná se o pravidelné nebo opakované plnění. Nicméně doplatek získat lze, a to zejména v těchto případech:
a) skryté zranění, které se projeví až po určitém čase,
b) špatný, podhodnocený výpočet náhrady,
c) dodatečné operační zákroky či komplikace léčby,
d) podstatné zhoršení zdravotního stavu.
Pokud se nějaké zranění projeví s časovým odstupem, jak tomu bývá například u zranění krční páteře, lze žádat o doplatek bolestného. Stejné je to v případě, že poškozený obdrží bolestné na základě špatného výpočtu. Většinou si lze nechat vypracovat výpočet nový – ideálně od specializovaného znalce a na jeho základě žádat poskytnutí doplatku odškodnění.
Součástí bolestného by mělo být hodnocení souvisejících operačních zákroků. Pokud například poškozený již určité odškodnění obdržel a musí podstoupit další zákrok, lze získat další bolestné i za tuto novou operaci.
U všech žádostí o navýšení odškodnění je však vždy potřeba prokázat příčinnou souvislost s řešenou dopravní nehodou.
Rychlý přehled Pracovní úraz vs. dopravní nehoda
Rozhodujete se, který právní režim zvolit? Zde je přehledné srovnání hlavních rozdílů, které vám pomůže se zorientovat:
| DOPRAVNÍ NEHODA | PRACOVNÍ ÚRAZ |
|---|---|
| Občanský zákoník | Zákoník práce |
| Výpočet bolestného a ZSU dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. | Výpočet bolestného a ZSU dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Bolestné se stanovuje podle bodového seznamu diagnóz v Metodice. | Bolestné se stanovuje podle bodových tabulek v nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Výpočet trvalých následků je založen na individualizovaném výpočtu dle tzv. aktivit a participací. | Trvalé následky se stanovují podle bodových tabulek v nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Hodnota bodu je 1 % průměrné hrubé mzdy v ČR za předchozí kalendářní rok. | Hodnota bodu je 1 % průměrné hrubé mzdy v ČR, za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. |
| Ušlý výdělek se vyplácí zpravidla jednorázově po ukončení pracovní neschopnosti. | Zaměstnavatel má povinnost vyplácet ušlý výdělek průběžně v měsíčních intervalech. |
Jak postupovat v praxi
Souběh pracovního úrazu a dopravní nehody je specifickou situací, která dává poškozenému zaměstnanci možnost volby. Nelze univerzálně říci, který z právních režimů je pro poškozeného výhodnější. Vše závisí na okolnostech případu.
Vždy však platí, že za tutéž újmu nelze získat odškodnění dvakrát – jak od zaměstnavatele, tak od pojišťovny viníka nehody. Současně lze za určitých okolností oba režimy kombinovat a některé náhrady uplatňovat z dopravní nehody a některé z pracovního úrazu. Typicky zaměstnavatel proplácí průběžně náhradu ztráty na výdělku a ostatní náhrady si poškozený zaměstnanec řeší s pojišťovnou viníka nehody z povinného ručení.
Každý případ je jedinečný a to, co může být výhodné pro jednoho poškozeného, nemusí být ideální pro druhého. Dopravní nehoda jako pracovní úraz je specifická situace, kde správně zvolený postup může výrazně ovlivnit výši odškodnění. Zvláště v případě vážnějších zranění proto doporučujeme situaci konzultovat s odborníkem na odškodnění.
