Při výkonu svého zaměstnání se dostávají lidé do kontaktu s mnoha hodnotnými věcmi (zásoby, peníze, obsluhované stroje), a tak může snadno dojít k újmě na majetku zaměstnavatele.
Prvním předpokladem pro vznik odpovědnosti za škodu není nic jiného než existence škody. To znamená muselo dojít na straně zaměstnavatele k nějaké měřitelné újmě. Nejdůležitější ovšem v tomto ohledu je nutné prokázání zaměstnanci, že došlo k zavinění z jeho strany. Tím se myslí to, že on porušením svých pracovních povinností při plnění svěřených úkolů jednoznačně zapříčinil škodu (jinými slovy, že existuje příčinná souvislost mezi škodou a škodní událostí).
Odpovědnost obecná nebo zvláštní
Do obecné odpovědnosti patří všechny druhy zaměstnancem zaviněných škod, které nelze zařadit do následujících tří skupin:
- odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody (paragraf 251 ZP),
- odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách (paragraf 252 až 254 ZP),
- odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (paragraf 255).
Pokud jako zaměstnanec víte, že nějaká škoda zaměstnavateli může vzniknout, tak jste povinni na tuto hrozící újmu upozornit. Neučiníte-li tak a při vyšetřování se prokáže fakt, že jste o tom věděli, a neupozornili na to, tak vám hrozí odpovědnost za škodu, aniž byste ji sami způsobili.
Účetní, skladníci atd. Přistupujte opatrně k dohodě o odpovědnosti se svěřenými hodnotami
Zejména účetní pracující s penězi v hotovostní nebo bezhotovostní podobě podepisují při nástupu do své funkce takzvanou dohodu o odpovědnosti. Podstatou takové dohody je odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách. Podobné dohody jsou adresovány také například logistikům nebo skladníkům, kteří pracují se zásobami apod. Tato forma dohody vzhledem ke své důležitosti musí být uskutečněna pouze písemně a její ústní alternativa není přípustná.
Jde o velmi citlivou formu odpovědnosti, kde navíc neexistuje žádné omezení z hlediska výše náhrady škody. Pokud se ztratí pokladní z pokladny padesát tisíc korun, tak dotyčná pracovnice bude muset nahradit škodu v plné výši bez ohledu na její plat.
Je možné zaměstnancům při podpisu této dohody doporučit velkou formu obezřetnosti. To platí především pro oblast inventury prostředků při podpisu takové dohody nebo zejména při ukončení činnosti ve firmě či přesunu na jinou pozici. Pokud v důsledku přesunu na jinou pozici ztratíte reálnou kontrolu nad svěřenými prostředky, tak co nejdříve ukončete takovou dohodu. Zaměstnavatel totiž na to může záměrně anebo z nedbalosti zapomenout a vy riskujete naprosto zbytečně příliš mnoho.
Podobný charakter má i odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Výkon některých povolání se neobejde bez podpory poměrně nákladných pracovních pomůcek, které jsou zaměstnanci svěřeny. Jejich svěření musí být doprovázeno písemným potvrzením a u pomůcek v hodnotě převyšující 50 000 korun musí být podepsána dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Pozor na alkohol. Limity pro náhradu škody mizí.
Na rozdíl od odpovědnosti za škodu způsobenou v občanskoprávních vztazích (například vytopím byt souseda v nižším patře) existují u škod způsobených zaměstnavateli některé ochranné limity. Jenom připomínám, že v občanskoprávních vztazích je náhrada škody neomezená a závisí na vyčíslení způsobené újmy.
Zaměstnanec způsobivší škodu by měl dostat možnost odčinit škodu uvedením poškozené věci v původní stav. To samozřejmě nelze u všech typů újmy a v některých případech musí dojít k náhradě škody ve finanční rovině. Zákoník práce chrání zaměstnance do té míry, že mu může být předepsána náhrada škody maximálně do výšky čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku (platí pro obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu). Existuje zde ovšem výjimka týkající se škody způsobené v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek. Prokáže-li se existence těchto látek u pracovníka, tak náhrada škody nemá žádné limity.
Co se týče méně typického druhu odpovědnosti (odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody), může tam být předepsána náhrada škody maximálně do trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Naopak u odpovědnosti za svěřené hodnoty nebo svěřené předměty se pracuje s náhradou škody v plné výši.
