RozhovorPrávník Ondřej Závodský: |
V interview o dražbách prováděných soudy, soudními exekutory a veřejnými dražebníky byly zveřejněny údaje, jež jsou v přímém rozporu se zákonem. Respondent se mimo jiné odkazuje na staré znění zákona a cituje již neúčinná ustanovení. Zákon připouští, aby při exekuční dražbě bylo možné v případě shodného podání určit vydražitele losem. Dohoda mezi dražiteli naopak přípustná není.
Exekuční dražby rozhodně nejsou ovládány dohodami a organizovanými skupinami, jak stojí v rozhovoru. K prodeji pod cenou nikdy nedošlo, což je snadno ověřitelné i prostřednictvím Nejvyššího správního soudu ČR. Pokud jde o dražbu formou spojování drobnějších movitých věcí do souborů, jde o přípustné a ekonomicky odůvodněné řešení dražebního prodeje věcí. Žádný právní řád nezná efektivnější způsob zpeněžení věcí dlužníka. Navíc neexistuje racionální důvod pro vyčlenění podnikatelů z exekučních dražeb. Taková restrikce by se obrátila i proti samotným neplatičům. Připomeňme také, že exekuční dražba se netýká předmětů, jež jsou exekučně nepostižitelné (viz například talíře a lednice).
V návaznosti na klamná vyjádření JUDr. Závodského uveďme, že soudní exekutoři jsou nejkontrolovanější právnickou profesí, podléhají dozoru čtyř druhů orgánů. O jejich kárných deliktech rozhoduje nezávislý Nejvyšší správní soud ČR, nikoliv Exekutorská komora ČR. Je tedy nereálné, aby docházelo k odpouštění testů na základě jakýchkoliv "vazeb" mezi soudními exekutory. Exekutorská komora ČR je coby dohledový orgán nad činností soudních exekutorů mimořádně aktivní. Intenzivně provádí kontroly exekutorských úřadů. U kárně trestaných soudních exekutorů posiluje preventivní kontroly, při nichž se přihlíží i ke zjištěním kárného soudu. Například pokud byl soudní exekutor odsouzen za nečinnost, což je nejčastější příčina udělení trestu, zaměřuje se kontrola zejména na průtahy. Kárná komise Exekutorské komory ČR podala tento rok stejný počet kárných žalob jako ministr spravedlnosti. Za rok 2012 bylo podáno 33 žalob, z toho 6 soudních exekutorů bylo kárně odsouzeno. Nejvyšší pokuta byla udělena Mgr. Tetzeliové (dva milióny korun), která ukončuje svou činnost, a odvolanému Mgr. Višváderovi (1,5 miliónu korun). Soudní exekutoři jsou na tom tedy lépe než soudci, srovnatelně se státními zástupci.
Je samozřejmě všeobecně prokazatelnou snahou zabránit eventuálním protizákonným pletichám účastníků nejen exekučních dražeb. Soudní exekutoři nemají žádný zájem na tom, aby věci byly vydraženy za nižší než maximální cenu. Způsob, jak pletichám zabránit, představují mimo jiné hojně prováděné elektronické dražby movitých věcí. Pokud někdo přesto byl svědkem zakázaných pletich, nechť upozorní dohledové orgány nebo orgány činné v trestním řízení.
V reakci na rozhovor je rovněž třeba zmínit, že právní úprava obsahuje celou řadu omezení, která zajišťují "humánnost" exekucí. Příkladem může být úprava srážek ze mzdy, která je nastavena tak, aby dlužníkovi vždy zůstal dostatek prostředků na důstojnou existenci. Dalším může být povinnost ponechat neplatiči finanční prostředky ve výši dvojnásobku životního minima, a to jak v rámci postižení účtu, tak při soupisu movitých věcí. Řada pravidel provádění exekucí se postupně zmírňuje ve prospěch dlužníků. Zájem na humanizaci však musí končit tam, kde by vedl k nemožnosti vymožení pohledávky věřitele.
Jde-li o požadavek na povolení k domovní prohlídce jako předpoklad pro uskutečnění soupisu movitých věcí, odkažme se na Listinu základních práv a svobod. V té se praví, že zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Takovým průlomem do práva na nedotknutelnost obydlí je dle zákonodárce také situace, kdy je nutné dát přednost ochraně vlastnického práva věřitele před nedotknutelností obydlí dlužníka, který navzdory rozhodnutí soudu nehradí své závazky. Jde proto o využití prostředků donucení veřejnou mocí za účelem ochrany práv věřitelů, jimž v podmínkách právního státu není dovoleno brát právo do vlastních rukou.
Soudní exekutoři respektují restriktivní výklad možných zásahů do nedotknutelnosti obydlí. Před provedením prohlídky mají postaveno na jisto, že se jedná skutečně o obydlí či místo podnikání dlužníka, resp. že lze s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat, že se právě tam nalézá majetek neplatiče. Soudní exekutoři přitom v rámci exekuce mají postavení a pravomoci soudce. Tomu ostatně odpovídají i kritéria výběru osob, které se stanou soudními exekutory a které jmenuje ministr spravedlnosti.
