Peněženku vystřídal chytrý mobilní telefon. Zatímco před čtyřmi lety zaplatilo někdy mobilem pouhých 19 procent respondentů, loni už to bylo 39 procent z nich. I když většina lidí s sebou stále nosí hotovost, vnímají ji především spíše jako pojistku, že budou moci zaplatit i tam, kde bezhotovostní platby nepřijímají. Data vyplývají z průzkumu společnosti Mastercard.
„Tokenizované platební karty v nejrůznějších nositelných zařízeních se v posledních několika letech staly novým tržním standardem. Zákazníci upřednostňují metody, které jsou nejpohodlnější a nejrychlejší – a v případě hodinek nebo chytrého telefonu odpadá i zadávání kódu PIN u vyšších částek,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
I data Sdružení pro bankovní karty (SBK) potvrzují nárůst bezhotovostních transakcí. Jen za loňský rok se jejich počet v obchodních místech zvedl o čtvrtinu, celkový počet transakcí dosáhl 2,3 miliardy a celkový objem činil 1,548 bilionu Kč.
„Díky častějšímu používání platebních prostředků napříč populací, včetně lidí v seniorním věku, i nadále zásadním způsobem roste podíl bezhotovostních transakcí oproti výběrům hotovosti z bankomatů, v roce 2022 dosáhl počet bezhotovostních transakcí úrovně 2,302 mld transakcí oproti 152 milionům výběrů z bankomatů,“ doplňuje Roman Kotlán, výkonný ředitel SBK.
Co říká legislativa
Ze zákona není možné platit hotově částky vyšší než 270 tisíc korun, tyto platby je nutné provést bezhotovostně, až na některé výjimky.
„Jsou to třeba platby daní, poplatků, povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek penzijních společností, nebo platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při exekuci nebo výkonu rozhodnutí,“ upřesňuje Jan Mayer, ředitel odboru peněžního oběhu a ochrany platidel České národní banky.
Platby realizované v hotovosti jsou upraveny zákonem o oběhu bankovek a mincí, tady se ale výklad různí. Podle Jana Mayera ze znění zákona, konkrétně paragrafu 5 Příjem tuzemských bankovek a mincí, vyplývá povinnost obchodníků platby v hotovosti přijímat.
„Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky, a každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout,“ doplňuje hlavní právník a zástupce výkonné ředitelky České bankovní asociace Filip Hanzlík.
Obchodník je oprávněn odmítnout hotovost, pokud jde o více než 50 mincí v jedné platbě nebo jsou bankovky a mince nestandardně poškozené. Obchodník podnikající jako fyzická osoba také nemusí přijmout běžně poškozené bankovky a mince, nebo ty, u nichž existuje podezření, že jsou padělané.
Neplatná, poškozená, nebo milionová? Zkontrolujte si bankovky v peněžence |
Podle právního názoru Ministerstva financí ČR ale obchodník nemá povinnost hotovost přijmout, musí však klienta o tom předem informovat
„Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že smluvní strany, tedy obchodníci a klienti, by měli mít volnost v tom, jaké protiplnění si sjednají, jinými slovy, jakou formu platby zvolí a jednotlivé způsoby placení by se měly prosazovat svými výhodami pro spotřebitele a nikoliv silou regulace,“ uvádí mluvčí ministerstva Filip Běhal a dodává: „Tento názor vychází z občanského zákoníku, který stanoví, že proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen.“
ANKETA MEZI ODBORNÍKY: Jste pro zachování nebo zrušení hotovosti?Odklon od plateb v hotovosti je v technologicky vyspělé části světa patrný, přesto považuji za důležité hotovost zachovat. Alternativa zaplatit bankovkou či mincemi by měla při nákupu vždy zůstat nejen proto, že stále existuje okruh lidí, kteří bezhotovostní platby nevyužívají a ani to neplánují. V České republice zákonná povinnost přijmout platbu také hotově je, v některých evropských státech ale její uzákonění teprve prosazuje Mezinárodní asociace mincovnického průmyslu, jejímž členem je také Česká mincovna. Hotovost plní dvě základní funkce. Je platebním prostředkem a uchovatelem hodnoty. Důvodů pro její zachování je několik. Při výpadku bezhotovostního vypořádávání plateb (živelní událost, hackerský útok, blackout apod.) by se celá ekonomika zastavila. Ne každý má bankovní účet. Jsou i jednotlivci, kteří platby bezhotovostně odmítají ze zásady, principiálně, nedůvěřují institucím včetně bank, a proto vlastní úspory drží v hotovosti. A existují i obavy, že případné zrušení hotovosti by zvýšilo možný dohled státu na fungování každého člověka. Zároveň panuje obava, že takové opatření by centrální bance v případě potřeby umožnilo zavést záporné úrokové sazby na vklady obyvatelstva, které by tím bylo nuceno k větší spotřebě. Jsem jednoznačně pro postupné omezování hotovosti a dlouhodobě i pro její zrušení. Je to neefektivní, nepraktické, nehygienické, drahé a napomáhá to praní špinavých peněz, daňovým únikům a kriminalitě obecně. Jako spolumajiteli obchodů a dříve i několika restaurací by mi to velmi zjednodušilo život a určitě snížilo krádeže a manka na prodejnách. Nyní si ale zrušení představit neumím. Z technologických i cenových důvodů. Ale vývoj obecně jde tímto směrem. Z tohoto pohledu se mi líbí Skandinávie, kde hotovost opravdu nepotřebujete. Bezhotovostní platby kartou, mobilem nebo chytrými hodinkami mají pro zákazníky řadu výhod, počínaje rychlostí, pohodlností, přesností i možností lepší kontroly nad výdaji v rodinném rozpočtu, kdy nemusím schovávat po kapsách účtenky, ale nákupy se zaznamenávají v rámci elektronického bankovnictví. Trend je tedy v tomto ohledu jasný. Osobně si ale nemyslím, že je třeba vést debatu o hotovosti a bezhotovostních platbách ve stylu „buď, a nebo“, ale oba způsoby se mohou vhodně doplňovat. Obzvlášť proto, že hotovost je stále na řadě míst jedinou možností, jak zaplatit, třeba i kvůli špatnému pokrytí signálem. Samotná ochota obchodníků přijímat bezhotovostní platby je věc druhá, ale v tomto ohledu bude stále více fungovat konkurenční prostředí, a budou-li mít zákazníci možnost volby, tak při srovnatelné kvalitě půjdou tam, kde pro ně bude placení nejpohodlnější. U nás i v mnoha zemích (i v EU) je hotovost stále používána v poměrně velkém rozsahu plateb, zejména v maloobchodě stále činí kolem 50 %. Výjimkou v Evropě jsou severské státy, kde se toto procento dostalo k číslu 10. Ale ani tam neuvažují o zrušení hotovosti – naopak proběhly diskuse, že přístup k hotovosti by měl mít každý. Určitým směrem, které by mohly mít další vliv na vývoj objemu peněz v oběhu, jsou diskuse o zavedení digitálních měn centrálních bank. Ale ani ty nejsou tak daleko, abychom mohli v historicky krátké době uvažovat o tom, že by mohlo v nějaké zemi dojít k úplnému zrušení hotovosti. Osobně pro zrušení hotovosti nejsem. Stále ji potřebujeme. Ve městech v ČR se bez ní téměř vždy obejdeme, ale zkuste vyrazit na venkov. Tam je situace často jiná. |
A jak jste na tom vy? Vyrážíte ven bez peněženky? Platíte raději kartou či ještě modernějšími způsoby, nebo dáváte přednost platbám v hotovosti? Hlasujte v naší anketě.
