Podívejme se, kam se může vydat kurz koruny, který se aktuálně pohybuje kolem 27 korun za jedno euro. Posílí směrem ke 20 korunám za euro, takže budeme mít zahraniční zboží či dovolené levnější, nebo naopak koruna propadne a eura nás budou stát mnohem více?
Kdy se vyplatí investovat?Sledujte aktuální kurz a mějte přehled o tom, kdy se vyplatí investovat. |
Základním faktorem, který nyní cenu koruny vůči zahraničním měnám určuje, není ani tak růst ekonomiky, inflace či vzájemný mezinárodní obchod, ale Česká národní banka. Ta se rozhodla, že korunu úmyslně oslabí, a to provádí už několik let. Rozhodila tím efektivitu hospodářství a nabourala standardní finanční toky. A ještě ji (vlastně nás, daňové poplatníky) to stálo mnoho peněz.
Na uměle oslabené koruně vydělaly exportní firmy. Otázkou ale je, kolik z těchto zisků odteklo zahraničním vlastníkům a kolik zůstalo mezi českými pracujícími ve mzdách. Další zisky větří „spekulanti“, kteří očekávají posílení koruny, a proto teď levnou korunu o sto šest nakupují.
Martin Mašát (1977)
 |
Zapomeňme teď na ty, co vydělali, a podívejme se na „chudáky“, kteří jejich zisky zaplatili. Náklady na intervence jsou totiž mnohem větší než pár zmíněných zisků. Ale náklady a ztrátami se nikdo moc nechlubí. Biti byli hlavně běžní spotřebitelé, drobní řemeslníci a lokální firmy. Těm se najednou a zcela bezdůvodně zvedly ceny většiny surovin a zboží - mobilní telefony, benzín či vrtačky. Zdražila také dovolená u moře, dále letenky, maso či banány.
Bohužel spotřebitelé se za svá práva neumějí bít, a tak útrpně už několik let platí za vše zbytečně vyšší cenu. Výsledkem celého intervenční kolotoče je, že nereálně slabší koruna zvýhodnila jednu skupinu a plíživě zvedla náklady všem ostatním. Od malých firem přes finanční sektor po klasické spotřebitele, kteří v obchodech zaplatí víc.
Koruna brzy posílí, budou slevy
Základní a vcelku pravděpodobný scénář chování koruny po konci intervencí, na kterém se shodne většina analytiků i s centrální bankou, je posílení koruny od hranice 27 korun za euro směrem ke zhruba 25 korunám. Je logické, že když už je koruna uměle oslabená, tak po jejím uvolnění by asi měla posílit. A protože ČNB se obává rychlých změn kurzu, tak by případné skokové posílení měny brzdila po určitých schůdcích. To ale znamená další intervence. ČNB tedy naoko ukončí intervence, a přitom bude dál intervenovat, aby koruna moc neposílila.
Otázkou je, kdy tak učiní? Kdy se budeme moci těšit na zlevnění některého zboží? Nedávná obměna členů bankovní rady dává naději, že to bude brzy. Naštěstí je pan guvernér Jiří Rusnok pragmatický ekonom a o nevýhodách a nákladech intervencí velice dobře ví. Nebude chtít čekat, až se konce intervencí všimne zbytek finančního světa a bude na posílení chtít vydělat. To nám indikuje ukončení intervencí již ve 2. čtvrtletí roku, možná již v dubnu.
Pro nás malé spotřebitele to znamená, že již o prázdninách se můžeme těšit na levnější nákup eur pro dovolené v zahraničí. Mohly by zlevnit letenky nebo elektrospotřebiče či třeba exotické ovoce.
Švýcarsko je náš vzor
Pokud nějakou cenu držíte dlouho mimo reálnou hodnotu, tendence vrátit se zpět rostou a tlaky jsou o to větší, že se návrat ceny často přestřelí. Dobrým příkladem je konec intervencí ve Švýcarsku před dvěma lety. Tehdy posílil frank dokonce o 30 %. Představte si, že by u nás skoro vše zlevnilo o 30 %. Cena benzínu by klesla směrem k 20 korunám, iPhone by stál místo 15 tisíc jen deset. Bohužel, časem se finanční trhy uklidnily a frank je dodnes pouze asi o 10 procent silnější.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners |
Posílení o 30 % by znamenalo, že by nás stálo euro jen 19 korun. To je velké lákadlo. Na posílení koruny proto hraje mnoho investorů. Nyní levně nakupují koruny (za 1 euro jich dostanou 27) a po konci intervencí nakoupí za koruny zpět svá eura, ale ne již za 27 ale třeba za oněch 19 korun. A voilà (ejhle) mají krásný a okamžitý zisk. V tomto případě by pak na každém euru vydělali 8 korun. A protože celkové intervence už přesáhly 50 miliard eur, tak je jednoduché spočítat, kolik investoři mohou na intervencích vydělat.
ČNB bojuje zákopovou válku a blíží se velký protiúder
Zvýšená poptávka po levné koruně nutí centrální banku koruny tisknout a investorům je levně prodávat. A to ve velkém. Od začátku intervencí bylo takto vytisknuto již 1500 miliard korun, o které se zvětšily devizové rezervy ČNB.
A to jsme ještě neskončili, protože s blížícím se koncem intervencí poptávka po levných korunách poroste přímo exponenciálně. To bylo vidět na začátku ledna, kdy ČNB intervenovala takřka denně, a to v řádech desítek miliard korun. Někdo má zisk a někdo ztrátu. Kolik asi bude ztráta ČNB, až koruna posílí, když devizové rezervy vzrostly již na 2,6 bilionu korun? Například lehké posílení koruny na 26 korun za euro způsobí ČNB ztrátu 100 miliard korun. To není málo ani na centrální banku.
ČNB se přílivu drahých eur brání, ale bezzubě. Vcelku úsměvně zní hlasy, že by se mohly zavést záporné sazby, které by odradily investory vstupující do české koruny. Finanční sektor totiž bojuje se zápornými výnosy už asi dva roky, což je jeden z trpkých výsledků intervencí. Pro normální klienty bank jsou záporné sazby nedůležité, protože ti si mohou peníze z bank lehce vybrat a dát je pod polštář. A investorům do koruny je to vcelku jedno, protože záporný úrok na 2 až 3 měsíce spekulací je legrační vůči jednorázovému zisku několika desítek procent.
A může koruna oslabit? Ano, a to razantně
Výhodou ekonomických teorií je jejich flexibilita. Můžete si vymyslet, co chcete, jen to musíte správně zdůvodnit. Představte si, že je v Česku plno investorů, kteří mají nakoupené koruny v očekávání jejího posílení (půjčili si na to třeba eura) a tito investoři vlastní prozatím například 1500 miliard korun. Jakmile intervence skončí, budou se chtít všech těchto korun zbavit a nakoupit zpět eura.
A tady opět funguje klasická křivka nabídky a poptávky. To znamená, pokud máte něčeho mnoho, tak to musíte nabídnout levněji, abyste to prodali. Protože se bude zničehonic nabízet 1,5 bilionu korun, nebude zde žádný dostatečně velký kupec. Tedy bude, Česká národní banka, ale ta zas tak vstřícná k ziskům „spekulantů“ nebude. Takže výsledkem může být paradoxně propad hodnoty koruny. Tento výkyv může také v klidu dosáhnout 30 %, což nás pro změnu dostává k hodnotě 35 korun za euro, kam by se krátkodobě koruna mohla propadnout. V rámci zmírnění tohoto výkyvu by musela ČNB začít opět intervenovat.
Co si centrální banka nadrobila, to si bude muset sníst
Svým způsobem se však nemusíme nadcházejícího období bát. Zmiňované možnosti (přílišné posílení či prudký propad koruny) jsou méně pravděpodobné a ČNB se jim bude snažit vyhnout. Koruna bude spíše pozvolna dlouhodobě posilovat, takže na tom obecně vyděláme v nižších cenách. Zase bude více lyžování v Alpách či děti uvidí moře, auta zlevní a nakupování potravin a televizí bude veselejší. A propos - s nákupem eur na zahraniční cesty počkejte na léto.
Exportéři se proti posílení zajistí, takže jim zisky také neutečou. Finanční investoři jsou též v pohodě, protože levné koruny si již nakoupili. Počítat ztráty a zažívat bezesné noci bude spíše ČNB, která teď bude tisknout koruny rychleji a rychleji a po konci intervencí bude zase vyhlazovat kurz koruny proti abnormálnímu kolísání a počítat ztráty z držených deviz. Hlavně, že zmizí jedna velká neefektivita a ekonomika začne rozdělovat zdroje správným firmám a ne jen vybraným skupinám.
