Roste zejména obliba manželských majetkových smluv, ale i nástrojů dědického práva a zakládání svěřenských fondů. „Z pohledu advokátů vnímáme tento trend rozhodně jako pozitivní,“ říká Bořivoj Líbal, advokát a spoluřídící partner advokátní kanceláře Noerr.
Měl životní pojistku. Když zemřel, manželka žasla, kdo dostal peníze |
Občanské právo podle Líbala nabízí širokou paletu možností, jak svůj majetek uspořádat za svého života i během stabilní partnerské situace, a předejít tak zdlouhavým a komplikovaným sporům v případě rozvodu, rozchodu či smrti jednoho z partnerů. „V takový okamžik totiž bývá na efektivní rodinná majetková řešení již pozdě, a to často ke škodě všech zúčastněných,“ poznamenává advokát.
Manželská smlouva a dědictví
Před vstupem do manželství, ale i v jeho průběhu, mají snoubenci možnost uzavřít smlouvu o manželském majetkovém režimu a o správě společného jmění. Smlouva se uzavírá ve formě notářského zápisu a pro její účinnost vůči třetím osobám je nutné její založení do Sbírky listin o manželském majetkovém režimu.
Neštěstí nechodí po horách! Buďte připraveni, pojistěte se ještě dnes. |
„Majetkové smlouvy v manželství efektivně řeší společný majetek a jeho správu za trvání manželství a v případě rozvodu za situace, kdy manželům z různých důvodů nevyhovuje zákonná úprava společného jmění, tedy že majetek a závazky nabyté za trvání manželství se stávají společnými, například z důvodu podnikání jednoho z manželů,“ vysvětluje Anežka Večeřová, advokátní koncipientka z kanceláře Noerr.
Manželskou majetkovou smlouvou ale není možné ošetřit zároveň dědické záležitosti. V případě smrti tak ze zákona dědí manžel v první dědické skupině spolu s dětmi zůstavitele. „Manžela však mohu za života z dědictví vyloučit takzvanou negativní závětí. Jedná se přitom o přirozený krok, když je manželství ve vážné krizi,“ doplňuje Večeřová.
Majetek a nemanželské soužití
Mnoho partnerů ale do manželství vůbec vstupovat nechce. Tento trend je častý u párů, kdy jeden z partnerů již má za sebou neúspěšné manželství a z tohoto vztahu třeba i několik starších potomků. Jak ale v tomto případě může jeden z partnerů zajistit svou novou rodinu nebo ty, kteří s ním nejsou přímo příbuzní, a tudíž ze zákona ani dědicové v případě smrti?
„Vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ustanovení obmyšleného je komplexním, ale účinným řešením. Obmyšleným, tedy osobou, které z majetku ve fondu plynou příjmy, pak může být právě životní partner nebo nevlastní potomek zakladatele fondu, čímž lze neflexibilní zákonnou úpravu dědictví nahradit,“ vysvětluje Bořivoj Líbal.
Dědická smlouva stojí výš než závěť. Dědicům tak dává větší jistotu |
Další možností je dědická smlouva mezi dědicem a zůstavitelem, která ale s sebou nese rizika. Mezi ně patří především to, že dědickou smlouvu lze uzavřít jen o části pozůstalosti, jejíž přesný rozsah v době jejího uzavírání není jejím stranám znám, a čtvrtina musí zůstat volná.
„Ani dědická smlouva však dědici nezaručí, že majetek v ní uvedený skutečně zdědí,“ upozorňuje Líbal. Jak dodává, i po uzavření dědické smlouvy může zůstavitel se svým majetkem dál svobodně nakládat. Výše dědictví stanoveného dědickou smlouvou se tak místo očekávané jistoty v dědickém řízení může pro smluvního dědice ukázat jako smutné překvapení.
Majetek a úplné vydědění
Nejvýraznější jsou komplikace s majetkovým vypořádáním v případě, kdy zůstavitel měl v průběhu života více partnerů a potomků a rodinné vztahy s nimi nejsou ideální. Jednou z možností, jak takovou situaci řešit, je vydědění.
V závěti odkázal dům družce. Nedostala nic a zůstala bez střechy nad hlavou |
Podle právničky Večeřové avšak kolem vydědění, tedy zbavení zákonného dědice nároku na jeho povinný díl, panuje ve společnosti stále mnoho mýtů. „I když je v dědickém právu kladen maximální důraz na vůli zůstavitele, splnění přísných zákonných podmínek pro úplné vydědění je velmi obtížné, vysvětluje Anežka Večeřová.
Důvodem pro vydědění je například skutečnost, že potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, vede trvale nezřízený život nebo zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi. Praxe však potvrzuje, že intenzita takového negativního chování, která je nutná pro úplné vydědění, bývá jen ojedinělá. „To však rozhodně neznamená, že o vydědění není zájem,“ uzavírá Anežka Večeřová.
