Oddlužovací agentury za zpracování návrhu inkasovaly i několik desítek tisíc korun. Výsledek? Dlužník si na provizi obvykle musel znovu půjčit. Kvalita zpracovaných návrhů přitom byla mnohdy tak nízká, že soud dlužníkovu žádost zamítl. Co se tedy teď mění s novelou insolvenčního zákona? Čtěte pět změn v osobních bankrotech.
1. Návrh na oddlužení jedině od právníka nebo neziskovky
Dosud si návrh na oddlužení mohl sepsat sám dlužník, popřípadě jeho zpracováním mohl pověřit jinou osobu. Kvůli strachu z právních formalit se dlužník zpravidla obracel na některou z neziskových organizací nebo komerčních oddlužovacích agentur.
Fakta o oddlužení
|
„Nově budou ke zpracování a podání návrhů oprávněni pouze zástupci právnických profesí, tedy advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor. A dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které získají potřebnou státní akreditaci,“ uvádí insolvenční správce Oldřich Řeháček z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Podle něj pravděpodobně zůstanou na trhu i některé z dosavadních oddlužovacích společností, budou však povinny spolupracovat s advokáty či jinými způsobilými právními experty.
Samotný dlužník pak bude oprávněn si návrh na oddlužení připravit a podat sám jedině v případě, že bude mít vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru práva nebo ekonomie nebo zkoušku insolvenčního správce.
2. Za kvalitu návrhu ponese odpovědnost zpracovatel
Zpracovatelé návrhů nově ponesou odpovědnost za jejich kvalitu. „V případě, že bude návrh soudem z důvodu formálních pochybení zamítnut, bude zpracovatel povinen jej bezplatně opravit,“ upozorňuje Řeháček. Subjektům, které by k soudům opakovaně podávaly nekvalitně zpracované insolvenční návrhy, pak bude hrozit sankce ve výši až jednoho milionu korun.
„Díky tomu lze nově očekávat vyšší úspěšnost návrhů na oddlužení, která doposud dosahovala asi 84 procent,“ předpovídá Řeháček. Úplně by pak měly vymizet případy, kdy na doporučení oddlužovací agentury podávali žádost o osobní bankrot i dlužníci, u nichž bylo od počátku zjevné, že pravidla oddlužení nemohou splnit, a odměnu za zpracování návrhu tak agentuře zaplatili zcela zbytečně.
3. Zpracování návrhu bude stát maximálně čtyři tisíce korun
Výše odměny za zpracování návrhu na oddlužení dosud závisela na individuální dohodě mezi dlužníkem a oddlužovací společností, advokátem či jiným zpracovatelem. Požadované ceny se pohybovaly zhruba od 5 do 50 tisíc korun, přičemž dlužníkovi v rámci této odměny nebyla garantována úspěšnost návrhu. Mohl tak částku zaplatit úplně zbytečně.
„Nový zákon stanovil maximální částky, které může zpracovatel za přípravu návrhu inkasovat. V případě oddlužení jednotlivce jde o částku čtyři tisíce korun, při společném oddlužení manželů pak šest tisíc korun. Na žádnou další odměnu zpracovatel nemá nárok,“ uvádí Řeháček a podotýká, že tyto částky platí v případě zpracování návrhu advokátem, notářem, insolvenčním správcem či exekutorem. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace budou návrhy zpracovávat zdarma.
Ovšem nové podmínky včetně odměny čtyř tisíc korun jsou podle některých advokátů tak nevýhodné, že ztratí zájem takovou práci dělat. A pak budou muset dlužníci vystát fronty právě u neziskových organizací.
4. Odměna se nebude platit předem
Další novinkou je, že lidé nebudou zpracovateli návrhu platit předem. Odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které bude dlužník pravidelně měsíčně hradit. „Zájemce o osobní bankrot, který se zpravidla nachází v tíživé finanční situaci, tak již nebude muset kvůli podání návrhu na oddlužení shánět finanční prostředky na jeho přípravu. Úhrada odměny zpracovatele vlastně půjde na vrub věřitelů, neboť bude přednostně hrazena ze splátek dluhu,“ vysvětluje insolvenční správce.
5. Dlužník nemusí k soudu, ale k insolvenčnímu správci
Proces oddlužení pro dlužníka dosud začínal úvodním jednáním u příslušného krajského soudu, na které se musel vždy osobně dostavit. Od 1. července 2017 už ale nemusí. Většina formalit bude probíhat v sídle či provozovně insolvenčního správce.
Těch jsou nyní po republice zhruba tři tisíce. „Vzhledem ke změnám, které zákon přináší v oblasti přidělování případů jednotlivým správcům, lze očekávat, že se počet provozoven výrazně sníží a každý správce bude mít v jednom kraji pouze jednu provozovnu,“ upozorňuje Řeháček a dodává, že tak mohou lidem vzniknout nemalé cestovní výlohy.
Pravidla osobního bankrotu
Základní podmínky osobního bankrotu zůstávají i nadále stejné. O oddlužení může požádat člověk, který:
- má dluhy u dvou a více věřitelů
- tyto dluhy není schopen po delší dobu splácet
- bude ze svých příjmů schopen během následujících pěti let zaplatit alespoň 30 % z celkové výše svého dluhu
Do celkové výše dluhu se přitom počítá nejen částka, kterou si dlužník napůjčoval, ale také úroky a poplatky včetně například nákladů na exekutora, které vznikly před prohlášením osobního bankrotu.
Jak oddlužení probíhá?
Oddlužení začíná vypracováním návrhu na oddlužení. Mezi náležitosti návrhu patří:
- osobní údaje dlužníka nebo jeho zákonného zástupce
- navrhovaný způsob oddlužení (splátkovým kalendářem či zpeněžením majetku)
- očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech
- údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední tři roky, informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízení či informace o dosud nabytých dluzích.
Insolvenční řízení je zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu, čímž odstartuje insolvenční řízení. Pokud soud oddlužení schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, kdy musí splatit alespoň 30 % dlužné částky.
Dlužník odvádí tu část výdělku, jejíž zabavení umožňuje zákon. Výše tzv. nezabavitelné částky je ovlivněna například státem určenými náklady na bydlení. Pro rok 2017 to bylo 6 154,67 Kč. Její výše se dále zvyšuje za každé vyživované dítě a manžela či manželku, a to vždy o částku 1 538,67 Kč na osobu.
Chystají se další změny
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává další změnu insolvenčního zákona, která by v budoucnu mohla oddlužení umožnit i osobám, které nejsou schopné splnit současné podmínky oddlužení, tedy splatit v průběhu pěti let minimálně 30 % dluhu. Přináší tři nové varianty oddlužení, které se liší délkou a právě i výší splaceného dluhu.
V nejkratší variantě by se dlužník nově mohl úspěšně zbavit veškerých svých závazků již po třech letech režimu oddlužení, pakliže by se mu v daném časovém horizontu podařilo splatit minimálně 50 % dluhu. Druhá varianta je shodná se současným stavem – tedy vyžaduje splacení alespoň 30 % dluhu v horizontu pěti let. Třetí, sedmiletá varianta by pak nevyžadovala vůbec žádnou minimální úroveň splacení dluhu. To znamená, že by se dlužník touto cestou mohl oddlužit, aniž by věřitelům splatil jedinou korunu.
