Každý z manželů bude mít právo na to, aby mu druhý sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, ale také i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.
Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v takovém rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. A vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
Výživné mezi rozvedenými manželi
Občanský zákoník nově upravuje podmínky, podle kterých je možné přiznat výživné rozvedenému manželovi. Například už nebude možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů není schopen najít práci.
Nepřehlédněte |
Nově bude totiž moci bývalý manžel požadovat výživné, jen pokud není schopen sám se živit a zároveň tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství. A také, je-li to možné po něm spravedlivě požadovat. Pokud například pečuje po rozvodu o společné dítě, nebo kvůli zdravotnímu stavu v době rozvodu.
Soud pak musí zvážit:
- jak dlouho manželství trvalo,
- jak dlouho je rozvedeno,
- zda se manžel snažil hledat si zaměstnání,
- zda se manžel v době trvání podílel na péči o rodinnou domácnost,
- zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak podobně.
Místo výživného si mohou rozvedení manželé sjednat jednorázové odbytné.
Příklad: Pro vzájemný nesoulad se manželé rozvedli už před dvaceti lety. Děti mají dávno dospělé, zcela zdravé. Zatímco manželce se před pár lety začalo velmi dařit v podnikání, manžel kvůli současné ekonomické situaci přišel o práci, navíc těsně před důchodem. Když přestal pobírat podporu v nazaměstnanosti, poradil mu kamarád, aby se obrátil na bývalou manželku s žádostí o výživné. Manželka jeho požadavek samozřejmě odmítla. Jenže za současných pravidel by jí reálně hrozilo, že by jí soud vyživovací povinnost uložil.
Životní pojištění |
"Do budoucna však rozvedený manžel může s výživným od svého bývalého počítat pouze v případě, pokud se není schopný živit z takových důvodů, které mají svou příčinu v době, kdy manželství trvalo. Takovým důvodem může být třeba péče o společné dítě, i když důvod péče vznikl až později, například tím, že se u dítěte projevila závažná metabolická porucha, případně se těžce zranilo," vysvětluje advokátka Markéta Tillerová.
Výživné pro děti - zatajit příjmy se nevyplatí
Na stejnou životní úroveň s rodiči mají právo i děti. Rodiče mají povinnost o své děti pečovat, jít jim příkladem a vychovávat je i za použití přiměřených výchovných opatření. To platí i nyní. A protože by děti neměly tratit ani v případě, že se rodiče rozvedou, myslí na ně i nový občanský zákoník.
Podle nových pravidel se totiž už opravdu nevyplatí zatajit své příjmy. Pokud neprokáže v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy, vypočte se jí výživné z pětadvacetinásobku částky životního minima, což je při dnešní sazbě životního minima z 85 tisíc korun měsíčně. Nyní platí, že se výživné v takovém případě vypočítává z 12,7násobku životního minima (přibližně 43 tisíc korun měsíčně).
Jak se výživného domáhat? Na uplatňování práva na výživné se nic nemění. Výživné mají platit takzvané povinné osoby dobrovolně na základě dohody, jinak o jeho výši rozhodne soud. Pro neplatiče výživného zůstává možnost odnětí řidičského oprávnění až do zaplacení.
Popřít otcovství bude možné až do šesti let věku dítěte
Oproti dosavadnímu stavu se o tři roky prodlužuje lhůta k popření otcovství. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy začal mít pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu své otcovství. Nejdéle to však může učinit do šesti let od narození dítěte.
Pokud otec, který není rodičem dítěte, šestiletou lhůtu propásne, není ani pak vše ztraceno. Novinkou je také to, kdo může jednat po uplynutí této lhůty. Pokud otec nestihne návrh na popření otcovství u soudu podat, nyní to za něj může udělat nejvyšší státní zástupce. Nově bude moci na žádost dotyčného prominout zmeškání této lhůty z důležitých důvodů přímo soud.
Příklad: "V praxi jsem se setkala s případem, kdy manželka po dlouhé době snažení o dítě konečně otěhotněla. Manžel tušil, že dítě nejspíš není jeho, nicméně to vypadalo, že narozením dítěte se celé manželství podaří zachránit, a proto celou situaci neřešil," vypráví Markéta Tillerová.
Jenže jakmile se matka po rodičovské dovolené ve čtyřech letech dcery mohla vrátit do práce, manželství se opět začalo dramaticky zhoršovat a manžel záhy zjistil, že manželka celou dobu udržovala tajný vztah s otcem dítěte. Rozhodl se tedy rozvést a přitom zjistil, že dítěti bude otcem navždy. Proto tedy začal důsledně uplatňovat veškerá svá otcovská práva a u soudu dosáhl svěření dítěte do střídavé péče. "Z celé situace jsou nyní nešťastní v podstatě všichni, a možná nejvíce matka a skutečný biologický otec dítěte. Matka proto spoléhá na to, že po novém roce podá návrh na popření otcovství," pokračuje advokátka.
Ani nový občanský zákoník však nemusí situaci této rodiny vyřešit, protože jak u matky, tak u domnělého otce, tak i u skutečného otce již dávno uplynuly veškeré lhůty pro popření otcovství. Dceři je nyní totiž už sedm let.
"Manžel matky a právní otec dítěte by se mohl pokusit u soudu podat návrh na popření svého otcovství a soud bude zkoumat, jestli není důvod prominout zmeškání veškerých lhůt," radí Markéta Tillerová a dodává, že jiná situace by nastala, pokud by se manžel matky o tom, že není otec pětileté dcery, dozvěděl teprve nyní. V takovém případě by po novém roce mohl návrh podat, a se svým návrhem na popření otcovství by nejspíše uspěl.
S přispěním právníků Dany Prudíkové a Františka Korbela, kteří se na tvorbě nového občanského zákoníku podíleli.
