ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Rok marodím. Čeká mě invalidní důchod nebo se nemocenská prodlouží?

  • 16
Nemocenské dávky vyplácí stát nejdéle 380 kalendářních dnů. Co ale dělat v případě, že tato takzvaná podpůrčí doba uplynula a váš zdravotní stav vám nedovoluje nastoupit do práce? Na dotaz čtenářky iDNES.cz odpovídá Vladimír Lukovský z České správy sociálního zabezpečení

Jsem na nemocenské více než rok a můj zdravotní stav mi neumožňuje nastoupit do práce. Slyšela jsem, že po roce marodění automaticky získávám invalidní důchod. Je to pravda?
To je mylná informace, tak tomu v žádném případě není. „Automaticky“ se nikomu invalidní důchod nepřiznává. Řízení o přiznání invalidního důchodu se zahajuje výhradně na žádost občana. Pokud se domníváte, že váš zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, máte právo podat žádost o invalidní důchod u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.

Nárok na invalidní důchod vznikne občanovi, který se stal podle posudku posudkového lékaře OSSZ invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a současně získal potřebnou dobu pojištění (lidově odpracované roky) stanovenou zákonem o důchodovém pojištění. Musí být tedy splněny dvě podmínky současně. Potřebná doba pojištění nehraje roli pouze v tom případě, kdy invalidita vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Včera mi skončila doba, po kterou mám nárok na nemocenské dávky, ale jsem hospitalizovaná. Prodlouží se automaticky nemocenská o dobu pobytu v nemocnici?
Podpůrčí doba pro vyplácení nemocenské činí 380 kalendářních dnů. Nemocenské může být vypláceno i po uplynutí podpůrčí doby, ovšem neděje se tak automaticky, na prodloužení výplaty nemocenského není právní nárok. O další výplatu nemocenského musíte písemně požádat Okresní správu sociálního zabezpečení, která nemocenské vyplácí.

Není ještě pozdě žádost podat? 
Žádost je nejlépe podat cca jeden měsíc před uplynutím podpůrčí doby a nelze ji podat později než do tří měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Do žádosti váš lékař, který vám vystavil neschopenku, uvede důvody, pro které navrhuje žádosti vyhovět. Na základě posouzení zdravotního stavu lékařem lékařské posudkové služby pak příslušná OSSZ vydá rozhodnutí.

O jakou dobu může být výplata nemocenské prodloužena?
Je-li rozhodnutím OSSZ přiznána výplata nemocenského na další období, pak při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského může doba tohoto prodloužení činit maximálně 3 měsíce. Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze ale podat i opakovaně, přičemž vždy musí být žádost podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Na základě všech podaných žádostí může být nemocenské vypláceno nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů. Zákonnou podmínkou je totiž důvodné očekávání, že v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, nabudete opět pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti (např. k jednodušší práci).

Pokud bych nastoupila do práce a můj zdravotní stav se zase zhoršil, můžu znovu čerpat nemocenskou? A bude posuzována jako nově vzniklá pracovní neschopnost? Tedy budu mít nárok na dalších 380 dnů nemocenské?
Tak jednoduché to není. Ze zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že pokud vznikne nárok na nemocenské, započítávají se do podpůrčí doby i doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.

Tento postup se však nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. To znamená, že nárok na čerpání další plné podpůrčí doby vzniká až po 190 kalendářních dnech nepřetržité pojištěné činnosti (zaměstnání) od doby skončení poslední pracovní neschopnosti.

Pokud je mezi dvěma pracovními neschopnostmi odpracováno méně než 190 kalendářních dnů, nová podpůrčí doba se začne krátit. Krácení proběhne tak, že se vezme posledních 380 dní před vznikem aktuální pracovní neschopnosti a zjistí se, na kolik z těchto dní připadaly předchozí pracovní neschopnosti. O tyto dny se pak zkrátí maximální podpůrčí doba. Pokud tedy například pojištěnec vyčerpal během roku 2018 a ledna a února 2019 celou podpůrčí dobu, poté nastoupil od 1. 3. 2019 na měsíc do zaměstnání, ale od 1. 4. opět onemocněl, měl by mu vzniknout nárok pouze na měsíc pracovní neschopnosti.

Zákon o nemocenském pojištění v takovém případ umožňuje ještě další postup, tedy požádat o výplatu nemocenského i po uplynutí podpůrčí doby.

Jak se počítá nemocenská

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. Zjednodušeně řečeno je to průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém dočasná pracovní neschopnost vznikla. Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá jiná dávka z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

  • do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
  • od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
  • od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

 Zdroj: ČSSZ