Dovolená, nebo neschopenka? To je obvykle základní otázka, kterou zaměstnanci řeší, když na ně „něco leze“. Zatímco u krátkodobých nemocí Češi s oblibou využívají dovolené, a to z finančních důvodů, u dlouhodobějšího nebo nejasného onemocnění je lepší nechat si vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti.
Jenže jak to udělat v případě, že už zaměstnanec nastoupil dovolenou, případně ji má schválenou například od pondělí, ale onemocní o víkendu? A co teprve, když nemoc začne až v zahraniční dovolenkové destinaci?
Obsah |
Nemoc o dovolené a zákoník práce
Zákoník práce v § 219 určuje, že když se někdo stane dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa, dovolená se přerušuje. Nepřeruší se jen v případě, když si o to vyloženě požádá. „Jinými slovy, pokud v průběhu dovolené onemocníte a lékař vám vystaví pracovní neschopnost, dny nemoci se nepočítají jako dovolená. Tyto dny vám zůstávají a můžete si je vybrat později. Dočasná pracovní neschopnost je totiž překážkou v čerpání dovolené a zaměstnanec o své volno nepřichází,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. Dovolenou si pak lze vybrat později.
O nemoci a neschopence je dobré co nejdřív informovat zaměstnavatele. Zákon neříká, jakým způsobem. Česká správa sociálního zabezpečení radí udělat to telefonicky, e-mailem nebo pomocí SMS, ale v každém případě co nejdříve.
Kolik dostanete za dovolenou v zimě a kolik v létě? Rozdíl vás překvapí |
Neschopenka v zahraničí
Zatímco v Česku se dá neschopenka při návštěvě lékaře vyřídit snadno, v zahraničí to může být problém. „Pokud zaměstnanec navštíví lékaře v zahraničí, měl by si nechat vystavit veškeré dostupné lékařské potvrzení a dokumentaci. Po návratu do České republiky může být potřeba doložit další podklady České správě sociálního zabezpečení,“ radí ředitelka UOL Účetnictví Jana Jáčová.
Některé státy se řídí evropským nařízením o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, s jinými má Česko dvoustranné dohody, které fungují podobně. Patří mezi ně nejen země EU, ale i Švýcarsko nebo Norsko, dvoustrannou dohodu má pak ČR například s USA, Kanadou, Japonskem, Austrálií, Tureckem nebo Brazílií. Potvrzení o pracovní neschopnosti vystavené v těchto státech se pak uznává i v Česku. Jak uvádí ČSSZ, doklady jsou českým pojištěncům vystaveny v papírové formě.
Mnoho exotických destinací ale smlouvy s ČR nemá a nemocným turistům na dovolené nezbývá, než si nechat vystavit potvrzení lékaře o nemoci a pokud možno si vyžádat a uschovat veškerou dokumentaci pro pozdější uznání pracovní neschopnosti v Česku.
Faraonova pomsta je postrachem cestovatelů. K rozjezdu přispěje i klimatizace |
Dovolená s nemocí, ale bez neschopenky
Češi mnohdy dávají přednost stonání bez neschopenky, kdy si po dobu nemoci vybírají dovolenou. Je to logické: zatímco při dovolené dostanou mzdu v plné výši, náhrada mzdy v prvních dvou týdnech nemoci a nemocenské v dalších týdnech jsou výrazně nižší než mzda.
Stonání bez neschopenky je ale výhodné jen při krátkém onemocnění. Jinak si jím člověk krátí dobu, kterou může čerpat na zotavenou. Roční fond dovolené činí u zaměstnanců ze zákona čtyři týdny (u některých profesí pět), většina zaměstnavatelů ho o týden navyšuje. Po vyčerpání celé dovolené mají zaměstnanci jen málo možností, jak si dopřát čas na rekreaci.
Mohou zaměstnavatele požádat o neplacené volno, ale budou bez výdělku a navíc ho zaměstnavatel nemusí schválit. Někdy firmy umožňují svým zaměstnancům čerpat dovolenou dopředu, například vybrat si mezi vánočními svátky několik dnů volna z fondu dovolené pro další rok. Pravidlo to ale není a zaměstnavatel to může odmítnout. Ze zákona má zaměstnanec nárok na volno jen z několika mála důvodů – například kvůli svatbě nebo stěhování.
Psychologie prázdnin aneb deset pravidel, jak si užít dovolenou a omezit stres |
Srovnání: dovolená vs. neschopenka
Dovolená: Náhrada mzdy za dovolenou se počítá jako 100 procent výdělku, počítaného jako průměr za čtvrtletí. Čerpáním dovolené se tedy mzda, na jakou je zaměstnanec zvyklý, obvykle nesníží. Její konkrétní výše závisí na tom, zda pracovník v uplynulých měsících např. bral prémie, 13. plat apod.
Neschopenka: Náhrada mzdy v prvních dvou týdnech, kdy ji vyplácí zaměstnavatel, činí 60 procent hrubé mzdy. Poté vyplácí nemocenskou ČSSZ. Částka se pohybuje od 60 do 72 procent podle délky nemoci. Nepočítá se však z hrubé mzdy, ale z redukovaného vyměřovacího základu. To znamená, že čím vyšší mzda, tím více člověk tratí na nemocenské.
Kolik se tratí na neschopence?
Následující tabulka ukazuje, o kolik peněz člověk přijde při neschopence, která trvá půl měsíce nebo celý měsíc. Je z ní patrné, jak je neschopenka čím dál méně výhodná zatímco se hrubá mzda zvyšuje. Mohou za to redukční hranice, kdy se příjem nad určitou částku započítává méně a nad 4 897 Kč za den už vůbec nijak.
| Hrubá mzda | Běžný měsíc (na účet) | Nemoc 14 dní (na účet) | Nemoc celý měsíc (na účet) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 17 100 Kč | 15 600 Kč | 13 800 Kč |
| 35 000 Kč | 28 300 Kč | 25 000 Kč | 20 000 Kč |
| 50 000 Kč | 40 200 Kč | 34 500 Kč | 26 500 Kč |
| 80 000 Kč | 61 300 Kč | 50 100 Kč | 37 500 Kč |
| 100 000 Kč | 76 000 Kč | 59 800 Kč | 41 100 Kč |
Příklady v tabulce vycházejí z předpokladu, že zaměstnanec běžně odvádí sociální a zdravotní pojištění a je mu započítávána pouze sleva na dani na poplatníka (ve sloupci 2). Hodnoty jsou orientační, ve skutečnosti záleží i na počtu pracovních dnů v daném měsíci a konkrétním rozložení nemoci mezi pracovní dny a víkendy či svátky. U třetího sloupce, kdy nemoc trvá více než 14 dní, je v tabulce uveden součet peněz od zaměstnavatele a ČSSZ, přičemž druhá část úhrady přichází zvlášť a později.
