Při výpadku příjmů Češi vykryjí své výdaje z vytvořeného finančního polštáře nejdéle jeden až tři měsíce. Žádnou finanční rezervu si však nedokáže vytvořit 14 procent lidí. Žijí tak od výplaty k výplatě. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti BNP Paribas Cardif.
Když přijde nečekaný výdaj (třeba proto, že se rozbije pračka, lednička nebo je potřeba opravit porouchané auto), mnozí lidé sahají po půjčce, a to buď bankovní, nebo nebankovní. Ke spotřebitelským půjčkám se však uchylují i Češi, kteří si chtějí něco koupit a nemají v úmyslu čekat, až si na to našetří.
Banky však musejí být v půjčování peněz obezřetné, nepůjčí všem. S žádostí o spotřebitelský úvěr u nich podle průzkumů neuspěje téměř třetina žadatelů. Nejčastějšími důvody zamítnutí jsou malý příjem, zadluženost i negativní zápis v registrech, který říká, že měl dlužník potíže se splácením svých závazků. A příběhů lidí, kteří naletěli lichvářům, je v Česku rovněž značné množství.
Jak se zorientovat na trhu nebankovních úvěrů? U koho si nepůjčit? A jak poznat, že úvěr může být vstupenka do dluhové pasti? Přinášíme rady a doporučení Aleše Perutky, předsedy představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů.
Za nekalou praktiku lze považovat také půjčování se zástavou nemovitosti, kde je snahou takového poskytovatele konsolidovat do jednoho úvěru maximum půjček z bankovního i nebankovního sektoru.
