Většina našich přesvědčení a vzorců myšlení i cítění se formuje už v raném dětství, kdy dítě automaticky absorbuje vše, co slyší a zažívá, aniž by to kriticky hodnotilo. Opakované zkušenosti a silné emoce se ukládají přímo do podvědomí a postupně se stávají automatickými vzorci chování. V dospělosti pak často reagujeme na různé situace právě podle těchto dětských vzorců, aniž bychom si to uvědomovali.
Pokud jsou tyto vzorce destruktivní – například „Nejsem dost dobrý“ – mohou nás brzdit ve vztazích, práci nebo kreativitě. Naopak pozitivní vzorce, jako „Vždy získám, co chci“, nás posilují. S každou novou zkušeností se vzorce dále opakují a upevňují, až se nakonec stanou naší „pravdou“ a formují naši realitu.
Tyto vzorce jsou v podstatě naše podvědomé programy, podle kterých se automaticky chováme. Vnímáme je především jako pocity, vnitřní impulsy nebo silné puzení. Náš rozum s nimi však často nesouhlasí, což vytváří vnitřní konflikt. Ten může vypadat například takto: Rozum říká: „Nedělej to, je to blbost. Už ses takto choval mnohokrát a nedopadlo to podle tvých představ.“ Vzorce tlačí:„ Udělej to, jsi to ty. Chovej se podle sebe, uvidíš, tentokrát to vyjde.“
Radka Loja
|
A jak to většinou dopadne? Stejně jako mnohokrát předtím. Chováme se jako moucha, která neustále naráží do sklenice, dokola opakuje totéž, až padne vyčerpáním na dno. Po chvíli ale opět vyrazí do boje, věříc, že se jednou dostane ven. Nedostane. Dokud však žije, má stále naději.
Tento tlak od vzorců si lidé často pletou s intuicí, ale rozdíl je podstatný. Intuice vás jemně vede, nikam netlačí, a hlavně se neopakuje dokola s nefunkčními scénáři.
Jak změnit své programy
Jedním ze způsobů, jak změnit destruktivní programy, je mentální trénink. Je potřeba přehodnotit svá přesvědčení, naučit se ovládat vnitřní impulsy a začít myslet jinak. Poté se postupně promění i vaše vzorce prožívání a chování. K dosažení trvalých změn je však nezbytná vytrvalost, protože změna programů je proces, který vyžaduje čas.
Ať už v sobě neseme jakékoli programy, máme moc je změnit. Je na nás, zda budeme dál potvrzovat nefunkční vzorce, nebo se rozhodneme pro nové, které nám pomohou žít spokojenější a úspěšnější život. Prvním krokem je uvědomit si, že máme na výběr. Každý den můžeme začít vědomě pracovat na tom, abychom se stali lepší verzí sebe sama.
1. Každý vnímá svět po svém
Každý z nás má vlastní „mapu světa“, podle které si interpretuje události a chování druhých lidí. To, jak vidíme realitu, je subjektivní. Proto dva lidé mohou stejnou situaci vnímat naprosto odlišně. Toto přesvědčení nám pomáhá chápat, že názory druhých nejsou „pravdou“, ale pouze jejich verzí reality. Když to přijmeme, začneme druhé lidi více chápat a respektovat, což vede k lepším vztahům a otevřenější komunikaci.
2. Každý činí v daném okamžiku to nejlepší
Naše chování, stejně jako chování ostatních, je výsledkem nejlepších možností, které v danou chvíli vidíme. I když se nám může zdát, že se někdo chová iracionálně nebo agresivně, jedná v ten okamžik nejlépe, jak dovede. Přijetím tohoto pohledu můžeme být k sobě i k druhým lidem soucitnější a reagovat s větším klidem a porozuměním.
3. Neúspěch neexistuje, existuje pouze zpětná vazba
Strach z neúspěchu mnohdy vede k tomu, že se bojíme zkoušet nové věci. Tento strach je často založen na přesvědčení, že neúspěch vypovídá o naší neschopnosti. Pokud však začneme vnímat reakce okolí jako zpětnou vazbu, můžeme se z každého nezdaru poučit a růst. Neúspěch se tak stává pouze součástí procesu učení, nikoli konečným verdiktem.
4. Každému chování můžeme přisoudit pozitivní záměr
Toto přesvědčení nám umožňuje zvolit si reakci a ovlivnit směr komunikace. Když někdo reaguje agresivně a my to hned přijmeme jako útok, pravděpodobně odpovíme stejně. Pokud ale přistoupíme s myšlenkou, že dotyčný jen hájí svůj názor a je to jeho styl, nebudeme si to brát osobně a můžeme komunikaci posunout pozitivnějším směrem.
5. Komunikujte proto, abyste něčeho dosáhli
Každá komunikace má svůj cíl. Když si ho uvědomíme předem, můžeme své sdělení lépe formulovat a dosáhnout požadovaného výsledku – ať už v práci, nebo v rodině.
Přijměme zodpovědnost za to, jak komunikujeme. Neobviňujme druhé, že nám nerozumí, ale ptejme se sami sebe: „Jaký má můj způsob komunikace dopad na ostatní?“ Vnímejme reakce druhých jako zpětnou vazbu a učme se z nich.
6. Každý problém má řešení
Pokud věříme, že každý problém lze vyřešit, naše mysl začne hledat možnosti. Toto přesvědčení je zdrojem kreativity, vytrvalosti a trpělivosti – někdy řešení potřebuje svůj čas. S tímto nastavením se vyhneme přemítání a katastrofickým scénářům a získáme jistotu, že vše nakonec zvládneme.
7. Všechny zdroje, které potřebujete, máte v sobě
Lidé často pochybují o svých schopnostech, protože si myslí, že jim něco chybí. Ve skutečnosti však máme většinu potřebných zdrojů – kreativitu, odhodlání, trpělivost – už v sobě. Stačí je jen objevit a využít.
8. Lidé, kteří přizpůsobí své myšlení a chování, mají největší vliv
Sebevědomí a inteligentní lidé umí přizpůsobit své myšlení a chování různým situacím a lidem, což jim dává velkou schopnost ovlivňovat své okolí. Nejde o přetvářku, ale o flexibilitu a hledání nových přístupů, když ty staré nefungují.
9. Mysl a tělo tvoří jeden systém
Mysl a tělo jsou vzájemně propojeny. Cokoli, co prožíváme v mysli, se odráží na těle a naopak. Pokud chcete změnit svůj život, musíte pracovat na obou těchto úrovních.
10. Pokud to dokáže jeden člověk, můžete to udělat také
Když jeden člověk dokáže najít řešení, postavit firmu, napsat knihu, skvěle přednášet ... můžeme to udělat také. Učme se od těch, co umí. Sledujme, jak to dělají. Vlastnosti a schopnosti, které obdivujeme u druhých, máme v sobě také.
