„Můj lékař vyžaduje od svých pacientů každoroční poplatek 1 000 Kč, údajně za registraci. Při jeho platbě podepisuji, že jde o sponzorský dar pro ordinaci. Je to v pořádku, má na to právo?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.
„Lékař, ani jiný poskytovatel zdravotních služeb, nemůže podmiňovat právo pacienta na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění žádnými registračními poplatky nebo sponzorskými dary a nemůže od něj za tuto péči požadovat žádnou finanční úhradu. Nemá tedy právo vybírat registrační poplatky, stejně jako nemůže požadovat platbu nazvanou jako sponzorský dar za péči, která je tzv. na pojišťovnu,“ říká Viktorie Plívová z Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotních služeb bývá výslovně uvedeno, že lékař nesmí podmiňovat poskytnutí hrazené služby poplatky od pacienta.
Registrační poplatek tak není vynutitelný, pokud ho po vás lékař požaduje, můžete ho odmítnout. Ptejte se, na základě jakého předpisu je požadován, při nátlaku na jeho zaplacení trvejte na vydání potvrzení o platbě se všemi náležitostmi, tzn. přesnou specifikací účelu platby s uvedením požadované částky, s čitelným razítkem, podpisem a datem.
„Zda lékař registraci provede i bez úhrady poplatku, je zcela na jeho rozhodnutí a může se stát, že například z kapacitních důvodů registraci odmítne. V takovém případě nezbývá nic jiného, než vyhledat lékaře, který pacienta zaregistruje i bez poplatku,“ doplňuje Nicol Lenertová z OZP bank, pojišťoven a stavebnictví.
Jak ale upozorňuje Jana Schillerová, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, lékař vám musí vydat písemnou zprávu a v ní uvést důvod ukončení péče.
V rámci dalšího řešení se pak můžete obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, případně na místně příslušný krajský úřad, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Stížnost můžete adresovat i České lékařské komoře nebo České stomatologické komoře. Pokud se prokáže, že lékař vybírá finanční částky za zdravotní péči, která je zdravotní pojišťovnou hrazená, jde o porušení zákona i smlouvy s pojišťovnou.
S platbami musíte být seznámeni předem
V rozporu se zákonem však není, když lékař požaduje úhradu za péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Typicky půjde o potvrzení o zdravotní způsobilosti pro nejrůznější účely, například pro studium, řidičský či zdravotní průkaz apod. Může jít ale například i o péči, kterou daný lékař nemá nasmlouvánu se zdravotní pojišťovnou.
Seznam všech hrazených výkonů je uveden v platné vyhlášce ministerstva zdravotnictví. Lékař má ze zákona povinnost vás informovat o tom, zda jde o péči hrazenou plně, nehrazenou nebo hrazenou jen částečně, a to ještě před jejím poskytnutím.
„Pokud chce lékař pacientovi doporučit/provést nehrazený výkon, měl by ho o této skutečnosti řádně informovat, včetně ceny takového výkonu, vše zapsat do zdravotnické dokumentace a nechat si potvrdit podpisem pacienta,“ radí Viktorie Plívová. Samozřejmě je povinen za uhrazené zdravotní služby vystavit účet.
Ceník nehrazených nebo částečně hrazených služeb musí být pacientům přístupný. V případě nesplnění těchto povinností ze zákona o zdravotních službách hrozí poskytovateli pokuta až do výše 200 000 Kč.
Kontrolujte si svůj účet
Pokud si chcete zkontrolovat, jakou péči vaši lékaři vyúčtovali pojišťovně, nejjednodušším způsobem je klientský portál a internetová či mobilní aplikace zdravotní pojišťovny. Popřípadě na vyžádání je pojišťovna jedenkrát ročně povinna tyto údaje poskytnout písemně.
Podle zkušeností České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) se v posledních letech rozpory ve vykázaných a naúčtovaných zdravotních službách objevují častěji. Nárůst lze vysvětlit tím, že klienti se více zajímají o to, jak je jejich zdravotní péče nákladná.
V mnoha případech postačí pouhé vysvětlení, protože pacient si například neuvědomí, že obchodní jméno poskytovatele zdravotních služeb uvedené v jeho osobním účtu nemusí být totožné se jménem a příjmením ošetřujícího lékaře nebo jde o pojištěnci neznámou laboratoř, které pojišťovna zaplatila provedení analýzy ošetřujícím lékařem odebraného vzorku krve.
„Na druhou stranu se objevují případy, kdy pojištěnec svou pojišťovnu upozorní, že daného lékaře zná, ale že v daný den rozhodně v ordinaci nebyl, nebo pojišťovnou zaplacenou zdravotní službu čerpal v jiném množství nebo jiného druhu, než jak je evidováno v osobním účtu. V takovýchto případech vstupuje do řešení revizní lékař pojišťovny, který situaci prošetří,“ informuje Elenka Mazurová z ČPZP.
Pokud na základě šetření revizního lékaře vznikne podezření na protiprávní jednání, provádí zdravotní pojišťovna další šetření a kroky, které mohou v krajních případech vyústit až v ukončení smluvního vztahu s dotčeným poskytovatelem zdravotních služeb.
