Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

10 DOTAZŮ: advokáti radí, na co je nárok v době epidemie

aktualizováno 
V souvislosti s epidemií se začínají množit nejrůznější dotazy týkající se pracovně-právních vztahů. Jde například o otázky související s možnou výpovědí a ztrátou příjmu, ukončením činnosti firmy, kompenzací škod, ale i ochranou zdraví. Ve spolupráci s advokáty Alenou Čechtickou a Ondřejem Řitičkou přinášíme praktický servis rad pro zaměstnance a zaměstnavatele.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Deset otázek, na které zaměstnanci a zaměstnavatelé v současné době nejčastěji ptají:

  1. Zaměstnavatel není schopen dočasně přidělovat práci zaměstnanci. Jaké to má pro obě strany dopady?
  2. Jsou nějaké novinky v ošetřovném?
  3. Mám jako zaměstnanec nárok na příspěvek na roušky a na jiné ochranné prostředky (dezinfekce, rukavice apod.)?
  4. Mají mít zaměstnanci roušky i v zaměstnání a co případně dělat se zaměstnancem, když do práce přijde bez roušky?
  5. Mohou zaměstnavatelé žádat od státu nějaké kompenzace v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem?
  6. Nakazil se mi manžel/partner SARS-Cov-2 (COVID-19) mám nárok na ošetřovné?
  7. Může být SARS-Cov-2 (COVID-19) považován za nemoc z povolání?
  8. Sdílím domácnost se seniorem. Mohu preventivně zůstat doma?
  9. Zaměstnavatel chce zavést částečnou nezaměstnanost, ale odbory s tím nesouhlasí. Co lze v takové situaci doporučit?
  10. Může zaměstnavatel zavést částečnou nezaměstnanost jen pro určité skupiny zaměstnanců nebo pro určitá pracoviště?

Čtěte odpovědi advokátů Aleny Čechtické a Ondřeje Řitičky:

1.Zaměstnavatel není schopen dočasně přidělovat práci zaměstnanci. Jaké to má pro obě strany dopady?

Alena Čechtická: Za takové situace vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele spojená s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy. Výše této náhrady se odvíjí od konkrétních důvodů, pro něž nelze zaměstnanci práci přidělovat: je-li těmito důvody výpadek v dodávce surovin (např. zpoždění dodávky výrobních součástek z Číny) či jiná provozní příčina, jde o prostoj s náhradou mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. 

Alena Čechtická

  • Vystudovala práva na Karlově univerzitě v Praze.
  • Působí v advokátní kancelář Noerr, je odbornicí na pracovní právo a poskytuje pracovněprávní poradenství.
  • Působí i jako právní zástupce u soudu v případě pracovněprávních sporů.

Alena Čechtická

Jestliže jde o jiné důvody (např. nařízené uzavření provozovny, útlum výroby z důvodu pozastavení objednávek apod.), pak má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Pokud zaměstnavatel z důvodu omezení odbytu zboží nebo snížené poptávky po službách zavede v podniku tzv. částečnou nezaměstnanost, může být nárok na náhradu mzdy snížen až na 60 % průměrného výdělku, toto opatření může zaměstnavatel zavést buď na základě dohody s odborovou organizací anebo vnitřním předpisem (pokud ve firmě odbory nepůsobí).

Není pochyb o tom, že pro většinu zaměstnavatelů představuje současná situace spojená s vyplácením náhrad mezd při překážkách v práci obrovskou finanční zátěž. Dobrou zprávou pro zaměstnavatele tak je, že právě v těchto dnech schválila vláda postupně dvě usnesení, na základě nichž dojde k realizaci programu ochrany zaměstnanosti MPSV „Antivirus“, zavádějícího několik forem přímé finanční podpory pro podniky. Stát tak při splnění předepsaných kritérií nahradí zaměstnavatelům značnou část nákladů, které jim vzniknou právě v důsledku vyplácení náhrad mezd při překážkách v práci, čímž napomůže firmám udržet si potřebnou likviditu a ochránit stávající pracovní místa v podniku.

2.Jsou nějaké novinky v ošetřovném?

Alena Čechtická: Ano, jsou. Poslaneckou sněmovnou byl schválen vládní návrh mimořádného zákona, který má změnit úpravu podmínek vyplácení ošetřovného po dobu trvání nouzového stavu. Podle tohoto schváleného návrhu se má doba vyplácení ošetřovného prodloužit na celou dobu trvání mimořádného opatření o zákazu školní docházky a má také dojít k navýšení maximální věkové hranice dítěte pro přiznání nároku (a to ze současných 10 let na 13 let věku dítěte).  Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Vyplácení ošetřovného se má rozšířit i na péči o zdravotně hendikepované osoby ve společné domácnosti bez věkového omezení, pokud by došlo k uzavření sociálních zařízení, která o tyto lidi pečují.

Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze se dvěma změnami. Opoziční návrhy na úpravy předlohy zamítla.

3.Mám jako zaměstnanec nárok na příspěvek na roušky a na jiné ochranné prostředky (dezinfekce, rukavice apod.)?

Ondřej Řitička: Jelikož vláda pohyb bez ochrany dýchacích cest na všech místech, kromě bydliště, všem zakázala, nelze ústenku či roušku chápat jako ochranou pracovní pomůcku. V tomto případě je nošení roušky občanskou povinností všech a příspěvek od zaměstnavatele lze tedy těžko požadovat. 

Ondřej Řitička

  • Vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně a ekonomii na Mendelově univerzitě.
  • Působí v advokátní kanceláři Noerr a zaměřuje se především na právní poradenství v oblasti pracovního práva.
  • Dříve pracoval v PwC Legal, kde získal zkušenosti v oblasti fúzí a akvizic.

Ondřej Řitička

Na druhou stranu zaměstnavatel nesmí zapomínat na svoje obecné prevenční povinnosti stanovené zákoníkem práce a dohlížet tedy i na to, zda zaměstnanci používají roušky, které jsou pro výkon jejich práce bezpečné a které splňují potřebné hygienické požadavky. Kupříkladu zaměstnanec ve výrobním provozu by tak zřejmě neměl vykonávat práci s šátkem či šálou, s níž přišel do práce, avšak zaměstnavatel by mu měl v tomto případě poskytnout na své náklady ochrannou roušku, která bude splňovat výše uvedené parametry. Zaměstnavatel je také povinen vytvářet bezpečné pracovní prostřední a minimalizovat bezpečnostní rizika pro zaměstnance - je tedy povinen přijmout a zajistit na pracovišti dostatečná opatření ke snížení rizika nákazy, kterými v současné době bezpochyby je i zajištění přiměřeného dostatku hygienických pomůcek na pracovišti (desinfekce, rukavic či roušek). Je však zřejmé, že důsledné naplnění této povinnosti v praxi bude za současné situace, s ohledem na celorepublikový nedostatek roušek, v mnoha podnicích jen velmi obtížně realizovatelné.

4Mají mít zaměstnanci roušky i v zaměstnání a co případně dělat se zaměstnancem, když do práce přijde bez roušky?

Ondřej Řitička: V souvislosti s nařízeními vlády o zákazu pohybu bez zakrytí dýchacích cest, který platí pro všechny a všude, mimo bydliště, mají zaměstnanci povinnost přijít do zaměstnání s ústenkou, šátkem či jiným ochranným prostředkem, a setrvat v něm do okamžiku návratu domů. V praxi bude nejspíše obtížné tomuto požadavku vyhovět, protože nejsou stanoveny výjimky například na přestávky na jídlo. Zaměstnavateli lze doporučit, aby přijal interní předpis, kterým by vstup a pohyb bez roušky jasně vymezil a o tomto předpisu pak zaměstnance informoval.

5.Mohou zaměstnavatelé žádat od státu nějaké kompenzace v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem?

Alena Čechtická: Ano, v tomto případě se nabízí zejména možnost uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu podle tzv. krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, v platném znění), který stanoví povinnost státu nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Zaměstnavatel musí nárok na náhradu škody, kterou utrpěl v důsledku přijatých krizových opatření, uplatnit do šesti měsíců od doby, kdy se o vzniklé škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody.

Pokud jde o další možnosti, těch bohužel zaměstnavatelům současná právní úprava mnoho nenabízí. Existuje sice možnost požádat stát o příspěvek při tzv. částečné nezaměstnanosti, avšak využití tohoto postupu je v praxi poměrně obtížné, neboť předpokladem poskytnutí příspěvku je nejen uzavření dohody s odborovou organizací a s pověřeným úřadem práce, nýbrž i získání předchozího souhlasu vlády (pro každou individuální žádost zvlášť). Výše poskytovaného příspěvku navíc není nikterak závratná, neboť činí ve výsledku pouze 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Z tohoto pohledu nelze využití této možnosti považovat za optimální volbu pro řešení finančních ztrát zaměstnavatelů utrpěných v souvislosti s koronavirem.

Jako podstatně zajímavější varianta pro zaměstnavatele se však jeví možnost využití některé z forem výpomoci zakotvených v aktuálně projednávaném programu MPSV „Antivirus“. Jde o program ochrany zaměstnanosti, kterým by měl stát pomoci firmám zmírnit důsledky epidemie COVID-19, a to formou poskytnutí přímé finanční pomoci. V rámci tohoto programu již vláda schválila ve dnech 19. a 23. března usnesení, kterými se zavázala poskytnout dotčeným podnikům finanční podporu ve formě příspěvku na náhradu mzdy. Pomoc státu má přitom dopadat na několik různých situací:

Stát by měl kupříkladu přispět zaměstnavatelům na náhrady mezd vyplácených zaměstnancům v karanténě v plné výši (tj. 60 % průměrného vyměřovacího základu). Zaměstnavatelům, kteří museli v důsledku krizových opatření uzavřít své provozovny (maloobchodní prodej, restaurace), nebo kteří nemohou přidělovat zaměstnancům práci z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců (tato část činí min. 30%), by měl být poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy. Program Antivirus pamatuje dále na zaměstnavatele, u nichž nastaly prostoje např. z důvodu omezení dostupnosti surovin či výrobků - těmto podnikům poskytne stát příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy. V neposlední řadě by se měly finanční výpomoci dočkat i podniky, které zavedly tzv. částečnou nezaměstnanost - těm by měl stát poskytnout příspěvek ve výši 50 % vyplacených náhrad mezd. Všechny tyto příspěvky by tedy mohly znamenat pro řadu podniků vzpruhu a nemalou úlevu od značné ekonomické zátěže, které jsou za současné situace vystaveny. Ve všech případech se však jedná o čerstvé novinky, u nichž bude potřeba vyčkat, v jaké finální podobě budou nakonec uzákoněny.

6.Nakazil se mi manžel/partner SARS-Cov-2 (COVID-19) mám nárok na ošetřovné?

Ondřej Řitička: Záleží na jeho zdravotním stavu. Zákon totiž stanoví, že v případě nemocného manžela/partnera má nárok na ošetřovné zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci z důvodu ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytné ošetřování jinou fyzickou osobou. Pravděpodobně lehčí formy průběhu nemoci COVID-19 nebudou natolik závažné, aby bylo nezbytné ošetřování ze strany jiné fyzické osoby.

7.Může být SARS-Cov-2 (COVID-19) považován za nemoc z povolání?

Ondřej Řitička: V současné době není možné považovat COVID-19 za nemoc z povolání. Nemoci z povolání jsou totiž stanoveny v nařízení vlády, které by muselo být o tuto novou chorobu doplněno.

8.Sdílím domácnost se seniorem. Mohu preventivně zůstat doma?

Ondřej Řitička: Zákoník práce v takovémto případě nezakládá nárok na preventivní volno. Nicméně každý zaměstnavatel by objektivně měl mít pochopení pro takovéto jednání, i když na něj zaměstnanec nemá právní nárok. Je nasnadě nabídnout zaměstnanci využití home office, pokud je výkon práce z domova možný, anebo čerpání dovolené. Se zaměstnancem se lze rovněž dohodnout na poskytnutí neplaceného volna, avšak zde je potřeba mít na zřeteli dopady v oblasti dovolené, pojistného na zdravotní pojištění a nemocenské – v praxi je tedy rozumné přistupovat k neplacenému volnu pouze tehdy, když nelze využít ani home office, ani dovolenou.

9.Zaměstnavatel chce zavést částečnou nezaměstnanost, ale odbory s tím nesouhlasí. Co lze v takové situaci doporučit?

Alena Čechtická: V případě, že u zaměstnavatele působí odbory, je dohoda s nimi nutným předpokladem pro zavedení částečné nezaměstnanosti. Zástupci odborů by však měli k celé situaci přistupovat konstruktivně a mít na zřeteli, že účelem dohody o částečné zaměstnanosti spojené se snížením vyplácených náhrad mezd až na 60 % průměrného výdělku je především snaha o udržení stávajících pracovních míst a zachování činnosti podniku. 

Pokud nedojde k dohodě, bude zaměstnavatel nucen vyplácet zaměstnancům náhrady mezd ve výši 100 %, což pro něj však může být taková finanční zátěž (nevznikne-li mu nárok na poskytnutí příspěvku od státu), že bude nucen přistoupit již po několika málo týdnech či měsících k hromadnému propouštění.

Tvrdošíjné setrvávání odborů na vyplácení náhrad mezd v nezkrácené výši tedy nemusí být nutně přístupem, který zaměstnancům za všech okolností prospěje.

10.Může zaměstnavatel zavést částečnou nezaměstnanost jen pro určité skupiny zaměstnanců nebo pro určitá pracoviště?

Alena Čechtická: Ano, takové řešení možné je. Částečnou nezaměstnanost je totiž nutno chápat jako nástroj, který má být využit pouze u těch zaměstnanců, kterým zaměstnavatel není schopen přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pokud zaměstnavatel některým zaměstnancům práci i nadále přidělovat může, není důvod, aby částečná nezaměstnanost byla vztažena i na ně.

Pokud však zaměstnavatel zavádí částečnou nezaměstnanost jen pro určitá pracoviště, oddělení či pracovní pozice, musí mít vždy na zřeteli svou povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci atd. To znamená, že zaměstnavatel musí mít pro využití částečné nezaměstnanosti jen ve vztahu k určitým skupinám zaměstnanců objektivně obhajitelný a přiměřený důvod vyplývající z povahy pracovní činnosti (např. obchodní řetězec, který musel uzavřít své provozovny, může zavést částečnou nezaměstnanost jen pro prodavačky, zatímco skladníků, kteří mohou svou práci nadále konat, se toto opatření týkat nemusí. Pokud by však byla částečná nezaměstnanost zavedena např. u poloviny skladníků, zatímco druhá polovina skladníků se zcela stejnou pracovní náplní by mohla i nadále pracovat za plnou mzdu, pak by takový postup mohl znamenat porušení zásady rovného zacházení).

Autor:
  • Nejčtenější

Před pár dny měli skvěle fungující gastropodnik, dnes bojují o přežití

Před čtyřmi lety Petra Pavičová opustila pozici manažerky v korporátu a s manželem založila FoodIN catering. Z nuly...

Z nápadu má práci na plný úvazek. Spustil i ponožkové tažení proti viru

Petr Janda patří k lidem, kteří se rozhodli postavit na vlastní nohy. Podniká už přes pět let a je úspěšný. Založil...

Bojím se nákazy koronavirem, musím do práce? Časté dotazy čtenářů

Mimořádná doba si žádá mimořádná řešení. Některé firmy jsou ale až příliš kreativní a vymýšlejí pravidla, která se...

Z trhů teče krev, může být hůř. Které investice jsou skryté nášlapné miny?

Neznalí investoři jsou lákáni líbivými a zaručenými výnosy, ale výsledkem někdy bývá zisk neodpovídající podstoupenému...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chtěl po dvaceti letech jít k novému operátorovi, i tak mu hrozili pokutou

Výhodnou nabídku nového operátora musel zákazník odmítnout. Ten stávající chtěl totiž vyúčtovat tučnou pokutu za...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Smí zaměstnavatel znát informaci o tom, že má zaměstnanec koronavirus?

Evropské nařízení známé pod zkratkou GDPR stanovilo přísnější pravidla ochrany osobních údajů. Platí i v nouzovém...

Kvůli koronaviru neodletěla na svou vlastní svatbu. A co peníze za letenky?

Eva Moudrá se měla letos v dubnu vdávat. Spolu s přítelem se domluvili, že svatba bude v Las Vegas v USA. V lednu si...

KVÍZ: Víte, jaké jsou příjmy domácností a kdo je v Česku chudý?

Průměrné výdělky se zvyšují a klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s penězi. Míra ohrožení takzvanou příjmovou...

Koronavirus šíří strach nejen o zdraví, ale i o finanční přežití

Děti nechodí do škol, mnozí nechodí do práce, řada živnostníků musela zavřít své provozovny. Zatímco děti možná děkují...

Advantage Consulting, s.r.o.
KVALIFIKOVANÝ OPERÁTOR CNC VE VÝROBĚ

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 28 000 - 30 000 Kč

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...