Vláda nyní rozšířila karanténu na lidi, kteří se vracejí ze všech rizikových oblastí. Může zaměstnavatel požadovat po svém zaměstnanci informaci, zda nepobýval v rizikové oblasti?
Tomáš Procházka: Ano, od zaměstnanců je možné vyžadovat informace o rizicích spojených s koronavirem, tedy zda se nezdržovali v některém z ohnisek nákazy. Na druhou stranu může být obtížné zaměstnance postihnout za nepravdivou nebo neúplnou odpověď.
Doporučil bych, aby zaměstnavatelé seznámili své zaměstnance s povinností informovat o svém návratu z rizikové oblasti a povinností kontaktovat svého ošetřujícího lékaře. Rovněž je dobré seznámit zaměstnance i s případnými důsledky, které může zatajení cesty do rizikové oblasti mít, včetně náhrady škody, pracovně-právní, přestupkové a v extrémních případech i trestní odpovědnosti.
Může zaměstnavatel vyžadovat, aby se zaměstnanec nechal testovat na koronavirus?
Peter Perniš: Zaměstnavatel si testování na koronavirus vynucovat nemůže. V současné době se tyto testy dělají na základě rozhodnutí lékaře a hygieniků. Ministerstvo zdravotnictví nicméně povolilo, aby se lidé mohli sami nechat testovat v doporučených laboratořích. Musejí si to však zaplatit.
Zaměstnavatelé by však měli zjišťovat u svých zaměstnanců způsobilost k práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí v této souvislosti zaměstnavatelům doporučuje, aby zjišťovali způsobilost k práci prostřednictvím mimořádných pracovně-lékařských prohlídek. Takový postup ale doporučujeme předem konzultovat s poskytovatelem těchto služeb.
Co se zaměstnancem, který se vrátil z dovolené a vyvstala obava, že je podezřelý z nákazy?
Tomáš Procházka: Pokud má zaměstnavatel obavu, že zaměstnanec může být nakažený, doporučujeme dohodnout se s ním telefonicky, aby svůj návrat z dovolené nahlásil svému praktickému lékaři, případně příslušné krajské hygienické stanici. Ti rozhodnou o potřebě provedení testu na koronavirus a o případném nařízení karantény. V případě návratu z rizikové oblasti je karanténa zaměstnance povinná.
Když zaměstnanec v tomto směru odmítne spolupracovat, může zaměstnavatel o jeho příjezdu z rizikové oblasti informovat příslušnou hygienickou stanici, která bude zaměstnance kontaktovat přímo.
Za pobyt v karanténě přísluší stejné peníze jako na nemocenské |
Když je zaměstnanci nařízena karanténa, co musí udělat, aby měl nárok na náhradu mzdy?
Peter Perniš: Pokud byla zaměstnanci nařízena příslušnou krajskou hygienickou stanicí nebo ošetřujícím lékařem karanténa, jedná se o překážku v práci. V takovém případě přísluší zaměstnanci náhrady mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti. To znamená, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény. A od 15. dne bude čerpat nemocenskou ze systému nemocenského pojištění.
O nařízení karantény je zaměstnanec povinen zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat a překážku v práci doložit potvrzením o nařízené karanténě.
Co když zaměstnanci nebyla nařízena karanténa, ale zaměstnavatel nechce, aby se zdržoval na pracovišti. Co může udělat bez souhlasu zaměstnance?
Tomáš Procházka: Pokud lékař neshledal nezbytným vzít zaměstnance do karantény, jeho volný pohyb tedy není ohrožením pro veřejnost a zaměstnanec není ani v pracovní neschopnosti, zaměstnavatel to musí respektovat. Jestliže se zaměstnavatel i v této situaci rozhodne usilovat, aby se zaměstnanec nezdržoval na pracovišti, má několik možností.
Tomáš Procházka (1979)
|
Bez souhlasu zaměstnance ho může poslat „na překážky“. V takovém případě však zaměstnanci musí platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Pokud má zaměstnanec napracované přesčasy, může mu zaměstnavatel nařídit, aby je vyčerpal, a to formou náhradního volna.
Dále má zaměstnavatel možnost nařídit zaměstnanci dovolenou, a to i bez jeho souhlasu. Dovolenou je však třeba nařídit 14 dní předem, jestliže nebyla se zaměstnancem v konkrétním případě dohodnuta lhůta kratší. Stejně tak bez souhlasu zaměstnance má zaměstnavatel možnost upravit rozvrh směn, což je ovšem třeba stanovit 14 dní předem, pokud nebyla dohodnuta v pracovní smlouvě lhůta kratší.
A v jakých případech je potřeba souhlas zaměstnance, aby se nezdržoval na pracovišti?
Tomáš Procházka: Pokud to povaha práce připouští, je možné se dohodnout se zaměstnancem na tom, že bude pracovat z domova, a to v pracovní smlouvě nebo v jiné písemné dohodě. V dohodě doporučujeme mimo jiné myslet na pravidla odevzdávání výsledků práce, pracovní dobu nebo bezpečnost při práci.
Peter Perniš (1991)
|
Co když zaměstnanec odmítá přijít do práce?
Peter Perniš: Obecně v takových případech doporučujeme obavy zaměstnance vyslechnout a pokusit se společně najít řešení. Může se jednat třeba o možnost práce z domova, čerpání dovolené nebo poskytnutí neplaceného volna. Pokud by zaměstnanec přesto odmítl přijít do práce, jedná se o neomluvenou absenci, za které ho může zaměstnavatel postihnout.
Mohou se samozřejmě objevit i případy komplikovanější, tedy může jít o těhotné ženy či zaměstnance s oslabenou imunitou, cukrovkou, nemocným srdcem a podobně. Takové případy doporučujeme posuzovat individuálně.
Co když dojde k výpadku městské hromadné dopravy a zaměstnanec se na pracoviště nedostane?
Tomáš Procházka: V případě nepředvídatelného výpadku hromadné dopravy má zaměstnanec, který se nemohl dostat včas na pracoviště, právo na pracovní volno bez náhrady mzdy.
Kvůli epidemii jsou zavřené i školy a není vyloučeno, že se uzavřou i mateřské školky. Na co má v takovém případě zaměstnanec nárok?
Peter Perniš: Zákon výslovně počítá se situacemi, kdy zaměstnanec potřebuje namísto práce pečovat o dítě mladší 10 let. Výslovně upravuje například uzavření školy kvůli epidemiologickému opatření, nařízení karantény dítěti a nařízení karantény osobě, která o dítě jinak pečuje.
Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnance omluvit v práci a zaměstnanec má právo na ošetřovné ve výši 60 % mzdy, resp. denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Ošetřovné náleží jen jedné z oprávněných osob nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě péče vystřídají. Doba, kdy zaměstnanci náleží ošetřovné, činí nejdéle devět kalendářních dnů, případně 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Nárok na ošetřovné nemají ovšem zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
Dobrou zprávou je, že ošetřovné pro rodiče dětí do 10 let je prodlouženo po celou dobu, kdy budou uzavřeny školy. Podle vyjádření Andreje Babiše se bude tato úprava týkat i živnostníků a vláda bude nakonec řešit ošetřovné formou zákona.
Vládní předloha o ošetřovnémStát bude moci díky předloze doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Uhradí ho také lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem. Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok podle nynějšího zákona jen zaměstnanci, činí 60 procent vyměřovacího základu. Nový zákon má platit zpětně po celou dobu uzavření škol. Rodiny, které ošetřovné už čerpají a po devíti dnech jim skončí, nebudou muset posílat novou žádost. Rodiče starších školáků mohou získat podporu zpětně, když o ni požádají přes svého zaměstnavatele a splní podmínky. Doplacené ošetřovné by mohlo získat zhruba 190 000 lidí. Rozpočtové náklady by měly činit 2,7 miliardy korun za první měsíc. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let, a to 424 Kč za den, tedy zhruba 14 000 Kč měsíčně. ČTK, 19.3.2020 |
Podle nových rozhodnutí musí někteří zaměstnavatelé uzavřít své provozovny, na co mají zaměstnanci v takové situaci nárok?
Tomáš Procházka: Pokud dojde k uzavření provozovny zaměstnavatele kvůli protiepidemiologickým opatřením, posuzuje se vzniklá situace jako v případě nařízení karantény. Tedy zaměstnavatel platí prvních 14 dní zaměstnancům „nemocenské“.
V případě uzavření provozovny z jiných důvodů budou mít zaměstnanci zpravidla nárok na poskytnutí 100% náhrady mzdy. Zaměstnavatel může zvážit využití výše uvedených možností pro snížení finančního dopadu, jako je nařízení dovolené, vybrání náhradního volna nebo přeplánování směn.
V případě výpadku dodávek surovin, pohonné síly (např. elektrické energie) nebo podobné provozní příčiny, se bude jednat o prostoj s náhradou ve výši 80 % průměrného výdělku.
Pokud bude příčinou omezení poptávky po výrobcích a službách zaměstnavatele, může náhrada klesnout dokonce na 60 procent průměrného výdělku.
Stát uhradí 80 % mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění. Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit. ČTK, 19.3.2020 |
Pokud má provozovna zakázanou prodejní činnost, jak to mají zaměstnavatelé vnímat ve vztahu ke svým zaměstnancům?
Peter Perniš: Provozovny uzavřené rozhodnutím vlády v rámci nouzového stavu mají v tuto chvíli zakázanou pouze prodejní činnost (případně platí zákaz vstupu veřejnosti do provozovny). Jiné činnosti mohou v provozovně pokračovat (úklid, inventury, stavební úpravy).
Firma má navíc právo zaměstnance převést i bez jeho souhlasu na jinou práci nezbytnou k odvrácení mimořádné události. Zaměstnanci, pro které z tohoto důvodu práce není (jsou „na překážkách“), mají podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí právo na 100 procent průměrného výdělku. Tento závěr ale není jednoznačný a podle nás je i v tomto případě možnost takovou situaci posoudit jako omezení poptávky po službách nebo protiepidemiologické opatření.
