Vyjít se dá i se čtyřmi tisíci za měsíc. Musíte však bydlet a jíst u rodičů a zapomenout na kulturu, sport a "pařby" se spolužáky.
Záleží i na tom, jakou školu studujete, protože třeba medici mají tolik učení, že o pravidelných brigádách moc uvažovat nemohou. Naopak studenti výpočetní techniky ve vyšších ročnících s minimálně 10 až 15 tisíci přivýdělku přímo počítají.
Na začátku roku a někdy i semestru musíte k běžným výdajům připočítat pořízení učebnic a studijních materiálů. Kupovat nová skripta dnes už asi nikoho nenapadne, protože běžně fungují burzy učebnic na internetu a v rámci školy, čímž se dá ušetřit minimálně padesát procent nákladů na nové knihy, což je například u strojní fakulty 300 až 1 200 korun. Tady se výdaje opět liší podle oboru studia.
"Když si spočítám jenom náklady na výbavu v prvním semestru, dojdu k částce hodně přes deset tisíc," říká studentka druhého ročníku lékařské fakulty Jana Mašková. "Museli jsme si nakoupit oblečení, knihy, atlasy, a to všechno byly hodně drahé věci. Učebnice pro mediky jsou totiž v bazarech dost těžko k sehnání, takže často musíte sahat hodně hluboko do kapsy."
Čtyři tisíce? Ale hodně se omezíte
Podle výzkumů finanční náročnosti vedou u studentů vysokých škol náklady na zábavu (pití, kultura, volný čas), následuje jídlo, ubytování, mobil a internet, učebnice, doprava a na posledním místě je oblečení.
Do čtyř tisíc měsíčně se dá vejít, pokud bydlíte u rodičů, kterým nic neplatíte, stravujete se pouze doma z rodinného rozpočtu nebo v menze (asi 100 korun denně, jedno jídlo stojí zhruba 35 až 50 korun), používáte městskou dopravu s využitím slev, mobil vyměníte za Skype a budete telefonem posílat pouze SMS. Na zábavu vám tak měsíčně vyjde 400 až 500 korun. Musíte zapomenout na rozhazování za oblečení, kosmetiku a místo chození do posilovny či na aerobik cvičit doma či běhat v parku. Student VŠ, který nežije doma, potřebuje podle průzkumů na měsíc alespoň osm tisíc korun.
Podívejte se, jaké jsou měsíční výdaje studenta VŠ - grafiku zvětšíte kliknutím
Domácí posilovna a kino za 40 Kč
"Když jsem si koupil dvacetivstupovou kartu, vyšla mě jedna hodina v posilovně na 80 korun, což je v Praze levné. Chodím cvičit minimálně obden, takže bych za měsíc zaplatil skoro třináct set korun. Tak jsem si za tisíc korun koupil karimatku a činky a udělal jsem si posilovnu v pokoji," dává tip, jak spořit, Martin, student matematiky na ČVUT v Praze.
Jestli rádi chodíte do kina, vyměňte multiplexy za menší sály a můžete vidět film i za 40 korun. Za 60 korun můžete zhlédnout dopolední představení pražského kina Světozor, v Aeru a Oku máte slevu 20 korun na lístek, ty stojí od 60 do 120 korun. A v kině Lucerna v Brně je pro studenty každé pondělí odpolední a podvečerní představení za 50 korun.
V zahraničí si připlatíte
S většími náklady musíte počítat, pokud se budete chtít na semestr či dva podívat na zahraniční univerzitu. I když využijete program Erasmus a dostanete měsíční stipendium na pokrytí nákladů, počítejte s tím, že vám na všechny výdaje nestačí.
Například Marie, studentka třetího ročníku novořečtiny a španělštiny na FF UK v Praze, je na dva semestry na Universidad de Granada ve Španělsku. Měsíčně dostává stipendium 409 eur. Z toho platí za bydlení zhruba 260 eur, sdílí byt v centru města s dalšími pěti studenty a platí si vlastní pokoj. Na vše ostatní jí tedy zbývá asi 140 eur. Další výdaje, minimálně 50 eur měsíčně, budou muset dotovat rodiče. "Dcera je totiž ve škole zatím tak vytížená, že nemá čas chodit na brigádu a tím si potřebné peníze obstarat," říká matka dívky Zuzana Kvasničková.
