V letošním prvním pololetí dostali Češi přidáno v průměru jen 520 korun, to je o 1 381 korun méně než například ve stejném pololetí roku 2008. Hrubá měsíční mzda letos vzrostla jen o 2,3 procenta a dosahuje 23 135 korun.
Ve veřejném sektoru překračuje hrubá mzda celorepublikový průměr, činí 23 482 korun. V soukromém sektoru jsou výdělky nižší o 427 korun a průměrný hrubý plat je zde 23 055 korun. Mzdy v malých firmách s méně než 20 zaměstnanci jsou hluboko pod průměrem, dosahují 16 410 korun hrubého.
Vyplývá to z analýzy vývoje příjmů a výdajů českých domácností, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Ve státním sektoru rostou mzdy neustále
"Malé firmy byly více postiženy dopady krize a musely proto snižovat platy. Jak ukázaly naše průzkumy, opětovný růst platů bude v těchto malých podnicích probíhat velmi pomalu," říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky.
Podle Kužela rostou mzdy ve státní sféře prakticky neustále, což má negativní dopad i na podnikatelský sektor. "Mnoho kvalitních pracovníků pracuje raději v sektoru, který je hrazen z veřejných rozpočtů. Podporujeme proto snahy, aby odměňování ve státním sektoru bylo diferencovanější a více závislé na výkonnosti a kvalitě odváděné práce."
"Ve veřejných službách se efektivita práce zajišťuje těžko, protože počet zaměstnanců na jednotlivých úřadech neurčuje trh, ale politické rozhodnutí," dodává Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti Manpower.
Nadále nejnižší jsou platy v Karlovarském kraji
Vůbec nejméně se letos zvedly platy Pražanům, v 1. pololetí jen o 103 korun. Praha je však nadále jediný region, který úrovní mezd převyšuje celorepublikový průměr. Pražané berou měsíčně v průměru 29 029 korun hrubého, to je zhruba o čtvrtinu více (o 5 894 korun). "Soustřeďují se zde obory s vysokými platy, zejména finančnictví, právní obory a management," poznamenává Karel Machotka, vrchní ředitel sekce zaměstnanosti a trhu práce MPSV.
Nejnižší výdělky jsou nadále v Karlovarském kraji. Platy se zde sice zvýšily v 1. pololetí o 797 korun a hrubá mzda dosáhla 19 367 korun hrubého měsíčně, oproti Praze ale obyvatelé Karlovarska vydělávají v průměru o 9 662 korun méně. Druhé nejnižší příjmy 19 767 hrubého měsíčně jsou ve Zlínském kraji a třetí příčku s průměrnou hrubou mzdou 19 771 korun drží Pardubický kraj.
"Důvodem nižších platů v uvedených krajích je aktuální ekonomická situace a skladba zaměstnavatelů," říká Karel Machotka. "Je zde málo pracovních příležitostí, ale nezaměstnanost vysoká, takže nabízené mzdy jsou nižší," dodává Jaroslava Rezlerová.
Mzdové rozdíly v odvětvích se prohloubily
Podle Ivy Kadlecové, ředitelky odboru analýz a statistiky MPSV, měla finanční a ekonomická krize dopad na téměř všechna odvětví. Určité oživení zaznamenává průmysl. "Nejlépe se vzpamatovává průmysl automobilový, kde dochází k navyšování zaměstnanců. Nejtěžší situace je podle našich průzkumů ve stavebnictví, zemědělství a ubytování a stravování," doplňuje Jaroslava Rezlerová.
V odvětví ubytování, stravování a pohostinství se vydělává vůbec nejméně, průměrná hrubá mzda je zde 12 429 korun. Nejvyšší výdělky jsou v peněžnictví a pojišťovnictví, a to 48 575 korun. "Na průměrné platy v jednotlivých sektorech má vliv především podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří mají vyšší platy. V bankovnictví je mnohem vyšší podíl vysokoškoláků než v pohostinství, a proto je zde průměrný plat vyšší," poznamenává Rezlerová.
"Na rozdíly v platech má vliv jednak obecná výkonnost daného odvětví a výše přidané hodnoty, kterou tvoří, ale i šedá a černá ekonomika," doplňuje Karel Machotka. Jak dodává, v pohostinství se například tradičně počítá s tím, že číšník dostává spropitné a tím dorovnává svůj příjem. V některých zemích je tento systém ošetřen zákony, spropitné si personál zahrnuje do svého příjmu a daní. U nás tomu tak ale není.
Průměrná mzda v odvětvích
|
Dvě třetiny lidí mají podprůměrný plat
Z analýzy ministerstva práce také vyplývá, že nejnižší platy pod osm tisíc korun hrubého měsíčně už nejsou tak početné. Pobírá je půl procenta zaměstnanců, zatímco v roce 2008 to bylo zhruba jedno procento. Nejčastěji se hrubé platy v Česku pohybují v pásmu 18 až 20 tisíc korun, má je nyní zhruba deset procent zaměstnanců.
Na průměrnou mzdu 23 135 korun přitom ale nedosáhne 66,8 procent zaměstnanců. Podle Karla Machotky je to způsobeno nestejnoměrným odměňováním v některých odvětvích a tím, že například v dělnických profesích jsou u nás stále výrazně nižší platy než například v Německu.
Zároveň se zvedá počet lidí, kteří mají hrubou mzdu vyšší než 30 tisíc korun. Zatímco v 1. pololetí 2008 si takto vydělávalo 14,3 procenta pracovníků, v letošním pololetí to je 18,2 procenta zaměstnanců.
| Kolik si průměrně na hodinu vydělají některé profese | |||
| Profese | V Kč na hodinu | Profese | V Kč na hodinu |
| Ředitel velké organizace | 644 | Administrativní pracovník | 144 |
| Lékař | 245 | Instalatér | 129 |
| Konstruktér | 222 | Stavební dělník | 118 |
| Strojvedoucí | 185 | Zedník | 115 |
| Hasič | 158 | Prodavač | 88 |
| Zdravotní sestra | 149 | Uklízeč | 69 |
| Zdroj: MPSV, Informační systém o průměrném výdělku | |||
