Kamila Hošová pracovala v ostravské firmě jako operátorka call centra. Práce pro ni byla zajímavá, bavila jí, dokonce byla několikrát vyhlášená jako nejlepší operátorka firmy. Ale letos v březnu začaly problémy. Výplata za únor na účet nepřišla. A tak se všichni zaměstnanci šéfa ptali, kdy peníze dostanou.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. |
"Ještě v pátek 29. března nám šéf slíbil, že výplaty budou odeslány v nejbližším termínu, tedy ihned po velikonočních svátcích," vypráví Kamila Hošová. Jenže výplaty nebyly ani po Velikonocích, prý ale určitě budou do 15. dubna. "Náš nadřízený nás ujišťoval, že je vše v pořádku, firma pokračuje ve své činnosti, nemusíme se bát a máme se věnovat naším pracovním povinnostem," popsala další vývoj událostí zaměstnankyně.
A tak dál pracovala, jenže 11. dubna do firmy přišel zaměstnanec elektrárny a odpojit elektřinu, firma prý totiž nezaplatila faktury. Ale šéf stále sliboval, že výplaty budou a elektřina se zapojí.
O dva dny později však přišla jiná a trochu šokující informace. "Náš vedoucí nám řekl, že firma končí a buď dáme výpověď sami, nebo nám ji bude muset dát zaměstnavatel," uvádí Hošová. A tak nakonec všichni zaměstnanci podali výpověď sami, přesněji řečeno okamžitě zrušili pracovní poměr, a to podle § 56 odst.1 písm.b) Zákoníku práce.
Když zaměstnavatel neplatí včas, lze dát výpověď
"Zaměstnanci postupovali správně, když okamžitě zrušili pracovní poměr," zhodnotil problém advokát Pavel Nastis. "Podle § 56 odst.1 písm.b) Zákoníku práce totiž jestliže zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy či platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, pak má zaměstnanec právo pracovní poměr okamžitě zrušit," vysvětlil. V takovém případě zaměstnanci náleží i náhrada mzdy ve výši dvou měsíčních průměrných výdělků.
Výplaty jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Tedy příklad: výplatu za měsíc únor je zaměstnavatel povinen vyplatit do konce března. Pokud tak neučiní ani do 15. dubna, dostal se tím do prodlení s výplatou mzdy nebo platu a vy máte právo okamžitě zrušit pracovní poměr kvůli nevyplacení mzdy.
Výpověď musí být písemná a musí být doručena vašemu zaměstnavateli. "Doručení je možné provést buď osobně nebo poštou, v takovém případě doporučuji zaslat zásilku doporučeně s dodejkou, aby bylo zřejmé, který den byla zásilka zaměstnavateli doručena," upozornil advokát Pavel Nastis. Jak dodává, pokud zaměstnavatel odmítne vaši výpověď převzít, nic tím nevyřeší, je to považováno jako kdyby výpověď byla doručena. "Určitě dobré je také nechat si od zaměstnavatele potvrdit přehled dlužných mezd," doporučil advokát.
Bojíte se, že váš zaměstnavatel nebude mít na výplaty?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 30. června 2013. Anketa je uzavřena.
Dlužné mzdy může vyplatit úřad práce
Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu, máte možnost dlužné nároky uplatnit u úřadu práce. "Podmínkou však je, aby byl podán insolvenční návrh na dlužníka, tedy na zaměstnavatele," vysvětlil advokát. Insolvenční návrh může podat jak sám zaměstnavatel, tak i kterýkoli z jeho věřitelů, tedy například i zaměstnanci.
Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh.
Mzdové nároky můžete uplatnit u kteréhokoliv úřadu práce, a sice písemně. Tiskopisy "Žádost o uspokojení mzdových nároků" a "Doložení mzdových nároků zaměstnance" obdržíte na úřadě práce nebo si je můžete stáhnout z webu MPSV zde.
Mzdové nároky můžete uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím podle zákona je měsíc, ve kterém bylo zahájeno insolvenční řízení, dále tři měsíce předcházející tomuto měsíci a také tři kalendářní měsíce následující po měsíci, ve kterém bylo zahájeno insolvenční řízení.
"Čekejte," vzkázal úřad práce zaměstnancům
Ale pojďme zpátky k našemu případu. Kamila Hošová a spolu s ní dalších osm zaměstnanců podali výpověď, tedy přesněji řečeno zrušili okamžitě pracovní poměr kvůli nevyplacení mzdy a se svými mzdovými nároky se obrátili na úřad práce. "Na úřadu práce nám jen řekli, že musíme čekat," sdělila Kamila Hošová. "Nevíme, co dělat, jsme tři měsíce bez koruny. Copak nám nikdo nepomůže?" ptá se.
V čem je problém? "K dnešnímu dni krajská pobočka Úřadu práce pro hlavní město Prahu, která je podle zákona místně příslušná k uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců, eviduje celkem padesát žádostí," potvrdil mluvčí úřadu Jiří Reichl. Podle jeho vyjádření již čtyři žádosti byly vyřízeny. "Ke zbývajícím 46 žádostem doposud zaměstnavatel úřadu práce nezaslal potřebné doklady k uspokojení dlužných mzdových nároků," vysvětlil Reichl.
Nárok musí potvrdit zaměstnavatel nebo insolvenční správce
Podle Zákona na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti (Zákon č. 118/200 Sb.) má úřad práce stanovené lhůty pro uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců. Úřad práce musí nejprve zaměstnavatele nebo insolvenčního správce vyzvat k předložení seznamu dlužných mzdových nároků.
"Jsou-li požadavky zaměstnance nesporné, tedy jsou-li v souladu s tímto seznamem, pak Úřad práce do deseti dnů od předložení vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín a způsob uspokojení," vysvětlil Nastis.
Pokud jsou ale nároky sporné nebo například zaměstnavatel nebo insolvenční správce nepředloží úřadu práce seznamy dlužných mzdových nároků vůbec, pak o nárocích zaměstnance úřad práce rozhoduje v klasickém správním řízení. "Zákonná lhůta k vyřízení žádosti je dle správního řádu 30 dnů, v ojedinělých složitých případech 60 dnů," upřesnil mluvčí Úřadu práce ČR Jiří Reichl.
"V tomto případě tedy opravdu nezbývá než počkat do skončení správního řízení, doporučuji ale v této výjimečné situaci požádat o některou ze sociálních dávek," poradil advokát Pavel Nastis.
Zapamatujte si:
- Výplaty jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
- Pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, máte právo podle § 56 odst.1 písm.b) Zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr a v takovém případě máte nárok i na odstupné.
- Okamžité zrušení pracovního poměru doručte vašemu zaměstnavateli, a to buď poštou doporučeně na dodejku, nebo ji předejte do vlastních rukou na pracovišti. Nechte si od zaměstnavatele potvrdit přehled dlužných mezd.
- Jestliže je zaměstnavatel v úpadku a je proti němu zahájeno insolvenční řízení, můžete požádat o výplatu dlužných mzdových nároků úřad práce. Žádost podejte písemně, formuláře si můžete stáhnout na webu ministerstva práce a sociálních věcí zde.
- Pokud máte jakékoli problémy se svým zaměstnavatelem, neváhejte se obrátit na inspektorát práce. Kontaktovat jej můžete osobně, telefonicky nebo e-mailem.
- Stejně tak se s dotazy ohledně pracovního práva můžete obracet na občanské poradny.
