Důvěryhodně a lákavě vypadající nabídka na zhotovení nového chrupu nedávno na sociální síti zaujala dvaašedesátiletého muže z Jihomoravského kraje. Sám se spojil s inzerentem a rázem začal rychlý sled událostí.
„Po řadě hovorů s dentistou, který komunikoval z různých telefonních čísel, nakonec souhlasil s platbou za urychlení vyhotovení nového chrupu. Údajnému zdravotníkovi poslal čtvrt milionu korun,“ popisuje čerstvý případ por. Bohumil Malášek z Krajského ředitelství PČR Jihomoravského kraje.
Podvodem získaných 250 tisíc korun podle Maláška zločinci zřejmě nestačilo. Po muži žádal další odeslání peněz s argumentem, že platba proběhla neúspěšně. „Na to už ale poškozený nereagoval a pochopil, že naletěl podvodníkovi. Zvlášť, když ten se odmlčel,“ dodává poručík.
Přišli o tisíce i miliony, dali je internetovým podvodníkům. Mají nové triky manipulace |
I pokus o podvod se má ohlásit bance a policii
Takové útoky, ať už přímo telefonním hovorem, e-mailem, inzercí či přes komunikační nástroje, jako je WhatsApp a sociální sítě, řeší policie a banky napříč Českou republikou každý den. A cíl mají tito podvodníci jediný, neoprávněně vylákat z lidí co největší objem peněz.
„V poslední době jsou snad nejčastějším způsobem útoku na klienty bank podvodné SMS a zprávy například na WhatsApp a v dalších komunikačních službách,“ říká k těmto útokům bezpečnostní manažer prevence podvodů Partners Banky Petr Hrůza. Zdůrazňuje, že žádný takový podvod ani pokus o něj nemají lidé přecházet a vždy ho mají co nejdříve nahlásit policii a také bance.
„Rozhodně má smysl kontaktovat v první řadě banku. Jak tu, ze které jsem peníze v rámci podvodu poslal, tak i banku, do které jsem je poslal,“ vysvětluje s tím, že policie může pachatele vypátrat a v některých případech zajistit i navrácení peněz oběti trestného činu.
Výše takových škod dnes dosahuje podle Hrůzy i stovek tisíc korun na jednoho podvedeného klienta. V některých případech jde dokonce o miliony korun. „Náš úkol je tomu zabránit a podvodné platby zastavit dřív, než opustí naši banku,“ dodává.
Každý den bezpečnostní analytici v jeho bance prověří nižší stovky zachycených podezřelých událostí. Přičemž se potvrdí kolem dvaceti podvodných případů.
Ešmejdi pomocí AI úspěšně lákají na investice a obírají lidi o miliony |
Obětí finančního podvodu může být každý
Scénáře podvodníků cílících na úspory klientů bank jsou podle policejních hlášení velmi pestré a nikoli výjimečně se jejich oběťmi stávají i mladší lidé. Bohumil Malášek ve svém obvodu nedávno řešil i podvodnou investici do měděného prachu se „zaručeným“ výnosem 40 tisíc korun za dva měsíce při vkladu 100 tisíc korun. Obětí tohoto podvodu se stal devětatřicetiletý muž.
„Poškozený zaslal na určený účet sto tisíc korun a za více než dva měsíce měl získat čtyřicetitisícový benefit. Jenže zisku se nedočkal,“ popisuje případ poručík Malášek. Devětačtyřicetiletá žena, která s mužem komunikovala výhradně elektronicky, část peněz použila na úhradu exekucí. Zbytek, jak uvedla ve výpovědi, utratila.
„Investor se tak nedočkal zisku ani investovaných peněz,“ uzavírá další z mnoha případů poručík Malášek.
Banky investují do ochrany účtů miliardy
Na kybernetické útoky cílené na bankovní účty klientů stejně jako na podvodné telefonáty nebo zprávy skrze nejrůznější komunikační aplikace reagují i samotné banky. Do zabezpečovacích zařízení a kontrolních procesů investují ročně miliardy korun. A jak potvrzují data České bankovní asociace (ČBA), chránit úložky svých klientů se jim daří. V roce 2025 se pokusili podvodníci z bankovních účtů klientů odčerpat přes 14 miliard korun. Z této částky se podařilo bankám zachránit 12,15 miliardy.
„Stále dokonalejší technologie pomáhají odhalit a zastavit podvod ještě předtím, než dojde ke škodě. E-šmejdi proto útočí na nejslabší článek tohoto řetězce, kterým je klient, a snaží se zneužít nátlaku a strachu k získání citlivých údajů,“ říká Tomáš Stegura, předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA a ředitel kyberbezpečnosti skupiny ČSOB.
Upozorňuje, že kybernetická kriminalita je stále na vzestupu. Podvodníci používají mimo klasických útoků, jako jsou podvodné telefonáty a e-maily, i složitější podvody s využitím umělé inteligence. A přibývá i takzvaných deepfake videí, v nichž podvodníci zneužívají tváře známých politiků a osobností, které slibují nápadně vysoké zhodnocení investic.
Podle dat asociace došlo v roce 2025 k bezmála 91 tisícům podvodných útoků, o rok dříve jich banky zachytily kolem 87 500. A zatímco počet podvodů cílených na bankovní účty klientů v roce 2025 v meziročním srovnání zas tak výrazně nevzrostl, naopak skokově narostla výše průměrné škody jednoho podvodu. V roce 2024 činila taková škoda necelých 16 tisíc korun, loni poskočila na necelých 23 500 korun.
