Paní Blanka je zvyklá používat internet, pracuje s ním i ve své práci a snaží se být obezřetná i v nakupování na e-shopech. Jak sama říká: „Nikdy bych si nemyslela, že někdy naletím podvodníkům!“ Jeden z internetových nákupů ji však vyvedl z omylu. V e-shopu si koupila ve slevě podprsenku. Jenomže když balíček dorazil, zjistila, že jí zboží nesedí a musí ho vrátit.
Vrácení bylo snadné, stačilo poslat nenošené prádlo s originálními visačkami zpět do 14 dnů bez udání důvodů. Po odeslání balíčku si rozklikla e-shop, aby si ověřila, kdy jí pošlou peníze zpět. Dočetla se, že není problém, aby peníze firma odeslala na její účet. Stačí jen předat nezbytné údaje k platební kartě. Formulář, který se jí zobrazil, proto vyplnila podle instrukcí. Vůbec jí nedošlo, že byla přesměrována na podvodnou stránku a předává údaje, které by nikdy předat neměla. „A doplatila jsem na to,“ hodnotí žena svou chybu.
Převod peněz byl načasován
Namísto očekávaných 600 korun jí v noci začaly z běžného účtu mizet peníze. ČSOB, u které má paní Blanka účet zřízený, ji sice opakovaně bombardovala SMS zprávami, zda opravdu chce převody uskutečnit. Během spánku ale žena nereagovala. A toto načasování podvodníkům téměř dokonale vyšlo. Po probuzení čekal ženu šok, posledních 10 tisíc korun, které na účtu zbyly, stačila blokací účtu zachránit. Dalších 70 tisíc však skončilo v nenávratnu.
Podle odborníků na internetovou bezpečnost není paní Blanka jedinou obětí, kterou podvodníci připravili o peníze v průběhu noci, kdy předpokládají, že lidé nebudou vnímat, že je banka upozorňuje na možný podvod. „Ano, bohužel, je to standardní praktika, kterou kybernetičtí podvodníci často využívají. Sází přitom přesně na nižší obezřetnost a nižší akceschopnost v komunikaci klienta s bankou,“ říká Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB.
A proč banka nemůže bez svolení klienta zablokovat opakované převody peněz na cizí účty, jako se to stalo paní Blance? „Důvod je prostý. Zákon. Takové počínání by bylo ze strany banky v podstatě na úrovni zásahu do osobních práv. Banka musí jednat vždy podle pokynů klienta,“ vysvětluje Petr Vosála.
Obětí se může stát každý
Kybernetických útoků stále přibývá a s rozvojem nových technologií je pro zločince snadnější než dřív nachytat oběti do rafinovaných pastí. Stačí chvilka nepozornosti a řada lidí nerozpozná, že padá do pasti.
Statistiky přitom říkají, že téměř polovina kyberzločinů v České republice se odehrává v internetových bazarech. Přibližně dvacet procent pak tvoří investiční podvody, které způsobují největší finanční škody. K tomu se přidávají další hrozby jako podvodné telefonáty, falešné e-shopy, vydírání a další.
Ešmejdi pomocí AI úspěšně lákají na investice a obírají lidi o miliony |
Podle dat ČSOB jsou častějšími obětmi ženy, zatímco muži většinou utrpí větší finanční ztráty. Statistiky dále ukazují, že ani vyšší vzdělání nezaručuje lepší odolnost vůči kyberpodvodům. Více než tři pětiny obětí tvoří lidé s maturitou, jednu třetinu vysokoškoláci a pouze tři procenta obětí mají základní vzdělání.
„Díky pokročilým bezpečnostním mechanismům jsme v ČSOB schopni předejít drtivé většině kybernetických útoků a každý měsíc v průměru pomáháme téměř čtyřem stům našich klientů detekovat podvod ještě předtím, než se stanou jeho obětí. I když aktivita podvodníků meziročně o třetinu vzrostla, ve stejném období se nám podařilo snížit průměrnou škodu o víc než polovinu,“ poznamenává Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.
Banky se snaží klienty vést k obezřetnosti, a pokud detekují podezřelé transakce, své klienty na to upozorňují. „Máme velmi vysokou úspěšnost v detekování a následném přesvědčování klientů o tom, že se jedná o podvod. Reakce jsou tedy vesměs kladné. Bohužel ale je stále dost klientů, kteří jsou podvodníkem natolik zmanipulovaní, že nevěří ani bance či policii,“ poznamenává Petr Vosála.
Pětina Čechů má s kyberútokem zkušenost
Podle Martina Vondráška, policejního prezidenta Policie České republiky, došlo k razantnímu nárůstu kyberzločinů v posledních třech letech. Pro srovnání – zatímco v roce 2021 bylo evidováno 9 518 těchto zločinů, v roce 2022 vzrostl jejich počet na více než 18,5 tisíce, v roce 2023 pak bylo evidováno přes 19,5 tisíce kyberzločinů a podobné počty lze očekávat i ve statistikách za rok 2024.
Průzkum UniCredit Bank přitom uvádí, že pětina Čechů zaznamenala v posledních třech letech kyberútok na svou osobu. „V našem průzkumu se ukázalo, že oběti se lišily věkem, vzděláním, místem bydliště i pohlavím. Cílem tedy může být opravdu kdokoliv a nedá se spolehnout na to, že zrovna vy útočníka zajímat nebudete,“ upozorňuje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.
Chraňte si své přihlašovací údaje:
- Kontrolujte peněžní pohyby na svých účtech, zda vše skutečně odpovídá tomu, co jste platili.
- Bavte se v rámci rodiny, přátel, kolegů a sdílejte si informace nejen o podvodech, ale i způsobech ochrany.
- Pokud sami investujete finanční prostředky, pečlivě prověřte vybranou protistranu. Nespoléhejte na reklamu, informace na sociálních sítích nebo internetu
- Buďte obezřetní, pokud vám radí nebo přikazuje neznámý člověk. Podvodníci se často zaštiťují i autoritami – například policisty, pracovníky ČNB, nebo České bankovní asociace.
- Nespěchejte a používejte selský rozum.
- Pokud vám volá někdo podezřelý, zavěste a obraťte se na svého bankéře nebo na infolinku banky.
- Neumožňujte vzdálený přístup do svého zařízení.
- Používejte silná a unikátní hesla. Pakliže vám od služby přijde notifikace, že u vašeho účtu došlo k podezřelé aktivitě, heslo změňte.
- Pokud se vás pokusí někdo podvést, nahlaste ho na klientské lince banky nebo na policii.
Zdroj: UniCredit Bank
