Inflace nám říká, jak věci v čase zdražují. Je to pokles kupní síly peněz vůči zboží a službám. Lidsky řečeno, při rostoucí inflaci si za stejnou tisícikorunu časem koupíme méně zboží nebo služeb. Zatímco na začátku roku bychom za tisíc korun koupili sto baget po deseti korunách, při čtyřprocentní inflaci u těchto pekařských výrobků budou na konci roku bagety o 40 haléřů dražší a my jich koupíme za stejnou tisícikorunu jen 96 (a zůstane nám pár korun na rohlík).
Jak se počítá inflace?
Aktuální míra inflace přesahuje v České republice čtyři procenta. Kde se toto číslo vzalo? Statistici sledují vývoj cen stovek položek, které tvoří tzv. modelový spotřební koš. Tento koš se skládá z více než tisíce položek, namátkou: „toustový chleba pšeničný“, „dětské plenkové kalhotky jednorázové“, „cena osobní taxislužby“, „vstupenka do krytého bazénu“, „papoušek vlnkovaný“ nebo třeba „sepsání závěti“ a „kremace“.
Statistici myslí zkrátka téměř na všechno. Jednotlivé položky mají v koši různou váhu – některé jsou významnější než jiné, například dominantní položkou je bydlení. Každý měsíc se pak spočítá vývoj cen jednotlivých položek, zohlední se jejich váha a stanoví výsledná míra inflace. Je to tedy průměr zdražení položek v koši.
Je výpočet inflace vypovídající?
I když má tento spotřebitelský koš mnoho položek, jeho vypovídající schopnost není dokonalá. Index spotřebitelských cen totiž nezahrnuje kategorie, které statistický úřad neoznačuje jako spotřební. Do inflace se tak například nepromítají ceny nemovitostí (index zohledňuje pouze výši nájemného), protože pořízení domu či bytu je považováno za investici, nikoli za spotřebu. Pokud docházelo ke stagnaci výše nájemného, či dokonce k jeho poklesu, hodnota inflace nerostla, přestože markantně rostly ceny nemovitostí.
Význam některých položek ve spotřebním koši je také diskutabilní. Například vliv změny vodného a stočného má na inflaci menší vliv než změna ceny piva. Výpočet inflace je rovněž založen na průměrných číslech. Zatímco někoho rostoucí cena alkoholu a tabáku nemusí vůbec trápit, u jiného jde o ještě podstatnější výdaj, než který bere v úvahu průměrný spotřebitelský koš. Mezi položky, které zdražovaly v poslední dekádě nejvíce, patří například cigarety, jízdenky na MHD, voda a některé léky.
Vše výše uvedené naznačuje, že oficiálně počítaná a zveřejňovaná výše statistikou spočítané inflace není pro nás až tolik důležitá. Mnohem přínosnější je mít představu o osobní inflaci (nárůstu cen u toho zboží a služeb, které kupujeme) a snížení nakupované ceny u nejvýznamnějších položek. Jinými slovy, důležitý je náš osobní spotřebitelský koš (kolik a co nakupujeme) a to, jak chytře (kde a za kolik) nakupujeme.
Je inflace špatná?
Mírná inflace je pro ekonomiku potřebná. S vědomím, že příští rok bude zboží o něco dražší, nebudou lidé odkládat nákup a ekonomika se nebude zadrhávat. Roste poptávka po zboží, firmy nabírají nové zaměstnance, rostou platy, stát vybere více na daních. V případě nulové, nebo dokonce záporné inflace (tzv. deflace) zboží a služby zlevňují, lidé nákupy odkládají a ekonomika se může dostat s klesající poptávkou do problémů. Firmy nemají odbyt, snižují výplaty nebo propouštějí, státu klesají daňové příjmy... Ale všeho moc škodí, vysoká inflace znehodnocuje úspory, vytváří nejistotu ohledně budoucího vývoje u běžných občanů i firem, přehodnocování investic, odkládání výroby atd.
Proč nyní inflace tolik roste?
Centrální banky po celém světě při boji proti dopadům koronavirové pandemie uvolnily do ekonomik obrovské množství nových peněz. Stejně tak státy přistoupily k různým finančním stimulačním balíčkům pro občany i firmy. I když to zní paradoxně, mnozí lidé během pandemie zbohatli, nejen díky této podpoře, ale i proto, že neměli za co utrácet. Zároveň se ale nepodařilo ještě plně obnovit výrobní a dodavatelské řetězce (např. chybějící čipy či stavební materiál), takže jsme v situaci, kdy je na jedné straně vysoká poptávka, ale nízká nabídka, což žene ceny nahoru. Někteří obchodníci se také snaží zahojit po hubeném roce a zdražováním dohánějí předchozí ztráty.
Co se děje s úsporami?
Když teď slyšíme, že inflace ukrajuje z úspor, neznamená to, že by nám někdo v bance odčerpával část uložených peněz, ale za tyto peníze si toho zkrátka méně koupíme. Právě úspory, které se nijak nezhodnocují, jsou vůči inflaci obzvlášť zranitelné. Možná si řeknete, že tři procenta ročně nejsou nijak závratná částka, jenže za deset let sníží taková inflace hodnotu uložených peněz skoro o třetinu.
Hodnota peněz, které držíme v hotovosti nebo na běžných či spořicích účtech, kde se prakticky neúročí, se tak neustále snižuje. Přirozeně je vhodné mít k dispozici rychle po ruce určitou rezervu pro běžné a nenadálé výdaje, ale kdo dnes dává peníze do banky na nulový úrok, musí počítat s tím, že se jejich kupní síla vlivem inflace snižuje.
Proč teď „všichni“ investují?
Inflace donutila Čechy hledat způsoby, jak ochránit jejich úspory před znehodnocením prostřednictvím investic. Mimo jiné je to i jeden z důvodů, proč tak rostou ceny nemovitostí, které jsou u nás široce považovány za bezpečnou konzervativní investici. S tím lze souhlasit, ale investiční svět nabízí mnohem více možností.
I běžný investor dnes může, ideálně s pomocí odborníka, investovat do dividendových akcií, komodit či protiinflačních dluhopisů a vytvořit si vyvážené portfolio s rozumným zhodnocením a přijatelnou mírou rizika. Nemusíte mít ani statisíce na účtu, pravidelně investovat lze měsíčně i v řádu stokorun.
Dávejte si ale na své peníze pozor a svěřujte je raději jen důvěryhodným a časem prověřeným společnostem. Kvůli zvýšenému zájmu o investice a vysoké zhodnocení v poslední době pozorujeme i nárůst různých pochybných nabídek, které lákají na vysoké a rychlé zisky. Aktuálně se řeší například kauza, kdy jedna firma v České republice takto vylákala od investorů přes 1,5 miliardy korun a pravděpodobně šlo o podvod. S rostoucí poptávkou bude takových nabídek přibývat. Nechte si proto při výběru investic raději poradit.
Pojištění je třeba hlídat
Možná pro někoho nečekaně se projevuje inflace i v pojištění. U pojištění nemovitostí, především rodinných domů, chalup nebo chat, nyní kvůli rostoucí ceně stavebních materiálů hrozí riziko podpojištění. Znamená to, že tyto nemovitosti jsou pojištěny na nižší částku, než by stálo v případě totální škody odklizení ruin a výstavby obdobného objektu.
V takových případech pak pojišťovny i při menších škodách pojistné plnění krátí. Pojistné smlouvy je proto vhodné v dobách inflace projít a případně aktualizovat nebo sjednat smlouvy s tzv. indexací, kdy hlídá pojišťovna vývoj cen za vás.
Inflace ukrajuje z hodnoty dluhů
Inflace má negativní vliv na úspory, v případě dluhů hraje ve prospěch dlužníka. Inflace hodnotu našich dluhů snižuje. Půjčíte-li si milion, při čtyřprocentní roční inflaci bude hodnota (chcete-li kupní síla) onoho „rok starého“ milionu o 40 tisíc nižší. Pořád budete muset milion splatit, ale vlivem inflace bude hodnota dluhu nižší.
I proto je nyní stále velmi vysoký zájem o hypotéky, protože si lidé uvědomují, že hypotéka s aktuálně průměrnou úrokovou sazbou okolo 2,3 procenta se jim při vyšší inflaci nad touto hodnotou vyplatí. Lze ale očekávat, že úrokové sazby úvěrů kvůli inflaci i očekávaným zásahům ČNB v dohledné době porostou.
Co si z toho odnést?
Inflace se neustále vyvíjí, v roce 2008 přesáhla šest procent, naopak mezi lety 2014 a 2016 byla pod úrovní jednoho procenta. Nikdo s jistotou neví, jaká inflace bude za dva či tři roky. Určitě nemá smysl se kvůli inflaci hnát do uspěchaných rozhodnutí, jako jsou ukvapené nákupy na splátky nebo vložení úspor do pochybné investiční nabídky. Pokud nás ale současná vyšší inflace přiměje, abychom si uvědomili, že o naše úspory je třeba se starat, bude to pozitivní efekt. Ona totiž i ta „mírná“ dvě procenta za rok dokážou z hodnoty peněz, které se nezhodnocují, za pár let ukousnout víc, než by bylo zdrávo.
