Rychlé zdražování potravin, pohonných hmot, a hlavně pak stále rostoucí ceny elektřiny a plynu se brzy naplno propíší do rodinných a osobních rozpočtů. Podle odborníků české domácnosti přechod z období nízké inflace do skromnějších časů zvládnou. Musí se na něj ale připravit. To značí omezit zbytné výdaje a odkládat si peníze na horší časy, dokud to jen půjde.
Pravidlo 10-20-30-40
„S ohledem na ekonomickou situaci je třeba co nejdříve zmapovat svůj rodinný rozpočet a opět si přitom vypomoci známým výdajovým pravidlem 10-20-30-40, čím dříve tím lépe,“ doporučuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Domácnosti i firmy musí začít šetřit, bude to hodně bolet, říká ekonom |
Z čistého měsíčního příjmu by tak podle něj mělo směřovat přibližně deset procent do krátkodobé rezervy. Ta má nejvyšší prioritu, a pokud není vytvořena, je třeba s tím začít. Zhruba 20 procent z měsíčního příjmu má pokrývat aktivní spoření a investování na zajištění do budoucna.
Necelou třetinu z měsíčního příjmu, zhruba třicet procent, vydává většina domácností na bydlení. A poslední částí, kam míří až 40 procent z měsíčního příjmu běžné domácnosti, připadá na provoz domácnosti.
Kam dát deset procent
Prvních deset procent by podle odborníků nemělo rozhodně mířit do prasátka nebo obálky schované v některé z knih domácí knihovny.
„V současné době se více než nabízí tyto peníze ukládat na spořicí nebo dobře úročený běžný účet, kde jsou peníze kdykoli bez jakéhokoli limitu k dispozici,“ říká Kučera.
Zmiňuje, že díky rostoucím úrokovým sazbám ze strany České národní banky (ČNB) zvyšují i banky v posledních měsících úročení na spořicích a běžných účtech. V některých případech se mohou dnes klienti dostat i nad čtyřprocentní úrok. Důležité je si proto ověřit, jestli banka úrok něčím nepodmiňuje, jak bývá u některých z nich zvykem. Například počtem měsíčních transakcí nebo výběrů, užíváním kreditní karty nebo výší vkladu.
KOMENTÁŘ: Inflace bez mýtů a iluzí. Kdo na ní vydělává a kdo naopak tratí |
V praxi to navíc vypadá tak, že střadatel, aby dostal úrok nad čtyři procenta, nesmí dát na spořicí účet například více než 300 tisíc korun, případně smí, ale nesmí zase přesáhnout částku 600 tisíc. To znamená, že na účet musí vložit částku v rozpětí 300 až 600 tisíc korun. Jiný příklad i je, že úrok nad čtyři procenta získá jen ten, kdo na účet vloží částku nad 600 tisíc korun.
Kam půjde 20 procent z příjmu
A přichází další část zmiňovaného pravidla, tentokrát číslo 20. Nejčastěji si z této části lidé spoří na důchod v penzijním spoření nebo třeba v podílových fondech. Živitel rodiny si z tohoto balíku hradí životní pojištění pro případ dlouhodobého výpadku příjmů nebo při nemoci či úrazu s následky. A většina rodičů nebo i prarodičů z této částky odkládá peníze dětem nebo vnoučatům do stavebního spoření.
„Krátkodobá rezerva by měla zvládnout pokrýt i snížený příjem kvůli nemoci nebo úrazu, o to důležitější je takový finanční polštář pro živnostníky bez nemocenského pojištění,“ vysvětluje dál Kučera.
V tomto ohledu doporučuje zejména investice, případně v kombinaci s konzervativními nástroji, jako je třeba stavební spoření. I když letošek investicím na akciových a dluhopisových trzích příliš nepřeje, při dlouhodobých investicích jsou jediným řešením, jak porazit inflaci.
Například celosvětový akciový dolarový index MSCI World Index v období od vrcholu v roce 2007 před krizí 2008 po dnešní propady v červnu 2022 přinesl kumulativní výnos 213 procent. To je 7,9 procenta ročně.
„Ano, k investování je třeba mít určitou míru odvahy a důvěru. Důvěru v to, že svět bude chtít fungovat dál a neskončí… Že firmy budou chtít produkovat výrobky, vytvářet zisky a lidé budou chtít pracovat,“ upozorňuje finanční poradce.
Výdaje na bydlení a náklady s ním spojené
Necelou třetinu z měsíčního příjmu, zhruba třicet procent, vydává většina domácností na bydlení. Nezáleží na tom, jestli jde o nájem, nebo splátku hypotéky. Do této sumy se zahrnují i veškeré poplatky, které s bydlením souvisejí. Jako jsou platby za vodu, elektřinu, plyn či odvoz odpadu. Právě u těchto výdajů je nyní třeba o něco větší obezřetnosti.
„S ohledem na avizované další zdražování elektřiny a plynu je třeba zavčasu správně nastavit, respektive navýšit měsíční zálohy na tyto položky. Rozpočet pak neohrozí vysoké nedoplatky za energie,“ připomíná poradce.
Zvyšování cen energií ohrožuje existenci SVJ. Jak na dlužníky, radí advokát |
Zvláštní pozornost pak doporučuje věnovat rodinám s hypotečním úvěrem, kterým letos nebo v příštím roce končí fixace úrokové sazby. Měsíční splátka jim totiž stoupne i o několik tisíc. Což platí asi pro 50 tisíc domácností, které si pořizovaly hypotéku před pěti lety za dvouprocentní úrok. Přičemž teď se pohybují mezi šesti až sedmi procenty. Řešením může být prodloužení splatnosti hypotéky, a tím ponížení splátky.
Namístě je podle odborníků dát do pořádku i ostatní úvěry – spotřebitelské úvěry, kreditní karty a jiné menší závazky. Buď je zaplatit nebo je alespoň výhodně konsolidovat. Úspora při konsolidaci úvěrů se běžně pohybuje v řádu desítek tisíc, ale i stovek tisíc korun.
„Ano, byla to výjimka, ale měli jsme i ‚rekordmana‘, který konsolidací drahých úvěrů od nebankovních institucí ušetřil dohromady přes 200 tisíc korun,“ potvrzuje ředitelka retailového bankovnictví Expobank Irena Jandíková.
Podle ní české domácnosti o možnosti konsolidace svých úvěrů do jednoho už vědí, přesto se mnohé z nich stále obávají složitosti procesu. A to je chyba. Dá se totiž zvládnout v pohodě i online. Důležité je mít příjem.
Kam půjde 40 procent
Zbylých 40 procent pak půjde na výdaje za potraviny, spotřební zboží, cesty do práce a školy. Dále i rodinná zábava, cestování, dovolená nebo útraty za domácí mazlíčky. Právě v této části domácnosti najdou největší prostor pro snížení zbytných výdajů. A to tím, že změní své nákupní zvyklosti. Třeba i za cenu snížení běžných výdajů na zbytné věci, jako jsou návštěvy kin, restaurací, zábavních parků nebo časté nákupy oblečení a obuvi.
Podle Ireny Jandíkové by se české domácnosti měly zamyslet i nad případnými úsporami za bankovní služby. Což platí nejen u nákladů za úvěry, ale i poplatky za transakční služby. „Vzhledem k inflaci a zdražování začnou domácnosti mnohem více revidovat své náklady. Začne to spotřebou, ale i poplatky na všech frontách,“ říká.
Spočítejte si, kolik korun ukrojí z úspor inflace |
To, že omezení spotřeby hraje, a ještě bude hrát klíčovou roli, potvrzuje i hlavní ekonom skupiny Creditas Petr Dufek. Domácnosti podle něj totiž musejí počítat s tím, že zdražování elektřiny a plynu není u konce, respektive, že se do inflace zcela nepropsalo.
„Proto lze kalkulovat s tím, že se inflace i v následujících měsících dále zvýší. Na jaké hodnotě ale bude kulminovat se říct v podstatě ani nedá. V každém případě bude znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky,“ uzavírá Dufek.
