Začněme obecným vysvětlením, komu a jak mají hromadné žaloby pomoci?
Primárním cílem hromadných žalob je pomoci spotřebitelům. Správně nastavené hromadné řízení ale také pomáhá narovnávat podnikatelské prostředí tím, že potírá protiprávní jednání nepoctivých podnikatelů a šmejdů. Opominout nelze ani pozitivní dopad na soudní praxi. Tím, že se nároky spotřebitelů spojí do jedné žaloby, odpadnou jednotlivé individuální spory a práce soudů se zefektivňuje. Zároveň bude o nárocích spotřebitelů v témže případu rozhodnuto totožně, naopak v individuálních soudních řízení mohli mít různí soudci na stejnou věc jiný názor.
Můžete uvést konkrétní příklad, co by mohla hromadná žaloba řešit?
Setkáváme se s případy, kdy se spotřebitel pře s podnikatelem o relativně nízkou částku. Vidíme, že spotřebitel je v právu, ale po dobrém svůj nárok často nevymůže. Někteří nepoctiví podnikatelé dokonce spoléhají na to, že spotřebitel svůj nárok neuplatní u soudu, protože se mu to ekonomicky nevyplatí – náklady na vymáhání jsou vyšší než hodnota samotného nároku.
Hromadné žaloby by zároveň měly řešit situace, kdy dojde k systematickému porušování práv větší skupiny spotřebitelů bez ohledu na to, zda práva spotřebitelů byla porušena tím, že si zakoupili vadnou sérii konkrétního automobilu, provozovatel sociálních sítí zneužíval jejich osobní údaje nebo jim banka účtovala nezákonné poplatky.
Od 1.července tady konečně máme dlouho očekávaný Zákon o hromadných žalobách. Jak jej hodnotíte?
Zákon jsme kritizovali již od jeho prvního návrhu. Účastnili jsme se řady odborných konferencí, seminářů, jednání sněmovních výborů i podvýborů a zaslali jsme také své připomínky v rámci oficiálního připomínkového řízení. Z našeho pohledu byl zákon nastaven tak, že odráží zejména obavy podnikatelů z možného zneužití hromadných žalob. Tím zákon podmínky hromadného řízení svázal natolik, že zamezuje podání nejen zneužívajících hromadných žalob, ale i těch relevantních.
V čem je problém? A existují vůbec v Česku případy pro hromadnou žalobu?
Případů, kde by bylo namístě podat hromadnou žalobu, je mnoho. Nedomníváme se, že by byl problém identifikovat vhodné případy, otázkou je spíše jak tato nákladná řízení financovat a vyvážit veškerá rizika na naší straně, tedy na straně případného žalobce.
Pokud se nenajde jiný udržitelný systém financování hromadných řízení, budou spotřebitelské organizace nuceny spoléhat pouze na financování ze strany třetí osoby – investora. Financování hromadné žaloby soukromým investorem je paradoxně variantou, které se největší odpůrci hromadných žalob nejvíce obávali. S ní jsou ostatně spojeny také největší pochybnosti, zejména s ohledem na motivace daného investora a zároveň nejvyšší reputační rizika spotřebitelské organizace ve vztahu k její nezávislosti a nestrannosti.
Dále je zřejmé, že investoři budou mít zájem hlavně o kauzy, které se budou týkat velkého množství spotřebitelů a v nichž půjde o značné částky. Tím však případy různých šmejdů, kterým se věnujeme nejčastěji, zůstanou bez povšimnutí.
Hromadné žaloby jsou oprávněny podávat pouze zapsané neziskové organizace. V seznamu ministerstva průmyslu a obchodu je zapsaná pouze jediná, a to právě dTest.
Přes všechny nedostatky zákona a veškeré výhrady, které k přijaté úpravě hromadného řízení nadále máme, jsme se rozhodli využít zjednodušeného procesu zápisu do seznamu oprávněných osob. To nám dává teoretickou možnost podávat hromadné žaloby, nic to však nemění na skutečnosti, že naše reálné možnosti vést hromadné řízení jsou zejména z finančních důvodů značně omezené.
Další neziskové organizace nemají o zápis zájem? Z jakého důvodu?
Od účinnosti dotčených zákonů uplynula teprve krátká doba, ale domníváme se, že zájem o zápis na seznam oprávněných osob nebude velký. Je to dáno tím, že ačkoliv činnost spotřebitelské organizace v hromadném řízení v podstatě sleduje veřejný zájem, právní úprava neřeší, jakým způsobem má řízení financovat.
Náklady na hromadné řízení jsou přitom značné. Soudní řízení, právní zastoupení, znalecké a právní posudky, jednání se spotřebiteli, zajištění technického zázemí pro evidenci a správu hromadných žalob, mediální kampaň, která bude spotřebitele informovat o možnosti se k hromadnému řízení přihlásit, to jsou jen některé položky, jež bude spotřebitelská organizace muset hradit. Výsledkem je, že k soudu se nakonec dostane jen zlomek případů, kdy si budeme jisti, že podstoupená rizika jsou pro naši společnost únosná. Nemůžeme totiž připustit, aby hromadné řízení ohrozilo či znemožnilo naše další pro spotřebitele přínosné aktivity.
Máte nějaké řešení?
Ano, elegantním řešením, které opakovaně prosazujeme, je vytvořit veřejný fond, který by vyžadoval ze strany státu pouze prvotní investici a dále by se financoval z úspěšných žalob a částečně třeba z výnosů pokut udělených dozorovými orgány na spotřebitelském trhu. Takové řešení ve světě již existuje.
Co kromě problematického financování je podle vás v zákoně špatně?
Kritizovali jsme, že musíme být v hromadném řízení povinně zastoupeni advokátem. Naši právníci jsou experty v oblasti spotřebitelského práva, a proto je z našeho pohledu takový požadavek zbytečný a jen naše náklady dále zvyšuje.
Zásadní připomínku jsme pak měli ke zvolenému přihlašovacímu řízení. V tomto režimu se případné závěry soudu netýkají všech poškozených spotřebitelů, ale jen těch, kteří se aktivně, včas a stanoveným způsobem k řízení přihlásí, což význam hromadného řízení do značné míry otupuje. Naproti tomu opt-out je obecně levnějším řešením a jeho prostřednictvím lze získat odškodnění pro větší skupinu poškozených spotřebitelů.
U nižších škod lze rovněž oprávněně očekávat, že spotřebitelé nebudou své nároky vůbec uplatňovat z důvodu racionální apatie. V tomto smyslu je třeba vážit i dosažení preventivního účinku proti šmejdům. Přihlašovací (opt-in) režim podporuje úvahy šmejdů o ekonomičnosti ‚business modelu‘, na jehož základě úmyslně porušují práva spotřebitelů. V situaci, kdy bude pouze část spotřebitelů žádat a následně snad i získá nějaké odškodnění, zůstane velká část peněz získaných z protiprávního jednání v kapsách šmejda.
Myslíte, že se vůbec budou hromadné žaloby podávat? A jak má člověk postupovat, pokud by chtěl podat návrh?
Od spotřebitelů přijmeme jakýkoliv relevantní podnět, ale zároveň bychom rádi tlumili velká očekávání. Současná podoba hromadného řízení nám bohužel neumožňuje podat hromadnou žalobu ve všech případech, kdy by to bylo vhodné a potřebné, naopak budeme muset postupovat velice zdrženlivě a kauzy po všech stránkách důkladně analyzovat. Můžeme však slíbit, že v naší snaze zajistit fungující hromadné řízení, včetně nutných změn současné právní úpravy, rozhodně nepolevíme.