Jarní prázdniny jsou v plném proudu nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích. A jako každý rok v tuto dobu zamíří na svahy nejvíce lyžařů a snowboardistů z celé zimní sezony. Právě v těchto týdnech tak na přeplněných sjezdovkách dochází k největšímu počtu úrazů a srážek. I proto jednotlivé země, zvláště ty alpské, postupně zpřísňují pravidla, která je třeba při zimní zábavě dodržovat. Cíl je jasný, zvýšit bezpečnost.
Opodstatnění tato opatření mají i mezi samotnými lyžaři, jak ukázal lednový průzkum KB Pojišťovny. „V našem průzkumu čeští lyžaři odpovídali na otázku, co považují za největší nešvar na sjezdovkách. Polovina označila bezohlednou jízdu a téměř 40 procent jízdu pod vlivem alkoholu. K popíjení na svazích jsou přitom ženy mnohem méně tolerantnější než muži,“ přibližuje výsledky průzkumu Gabriela Trojanová, produktová manažerka KB Pojišťovny.
Je totiž jasné, že stejně jako za volantem také na sjezdovce zvyšuje alkohol riziko nehody. Přestože to ví asi každý, v praxi to vypadá jinak. Podle průzkumu ERV Evropské pojišťovny si totiž na horách dopřeje alkohol každý čtvrtý Čech. Na svahu se ho napije téměř čtvrtina žen, mužů 40 procent. Lyžaři nad 55 let si skleničku dají dokonce v polovině případů.
Ve Francii „ani ťuk“…
I s menším množství alkoholu v krvi však lze tvrdě narazit, a tím není myšlen pád a případné zranění. „Limity tolerance vůči alkoholu na horách mají jednotlivé evropské země různé. Nejpřísnější je Francie, kde na sjezdovky nesmíte ani po jenom pivu,“ říká Trojanová.
Při lyžování ve Francii totiž platí nulová tolerance alkoholu. Strašákem je tu tučná pokuta ve výši až 15 tisíc eur, v krajním případě hrozí až rok vězení. Špatně byste dopadli také v případě srážky s jiným lyžařem či snowboardistou. Jakékoliv množství alkoholu v krvi automaticky znamená při nehodě vinu.
…v Itálii jedno bombardino
Velice přísná pravidla platí při zimních sportech také v Itálii, dokonce jsou zde od ledna 2022 zakotvená v zákoně. Jedním z nich je zákaz jízdy na sjezdových tratích pod vlivem alkoholu (i drog), resp. tolerance je 0,5 promile. To jsou tak dvě deci vína, jedno až dvě piva či jedno bombardino. Při vyšší „hladince“ už hrozí sankce. Při hladině alkoholu mezi 0,5 až 0,8 promile je třeba počítat s tím, že můžete dostat pokutu až 1 000 eur. Při ještě vyšší už jde o trestný čin, kde kromě ještě vyšší pokuty hrozí v krajních případech až rok vězení.
Kontroly probíhají namátkově, podobně jako u řidičů na silnicích. Ano, v Itálii vám mohou dát přímo na sjezdovce „dýchnout“. Policie (karabiniéři) na lyžích tam jsou vidět relativně běžně. První rok, kdy přísný zákon začal platit, byli tolerantnější. „Po čtyřech letech už se ale na shovívavost příliš spoléhal nelze, jak jsem se bohužel loni v prosinci přesvědčil. Panák navíc mě přišel na 250 eur, což je nejnižší pokuta, kterou zde ukládají,“ přiznává čtyřiadvacetiletý Jan nepříjemnou zkušenost z lyžování v italském středisku Madonna di Campiglio.
Jak je to s alkoholem v dalších zemích
Tolerance vůči alkoholu v lyžařských střediscích je ale stále menší obecně. Například v Rakousku a Švýcarsku je pití alkoholu povoleno, nevhodné chování pod jeho vlivem už ale tolerované není. „V takovém případě může být lyžař vykázán ze sjezdovky a může mu být také odebrán skipas,“ říká Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace z ERV Evropské pojišťovny. Totéž platí pro nevhodné chování pod vlivem omamných látek.
V Česku a na Slovensku žádná zákonná omezení pro konzumaci alkoholu nejsou. Možnost vykázat podnapilého lyžaře ze sjezdovky ale bývá zakotvena v provozních řádech skiareálů.
Co na to pojišťovny
V každém případě, ať už budete lyžovat kdekoliv, případná pokuta, zabavení skipasu či vykázání ze sjezdovky představují to menší zlo. Mnohem horší to může být v případě pojistné události, tedy pokud se zraníte, nebo ještě hůř, pokud byste zranili někoho jiného. „V případě vzniku pojistné události v souvislosti s požitím alkoholu, omamných či toxických látek nebo požitím léků má totiž pojistitel právo snížit pojistné plnění,“ vysvětluje Renata Čapková, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny. Nebo i odmítnout, zejména když půjde o vysoké množství alkoholu. To platí nejen při lyžování či snowboardingu, ale i dalších aktivitách, jako je třeba sáňkování či bobování.
V praxi k takovým pojistným událostem pojišťovny přistupují individuálně. Například ERV Evropská pojišťovna je ke klientům s nižším množstvím alkoholu v krvi benevolentnější. „Sami alkohol neprošetřujeme, můžeme ho ale zohlednit, pokud je nějaká hodně vysoká hodnota uvedena v lékařské zprávě nebo policejním protokolu,“ říká Divoký.
Podobný přístup zastávají rovněž v Kooperativě. Malé množství alkoholu v krvi, které by zjistilo zdravotnické zařízení, by i zde bylo tolerováno. „Například jeden svařák by nebyl důvodem pro zamítnutí plnění z důvodu požití alkoholu,“ dodává Milan Káňa, mluvčí Kooperativy.
U Generali České pojišťovny si určitou „hladinku“ můžete pojistit oficiálně. I když ne v běžném cestovním pojištění, tam je alkohol ve výlukách a pojišťovna ho netoleruje. Zájemce by musel mít Chytré cestovní pojištění, které se sjednává v rámci majetkového pojištění a jde o celoroční variantu cestovního pojištění s automatickou prolongací. Vztahuje se jak na Česko, tak i na celý svět, na turistické cesty, rekreační sporty i pracovní výjezdy. „A jeho součástí je i tzv. bezpečná hladinka – tolerance alkoholu do hodnoty 0,8 promile v případě škodní události z pojištění léčebných výloh za předpokladu, že nedošlo k poručení ustanovení platných právních předpisů nebo nařízení v dané zemi,“ popisuje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Silná podnapilost se netoleruje
V případě vysoké hladiny alkoholu ovšem od pojišťoven s benevolencí příliš počítat nelze, jak se o tom přesvědčil jeden z klientů ERV Evropské pojišťovny. „Náš klient se vydal večer s přáteli na sáňkařskou dráhu v Rakousku. Během jízdy však vyjel z trasy, narazil do stromu a utrpěl otřes mozku,“ popisuje Divoký. „Náklady na ošetření dosáhly 300 eur. Lékařská zpráva ale potvrdila, že měl v krvi přes dvě promile alkoholu, a proto si musel veškeré výlohy uhradit sám.“ Mladý muž tak měl štěstí, že si při nehodě způsobil jen otřes mozku, který skončil účtem za zhruba sedm a půl tisíce korun. To je suma, která člověka nezruinuje. V případě těžšího zranění či nutnosti transportu vrtulníkem by to jeho peněženka pocítila mnohem silněji.
Helma povinná jen pro děti a mládež
Alkohol ovšem není to jediné, co pravidla pro lyžování a snowboarding řeší. Zaměřují se také na vybavení lyžařů, tedy přesněji na helmy. Její nošení totiž snižuje riziko úrazu hlavy o 60 procent. Helma by tak měla být samozřejmostí, ale tak docela není. „Dítě bez helmy dnes na sjezdovkách prakticky neuvidíte. Dospělí je využívají méně, jezdí v nich pouze 70 procent lyžařů,“ upozorňuje Vlastimil Divoký. Častěji se s dospělými lyžaři bez helmy setkáte na tuzemských horách, v Alpách jen minimálně.
Možná je to i tím, že u nás lyžařská helma není povinná ani pro děti. V tomto směru jsme neblahou výjimkou. Na Slovensku a ve většině spolkových zemí Rakouska je povinná pro děti a mládež do 15 let. Na Slovensku i Rakousku mohou dítě bez helmy ze sjezdovky vykázat.
V Itálii jsou přísnější. Povinnost mít helmu tu platí pro děti a mládež do 18 let, a to nejen na lyžích a snowboardu, ale i při sáňkování a bobování. Za porušení pravidla hrozí pokuta až 200 eur.
A Generální konzulát ČR v Miláně na webu ministerstva zahraničí (MZV) upozorňuje i na další povinnosti, které přinesla nová legislativa platná od 1. ledna 2022. V Itálii je tak už pátým rokem zákonem zakázáno ponechat bez dozoru děti mladší 14 let, což platí i o sjezdovkách. Za porušení povinnosti hrozí rodiči (odpovědné osobě) odnětí svobody od 6 měsíců do 5 let.
V Itálii platí i omezení rychlosti
„V nové italské legislativě je zakotvená také povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za škodu nebo zranění způsobené jinému lyžaři. Zavedla také automatickou spoluodpovědnost v případě kolize na sjezdové trati, pokud nelze jednoznačně určit viníka,“ upozorňuje Petr Milata, tiskový mluvčí ČSOB Pojišťovny. Dodává, že pojištění odpovědnosti by ale měl mít sjednané každý, kdo na hory vyráží, bez ohledu na to, zda je či není v dané zemi povinné.
Italský předpis zavedl i omezení rychlosti na sjezdovkách. „Rychlost musí být zvláště mírná v úsecích s omezeným výhledem, v blízkosti budov nebo překážek, na křižovatkách, v místech rozdvojení trati, v případě mlhy nebo špatné viditelnosti nebo velkého množství lyžařů, v úzkých místech trati nebo v přítomnosti začátečníků,“ stojí na webu MZV.
A uvedena je v něm rovněž povinnost opatrné jízdy. Jak vysvětluje Generální konzulát ČR v Miláně na webu MZV, lyžaři se musí chovat tak, aby s přihlédnutím ke svým technickým dovednostem, vlastnostem sjezdovky a okolní situaci neohrozili vlastní bezpečnost a ani bezpečnost ostatních. To platí i pro běžecké lyžování.
Dokonce pamatuje i na zákaz zastavení. Lyžaři tak nesmí zastavovat ve zúžených místech trati, za terénní nerovností a všude tam, kde není dostatečná viditelnost. Lyžař, který zastaví, musí zabránit ohrožení ostatních uživatelů a přesunout se na okraj sjezdovky. Když se poté bude znovu rozjíždět, musí se ujistit, že tak může učinit, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní. Obdobné pravidlo platí také pro běžecké tratě.
Co jsou pravidla FIS
Zní to velmi tvrdě, ale Italové víceméně jen uzákonili to, co stojí v pravidlech FIS, vyhlášených Mezinárodní lyžařskou federací. Oporu v zákoně mají rovněž v Rakousku. Jinde jejich dodržování hlídají provozovatelé skiareálů a Horská služba.
10 pravidel FIS pro chovaní na sjezdových tratích1. Ohled na ostatní lyžaře Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného. 2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu. 3. Volba jízdní stopy Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. 4. Předjíždění Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru. 5. Vjíždění a rozjíždění Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní. 6. Zastavení Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji. 7. Stoupání a sestup Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě. 8. Respektování značek Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci. 9. Chování při úrazech Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc. 10. Povinnost prokázání se Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje. Zdroj: horskasluzba.cz |
