Naznačil to průzkum Stavební spořitelny České spořitelny, kterého se účastnilo 1 009 respondentů. „Vliv rodičů na to, jak budou jejich děti v budoucnu nakládat se svými penězi, je významný,“ říká Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny.
Výsledky průzkumu ukázaly, že více než polovina rodičů se svými dětmi o penězích alespoň hovoří. Necelých 40 % dává dětem kapesné a zhruba třetina rodičů pak bere své děti dokonce s sebou na pravidelné nákupy. Z průzkumu dále vyplynulo, že minimum rodičů (4 %) s dětmi téma finance vůbec neotvírá a také to, že skoro žádný z rodičů nečeká, že jejich dítě poučí o financích jeho školní zařízení.
S výukou je třeba začít co nejdříve
Podle odborníků není na škodu začít děti s penězi seznamovat už od předškolních let. K tomu je však nutné přizpůsobit také komunikaci rodiče s dítětem. Ve věku tří až šest let je na místě vysvětlit dítěti například to, kde se berou peníze na platební kartě nebo to, že když si něco vypůjčím, tak to také musím vrátit.
Stačí tisíc korun měsíčně. Začněte si odkládat ještě dnes. |
„Nejlepší způsob výuky finanční gramotnosti je samotná praxe. Pokud bude rodič poučovat dítě o způsobu nakládání s penězi doma od stolu a nikdy ho nevezme například s sebou do obchodu, tak dítě nepozná, o čem je řeč. Je to jako naučit se recept z kuchařky, ale nikdy pokrm neuvařit,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Ondřej Hatlapatka.
Pokud rodič neučí dítě správně nakupovat, pak dítě snadno podlehne obchodním nástrahám jako jsou akce, slevy, letáky a nebude schopno marketingovému tlaku odolat a v klidu si vybrat a nakoupit to, pro co vlastně přišlo. Peníze tak nejspíše vydá za nepotřebné zboží.
Znalost financí je dobrá výbava do života
Současná generace rodičů mladších a dospívajících dětí už většinou dobře chápe, že by měla své děti dostatečně vybavit do života více po té nehmotné stránce než po té materiální. To znamená, poučit je o nakládání s penězi, o tom, že když si něco chtějí pořídit, tak si na to musí vydělat a ušetřit. A že i hospodaření s penězi má svůj pevný řád.
„Pokud si chce například dítě dopřát nové lyže, tak musí vědět, že z domácího rozpočtu je v prvé řadě třeba zaplatit nájem, elektřinu, vodu a telefon. Díky tomu pak v dospělém životě pravděpodobně lépe obstojí, i když riziko, že se dostane do finančních problémů, tu bude vždycky,“ říká Ondřej Hatlapatka.
Co vede děti k finanční gramotnosti
To, že 55 % rodičů s dětmi o penězích otevřeně mluví, je dobrá zpráva. Potěšitelné je, že podle průzkumu velká rodičů poučuje své děti o financích ještě dalšími způsoby. Dávají dětem pravidelné kapesné, požadují po nich finanční spoluúčast na nákupu oblečení, elektroniky, výletech a kulturních akcích. Někteří svým dětem dokonce ukazují uzavřené pojistné či spořící smlouvy, které jsou určeny buď pro jejich ochranu, nebo pro jejich start do života či na studia.
„Děti pak mají lepší představu o životních nákladech a uvědomí si důležitost spoření. Často se pak stane, že rodiče díky tomu kontrolují smlouvy a mohou zjistit, že by některé mohli nastavit výhodněji. Výhra je tedy na obou stranách,“ poznamenává Stanislav Oliva.
Zhruba 13 % rodičů dokonce své děti motivuje zhodnocením jejich úspor „v prasátku“ na konci každého kalendářního roku, a to až dvojnásobkem naspořené částky. A necelá třetina rodičů spíše starších dětí svým potomkům vysvětluje konkrétní finanční transakce. Jako je fungování zálohových úhrad za energie, jejich zúčtování na konci období, hypoteční splátky a úroky z vypůjčené částky.
Děti řeší finance už od raného věku
Podle odborníků by měli děti dostávat pravidelné týdenní kapesné zhruba od šesti let, čímž nejlépe získají pocit samostatnosti. Zároveň v praxi velmi rychle pochopí, že když peníze hned v pondělí ráno utratí, tak nebudou mít až do dalšího pondělka nic. Mohou tak snadněji zjistit, že je dobré si peníze rozložit a uschovat do kasičky.
Jiný přístup už vyžadují starší žáci a středoškoláci. Ti už by měli hospodařit s větším obnosem peněz v delším časovém horizontu než jeden týden. Z měsíčního kapesného by si měli sami hradit školní svačinu, obědy, dopravu do školy, návštěvu kina nebo třeba i nákupy oblečení a výdaje za telefon.
„Studenti středních škol dnes běžně používají bezhotovostní platby telefonem, kartou nebo snad i hodinkami. Mladá generace miluje nové technologie a dokáže je dokonale využívat. Základ zdravého přístupu k penězům jim ale dává stále jejich rodina, a to platí i pro budoucí generace,“ uzavírá Ondřej Hatlapatka.
