Česká bankovní asociace (ČBA) se nezaměřuje pouze na rozvoj českého bankovního sektoru a celé naší ekonomiky, ale cílí rovněž na finanční gramotnost Čechů. Významně podporuje finanční vzdělávání, zvyšuje povědomí o správě osobních financí a pomáhá mladým lidem a pedagogům získávat praktické znalosti a dovednosti.
„Projektů, které realizuje Česká bankovní asociace nebo jednotlivé banky, je mnoho, přesto je na úrovni finanční gramotnosti žáků bohužel vidět, že stagnuje a nikam se výrazně neposouvá,“ říká ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová. Letos se proto ČBA zaměří více i na pedagogy, kterým chce ukázat, jak ideálně učit a kde čerpat informace pro své žáky. Protože jsou to právě učitelé, kteří nejlépe vědí, jak na tom jsou jejich studenti. Tohle všechno ČBA představila na své březnové konferenci.
Podle Hildové však nejde jen o vzdělávání mladé generace. Asociace se hodně zaměřuje také na podporu široké veřejnosti, která se stále častěji potýká s výzvami v oblasti správy financí a kybernetické bezpečnosti. Současná iniciativa tak spadá do širšího úsilí ČBA na posílení finanční gramotnosti v Česku.
Aktivní i jsou finanční poradci
ČBA ovšem není jedinou organizací, která na tuto problematiku cílí. „Dlouhodobě podporujeme finanční gramotnost,“ potvrzuje mluvčí skupiny Partners Tereza Píchalová. „Proto jsme v roce 2011 založili neziskový vzdělávací projekt, kterým jsme reagovali na nízkou finanční vzdělanost Čechů,“ dodává
Lektoři tohoto vzdělávacího projektu splňují certifikaci České národní banky a podle Píchalové zvyšují finanční vzdělanost všem lidem od dětí a studentů přes zaměstnance firem až po seniory. V praxi navštěvují finanční poradci zejména základní a střední školy a zdarma zde dětem a studentům přednášejí základy finanční gramotnosti. „Zaměřují se zejména na tvorbu finančních rezerv a varují před zbytečným zadlužováním. Se staršími studenty mluví také o investicích a zdravě rozložených příjmech,“ popisuje Píchalová.
Za celou dobu trvání projektu poradci Partners proškolili již 39 tisíc účastníků kurzů ve 112 českých městech. Finanční poradce Jaroslav Gall je veterán těchto kurzů. Letité zkušenosti má s výukou finanční gramotnosti žáků v Základní škole Vítězslava Hálka v Odoleně Vodě. Říká, že když mu děti nezabírají, když se mu je nedaří zaujmout, začne o fotbalistech. O tom, jak mnoho měli, ale pak mnozí z nich neměli vůbec nic. A když má ve třídě kluky-fotbalisty, začne o nich prý hned.
„Má to své výhody, protože je znají. Tak proč to nespojit,“ říká Gall. „Děti je třeba poučit o tom, jak nakládat s penězi. Ony samy už s tím mají na konci základky vlastní zkušenost. Nový mobil každé dva roky, časté návštěvy ‚mekáče‘ a jiné zábavy jim jasně ukazují, že takový život není zadarmo.“
Z jeho zkušeností vyplývá, že žádné z dětí nechce být v dospělosti tím, kdo nemá peníze a nemůže si zajistit své základní potřeby. Mnoho dětí si podle Galla velice dobře uvědomuje, že bez peněz se žít nedá. Zejména pak v takovém komfortu, který dnes běžně mají.
„Dnešní děti jsou jiné, pracují s moderními technologiemi, třeba aplikacemi na finance. Mají běžně k dispozici e-banking. Platí ve školním automatu kartou, některým rodiče posílají peníze přímo na účet. Tedy mají platební karty, běžně platí věci přes internet. Ale emoce je ovládají stejně jako jejich rodiče. To se nemění, proto je třeba o tom spolu mluvit,“ popisuje své zkušenosti Jaroslav Gall.
Finanční gramotnost mezi mladými
Negramotnost ve financích se nejčastěji projevuje v počtu nesplácených úvěrů. A tady aktuální data moc povzbudivá nejsou. Objem dluhu obyvatel Česka v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací stoupl jen na konci loňského třetího čtvrtletí na 3,53 bilionu korun. A rychle rostl počet mladých lidí do 24 let, kteří nezvládají splácet spotřební úvěry.
„Ačkoliv průměrná částka dluhu na spotřebu na dlužníka roste rychleji u starších věkových skupin, u těch mladších se prohlubují problémy se splácením,“ potvrzuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Argumentuje tím, že u dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně o 30 procent na 1,7 miliardy korun. Je to nejrychlejší tempo růstu ze všech věkových skupin. A dále, že v nejmladší věkové skupině, tedy u lidí do 24 let, své závazky řádně nesplácí 14 procent dlužníků. To je podle statistik poměrně vysoké procento, protože napříč věkovými skupinami řádně nesplácí své závazky v průměru „jen“ osm procent dlužníků.
Objem nesplácených dluhů ale roste i v dalších věkových skupinách. U lidí ve věku 25 až 29 let vzrostl v loňském třetím čtvrtletí o 21 procent na 3,5 miliardy korun. Ve skupině 30 až 34 let stoupl o 26 procenta na celkových 4,7 miliardy korun.
