ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Finanční znalosti Čechů klesly. Na penzi spoří jen 43 procent lidí

  • 99
Pandemická situace a vládou přijatá opatření se promítly nejen do peněženek Čechů, ale mají negativní dopad i na naše finanční znalosti. Během uplynulých 12 měsíců totiž klesla finanční gramotnost Čechů. Vyplývá to z pravidelného testu České bankovní asociace.

Index finanční gramotnosti, kterým Česká bankovní asociace (ČBA)  každoročně měří úroveň finančních znalostí Čechů, klesl na 55 bodů. Oproti roku 2020 to je propad o šest bodů. Ve finančních znalostech jsme se tak vrátili o čtyři roky zpět. 

V testu se Češi nejvíce potýkali s otázkou, který z navrhovaných úvěrů je nejvýhodnější. Správně odpověděla jen třetina dotazovaných, zatímco v předchozím testu zvládlo tuto otázku 42 % lidí. Nejhorší finanční rozhled přitom mají lidé se základním vzděláním a vyučení, kteří dosáhli jen 44 bodů ze sta možných.

„Ocitli jsme se v situaci, která nás všechny zkouší a někdy velmi drsně prověřuje nejen naše znalosti a peněženky, ale také nás samotné. Což se odrazilo právě i v poklesu indexu. Většina z nás má v současné době jiné starosti a o financích přemýšlí většinou jen v souvislosti s hospodařením své domácnosti. Na další sebevzdělávání v této oblasti zkrátka není nálada a ani čas,“ komentuje výsledky průzkumu Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.

Průzkum, který pro ČBA uskutečnila výzkumná agentura Ipsos, zároveň ukázal, že roste počet těch, kteří si v otázkách financí často sami nevědí rady, nebo se v nich orientují hůře. Své finanční znalosti přitom nyní považuje za nedostatečné téměř třetina Čechů.

Roste počet těch, kteří si v otázkách financí často nevědí rady, nebo se v nich...

Pandemie nutí Čechy víc přemýšlet o penězích

Dobrou zprávou ale je, že dvě třetiny Čechů o penězích víc přemýšlí, chce více spořit a lépe hospodařit. K lepšímu plánování i sledování svých výdajů přispěla pandemie koronaviru především u mladých lidí ve věku 18 až 26 let. V utrácení jsme nyní opatrnější, během pandemie jsme omezili spotřebu a více uvažujeme nad každou utracenou korunou. 

Jak pandemie ovlivnila uvažování Čechů o financích.

Na stáří si střádá peníze málo lidí

Peníze stranou odkládáme nejčastěji na nečekané události a na stáří. Na stáří si však spoří jen 43 % Čechů. „Pokud spoříme na důchod, odkládáme si nejčastěji do 1 000 korun měsíčně. Nejvíce takto spoří muži ve věku 54 až 65 let a domácnosti s čistým měsíčním příjmem nad 40 000 korun,“ upřesňuje Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trh.

Na dovolenou a zážitky si střádá 35 % Čechů, 30 % ukládá peníze stranou na zakoupení konkrétního zboží, jako je telefon, auto nebo pračka a dalších 25 % lidí šetří na bydlení.

Peníze stranou odkládáme nejčastěji na nečekané události a na stáří. Na stáří...

Pro případ nečekané události si odkládá peníze stranou necelých 60 % Čechů, nejčastěji částku do 2 500 korun měsíčně. Pětina lidí by s vytvořeným finančním polštářem vydržela při výpadku příjmu jeden měsíc, dalších 27 % lidí tři měsíce. Odborníci přitom radí, aby finanční rezerva byla ideálně ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Tím se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel.

„Rezerva na šest měsíců nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali k rozhodnutím, kterých můžeme v budoucnu litovat a mohou celou situaci dokonce i zhoršit,“ říká Helena Brychová.

Podle ní však stávající koronavirová pandemie prověřila připravenost Čechů na nečekané události. „Ukázalo se, že se Češi v rámci svého hospodaření chovali racionálně a odpovědně a během pandemie přistoupili na opatření, která pomohla jejich rodinnému rozpočtu – zejména omezili běžnou spotřebu a odložili větší nákupy.“ 

Češi využívají srovnávače a mají k nim důvěru

Pokud Češi potřebují s financemi poradit, informace hledají na internetu. Nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (65 %) a kalkulačkám na stránkách bank (63 %). 

„Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale rovněž i sjednávání konkrétních produktů. Na 40 % Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby online. Více než polovina však nyní důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují,“ uzavírá Michal Straka.