1 Kde schránku sehnat?
Každého nejspíš napadne, že v bance. Ale ne v každé a také nejen v ní. Bezpečnostní schránky naleznete v České spořitelně, ČSOB, Expobank, Komerční bance, Raiffeisenbank, Sberbank a UniCredit Bank. V ČNB jsou schránky dostupné jen pro právnické osoby. Úschovu nabízí i spořitelní družstvo Artesa či společnost 24Safe.
Nepřehlédněte |
Rozhodně ale nemůžete počítat s tím, že byste cennosti mohli uložit v každé pobočce zmíněných bank, poskytují je jen ve větších městech, nejvíce v Praze. Největší hustotu poboček s bezpečnostními schránkami má Komerční banka, která službu nabízí na 168 místech. Stovku překračuje ještě Česká spořitelna se 143 trezorovými pobočkami.
Banky si přitom obvykle kladou podmínku, aby schránku využívali jejich klienti, komukoli je otevřena kromě 24Safe a Artesy jen Česká spořitelna a UniCredit Bank. Také Komerční banka, ta však službu neklientům poskytuje za vyšší cenu.
2 Jak se k věcem dostanete?
Asi to znáte z filmů: bankéř v bílých rukavičkách vede klienta k sejfům, odemyká vlastním klíčem a nechává zákazníka v tichém rozjímání nad hromádkou diamantů. V praxi to není o moc jiné: v bance se klient prokáže podpisem podle vzoru, musí mít vlastní klíč, znát heslo. Banka může chtít ověřit jeho totožnost. Pak bankéř schránku „předodemkne“ a ponechá klienta v soukromí.
Sberbank připomíná, že se zaznamenává i čas příchodu a odchodu zákazníka. Kdo chce víc soukromí, musí zamířit mimo banky. U 24Safe je přístup zcela anonymní, klient potřebuje ke vstupu kartu s PINem, klíč, případně se ke své schránce dostane pomocí otisku prstu. Samoobslužný systém s magnetickou kartou, PIN a klíčem využívá i Artesa. Ve všech případech je samozřejmostí, že v prostoru schránek je vždy jen jeden klient.
3 Smí do sejfu víc lidí?
Ten, kdo si schránku pronajímá, může určit disponenty, kteří pak mohou k sejfu přistupovat samostatně. To nabízejí všechny banky a společnosti. Milé přitom je, že disponent nijak nezvyšuje cenu za pronájem schránky. Chcete mít jistotu, že z trezoru nikdo nic nevybere bez vašeho vědomí? U schránek s elektronickým zabezpečením lze zadat, že budete esemeskou informováni o každém otevření.
4 Kolik se za úschovu platí?
Cena závisí na velikosti pronajímané schránky a na výši pojištění uschovaných předmětů. Pokud si chcete pronajmout jen malou schránku, třeba pro úschovu rodinné kolekce šperků a náhradních klíčků od bytu a auta, zaplatíte ročně od 726 korun (Sberbank a Česká spořitelna) do 6 000 korun (Raiffeisenbank). Ještě o něco levnější úschovu poskytne ČNB, ročně vyjde pronájem nejmenší schránky na 633 korun, ale zde je služba otevřena jen právnickým osobám.
Bezpečnostní schránky v bankách i jinde
Navíc je třeba počítat i s kaucí za klíče. Ta je vratná (pokud na konci pronájmu klíče vrátíte v pořádku), ale může vám zablokovat až 4 000 korun (Expobank).
5 Co se dovnitř vejde?
Bezpečnostní schránky mají různé velikosti. I ty nejmenší však pojmou dokumenty formátu A4, aniž byste je museli překládat. Úplně nejmenší schránky v Komerční bance nebo České spořitelně mají na výšku 3,5 centimetru, takže oněch dokumentů A4 se tam vejde docela dost.
Pokud máte cennosti objemné, můžete využít sejfů větších a dražších. K těm největším patří schránky ČSOB, měří například 97,5 x 30 x 75 nebo 82,5 x 65 x 75 centimetrů. Cena za takovou schránku je v této bance 8 712 korun za rok. To se dá považovat za sumu velmi přátelskou, protože například v Artese vyjde big box (31 x 43,5 x 47,5) na 26 862 korun ročně.
6 Je úschova bezpečná?
Majetek ve schránce, byť bankovní, není automaticky pojištěn tak jako vklady (do 100 000 eur). Předměty jsou majetkem klienta, takže v případě krachu banky by s jejich vydáním neměl být problém, to je alespoň většinový názor právníků.
Do trezorových místností je zabezpečený přístup, jsou různě zajištěné proti požáru a jiným živlům, hlídají je agentury. Uložené cennosti by tak měly být v naprostém bezpečí. Přesto některé banky předměty ve schránkách pojišťují a stanovují limity, které jsou ochotné zaplatit za věci odcizené či zničené živlem.
Pro pořádek: případné teroristické či válečné události nikdy pojištěny nejsou. Například v ČSOB jsou věci ve schránce pojištěny na 800 tisíc korun. „Klient může dostat i více, ale musí sám prokázat, že uvnitř měl předměty s vyšší hodnotou,“ říká Patrik Madle z ČSOB. U Sberbank je limit 500 tisíc korun. Uložit si můžete i cennější věci, víc než půlmilionové odškodnění však v případě krádeže nedostanete.
Komerční banka má limity dva - milion nebo deset milionů korun. Nejnižší pojistnou částku stanovila Expobank - předměty ve schránce jsou pojištěny na pouhých 100 tisíc korun. Česká spořitelna věci v sejfech nepojišťuje. Je si natolik jista svým zabezpečením, že to nepovažuje za nutné.
7 Je otevřeno kdykoli?
V bankách jsou bezpečnostní schránky přístupné v době, kdy je otevřena pobočka. Během úřední doby není třeba se ohlašovat předem. Kdo něco potřebuje v deset večer, musí počkat až do rána.
Kdo chce přístup nonstop, třeba aby si mohl vyzvednout cenný náhrdelník před návštěvou opery a po konci představení jej opět uložit, uspěje jen na dvou místech v Praze u společností Artesa (Růžová ulice) a 24Safe (Na Poříčí).
8 Lze si klást podmínky?
Zatímco třeba k vyzvednutí českých korunovačních klenotů z Korunní komory chrámu sv. Víta se musí najednou sejít sedm držitelů klíčů, u bezpečnostních schránek to funguje jinak. Pronajímá si ji vždy jeden člověk, ostatní mohou být na jeho pokyn nejvýše disponenti. Ti ho však nemohou v přístupu nijak omezit.
9 Není lepší mít sejf doma?
Je to pohodlnější. Můžete do něho kdykoli. Pokud jde o cenu, je to otázka. Samotný trezor něco stojí, a čím je větší a bezpečnější, tím je dražší. Například ohnivzdorný trezor, do kterého se pohodlně vejdou dokumenty formátu A4, vyjde na 12 tisíc korun.
Také jeho zabudování s sebou nese nějaké náklady. Ale hlavní problém je bezpečí. Zatímco banka má velké bezpečnostní zajištění a i věci ve schránkách jsou pojištěné, doma vám cennosti zvýší platbu za pojistku a ještě existuje riziko situace „Ze zdi na mě tupě zírá po trezoru temná díra...“.
10 Co do boxu nepatří?
V bezpečnostních schránkách nemohou být nebezpečné věci: zbraně, výbušniny, chemikálie, věci, které by se mohly zkazit. Poněkud překvapí, že své místo zde nemají ani investiční cenné papíry a v některých případech ani hotovost. Klient sice nikde neuvádí, co si do schránky schovává, ale svým podpisem stvrzuje, že tam neukládá nic z nepovolených věcí.
„Banka má právo zkontrolovat obsah kazety či obalu a ověřit tak, že klient neporušuje smluvní podmínky a neukládá předměty, které jsou smluvně vyloučené,“ doplňuje Michal Teubner z Komerční banky. Takové opatření však banky využívají jen v případě oprávněného podezření, že klient jedná proti pravidlům. Pokud potřebujete uložit hotovost, obraťte se opět na nebankovní společnosti, například 24Safe uvádí, že uschování peněz není problém.
11 Co s nevyzvednutými věcmi?
Když klient z jakéhokoli důvodu za úschovu nezaplatí, banka mu zablokuje přístup k uloženým věcem, dokud cenu za službu nevyrovná. Pokud se zákazník odmlčí na dobro, banka se ho pokusí kontaktovat a vypoví mu smlouvu. Pak se postup bank liší v době, po kterou je obsah nedotknutelný.
Po 90 dnech až třech letech (podle sjednané smlouvy) trezor komisionálně otevřou a obsah propadne bance. Naloží s ním podle okolností: dokumenty nejčastěji skartují, cennosti zpeněží. 24Safe uvádějí, že z uložených věcí po třech letech zaplatí dluh, zbytek zpeněží a věnují na charitu.
Obsah schránky se může stát předmětem dědického řízení. Když o ní příbuzní notáře zpraví. Jinak má podle prezidenta notářské komory Radima Neubauera notář šanci dozvědět se o existenci schránky jen v případě, že ji měl klient pronajatou u své banky.
12 Smí ke schránce exekutor?
Dalo by se předpokládat, že kdo má majetek, který si schovává v bankovním sejfu, neměl by mít problém s exekucí. Život je však komplikovanější. Banky mají oznamovací povinnost vůči registru ČNB, kam mohou exekutoři nahlížet. Kdo chce zůstat anonymní, může však zvolit nebankovní úschovu.
