Před třemi lety jsme se, co se týče energií, všichni ocitli v úplně nové situace. Co se tehdy vlastně stalo?
Válka na Ukrajině způsobila šok na trzích – Evropa byla závislá na ruském plynu a najednou bylo jasné, že tato jistota padla. Ceny energií raketově vzrostly a běžní lidé se začali o energie opravdu zajímat – nejen kvůli peněženkám, ale i z obav, jestli bude vůbec čím topit.
Jak se trh s energiemi nejen u nás, ale i v Evropě, ty poslední tři roky vyvíjel dál?
Po prvotním šoku z vysokých cen začala Evropa hledat nové cesty, jak si zajistit dostatek energie i bez ruského plynu. Znamenalo to například hledat nové dodavatele ze zahraničí nebo víc využívat obnovitelné zdroje jako slunce, vítr nebo vodu – tomu se říká diverzifikace, tedy rozložení závislosti na více zdrojů, aby nebyli všichni závislí jen na jednom.
A dnes, jaká je v současné době v energetice situace?
Dnes je situace mnohem klidnější než v krizových letech 2022 a 2023. Ceny elektřiny i plynu na velkoobchodních trzích výrazně klesly oproti vrcholu energetické krize, a i když nejsou úplně na úrovni před krizí, pro domácnosti jsou mnohem přijatelnější.
Trh se postupně stabilizoval. Státy EU našly alternativy k ruským surovinám, začaly se víc spoléhat na obnovitelné zdroje a budovat kapacity pro dovoz zkapalněného plynu (LNG) z jiných částí světa. Díky tomu dnes nehrozí akutní nedostatek energií.
Jaké faktory vlastně trh s energiemi ovlivňují?
Je jich víc – hlavně cena plynu a elektřiny na burze, která se řídí nabídkou a poptávkou. Tu ovlivňuje počasí, například sucho může snížit výrobu z vodních elektráren, rovněž geopolitika, tedy války či různé sankce, nebo cena emisních povolenek – to je poplatek, který musí výrobci elektřiny z fosilních zdrojů platit za to, že vypouštějí do ovzduší oxid uhličitý (CO₂). Když se tyto faktory sejdou, může to s cenou pořádně zahýbat.
Změnily se nějak návyky, jak české domácnosti k energiím přistupují?
Určitě ano. Většina lidí si během energetické krize uvědomila, že energie nejsou samozřejmost ani něco „neviditelného“ – mají svou cenu a je potřeba s nimi zacházet zodpovědně. Mnohem víc domácností se proto dnes aktivně zajímá o to, kolik spotřebovávají, jaké mají sazby, jaký typ smlouvy uzavřely nebo kdo je jejich dodavatel.
Ivana Dancáková
|
Lidé si tedy víc všímají, kolik za energie platí, co jim dodavatelé skutečně nabízí, a jestli náhodou neplatí zbytečně moc?
Přesně tak. Díky tomu roste informovanost i ochota hledat výhodnější řešení – ať už jde o změnu dodavatele, úsporná opatření v domácnosti, nebo investice do vlastních zdrojů, jako je fotovoltaika.
Je vidět, že snaha mít větší kontrolu nad výdaji za energie se stala pro mnoho domácností prioritou.
A jak by k problematice vlastně v ideálním případě měly přistupovat?
Ideálně aktivně. To znamená – znát svou spotřebu, vědět, co mám za smlouvu, případně kdy mi končí fixace.
Zároveň mít přehled o tom, co nabízí konkurence, a nebát se změny, když je výhodná. A hlavně – chovat se odpovědně ke spotřebě. Každá ušetřena kilowatthodina se počítá.
Jak se v současné době pohybují ceny energií pro domácnosti?
Aktuálně jsou ceny elektřiny i plynu nižší než v době krize, ale pořád jsme nad úrovní, na kterou jsme byli zvyklí před rokem 2021. Například silová elektřina se teď na burze prodává kolem 80–90 eur za megawatthodinu, což je relativně stabilní hladina. U plynu jsme také zaznamenali pokles, což se promítá i do nabídek dodavatelů.
Tato aktuální cena se ale nepromítá rovnou do účtů, dodavatelé ji nakupují dopředu, je to tak?
Ano, přesně tak. Dodavatelé nakupují energie dopředu – často i na rok či dva dopředu. Znamená to, že aktuální burzovní cena se v účtech projeví až s časovým zpožděním. Zároveň to ale znamená, že kdo si dnes zafixuje cenu, může těžit z výhodnější situace na trhu.
Cena, kterou vidíme na účtu za elektřinu či plyn ovšem není jenom čistě ta za danou komoditu. Jaké položky cena za energie na konečném účtu zahrnuje?
To je důležitá otázka. Kromě samotné ceny za komoditu, tedy elektřinu nebo plyn, je tam třeba platba za distribuci – to je cena za to, že vám energie fyzicky doteče domů. Pak jsou tam regulované poplatky, které určuje stát – třeba za obnovitelné zdroje nebo za služby operátora trhu.
A které z těchto položek rozhodují o té finální ceně na našem účtu, co mohou dodavatelé energií ovlivnit?
Dodavatel může ovlivnit jen cenu za samotnou komoditu – zbytek (distribuce a další poplatky) je daný a stejný u všech. Proto je důležité srovnávat nabídky hlavně podle této položky. A také podle dalších podmínek smlouvy.
Alfou a omegou účtů na energie je tedy výběr správného dodavatele. Jak na něj?
Doporučuji ověřit si, jestli má dodavatel licenci od ERÚ, jaké má reference, jak komunikuje se zákazníky. Pozor na „příliš krásné“ nabídky – často v sobě skrývají háčky. U nás v BIDLI Energie klademe důraz na férové smlouvy, srozumitelné podmínky a osobní přístup, protože víme, že energie jsou citlivé téma.
Například u bankovních či pojišťovacích produktů je často slyšet doporučení, že je dobré je občas změnit, protože noví klienti často dostanou lepší podmínky než ti stávající. Platí to také o dodavatelích energií?
Do určité míry ano. Na druhou stranu kvalitní dodavatel si váží svých stávajících zákazníků a snaží se jim dát stejně výhodné podmínky. Ale obecně platí – kdo se zajímá a porovnává, může ušetřit. Doporučuji udělat si jednou ročně „energetický audit domácnosti“ – podívat se, kolik platím, co se nabízí jinde.
Jaký typ smlouvy lze pro domácnost mít?
Smlouvy jsou buď na dobu neurčitou – ty jsou flexibilní, můžete je snadno vypovědět, ale dodavatel vám může kdykoli změnit cenu. Nebo jsou na dobu určitou s fixací ceny – tam víte, kolik budete platit, ale na druhou stranu máte závazek na určitou dobu. Dobrý dodavatel vám pomůže vybrat to, co je pro vaši domácnost nejvýhodnější.
Je v současné době na místě přemýšlet o zafixování ceny energií? A pokud ano, tak proč a na jak dlouho?
Ano, určitě je vhodné o fixaci ceny uvažovat. Ceny energií jsou v tuto chvíli stabilní a ve srovnání s minulými roky relativně příznivé. Pokud si cenu zafixujete na jeden až dva roky, získáte klid a jistotu v nejisté době – víte, kolik budete platit, a nehrozí vám náhlé zdražení. To ocení hlavně ti, kdo chtějí mít přehledný a předvídatelný rodinný rozpočet.
Na trhu se ale objevují i krátkodobé fixace, například na měsíc dopředu.
To je zajímavá varianta pro ty, kdo se nechtějí vázat na delší období, ale zároveň chtějí mít garantovanou cenu alespoň na příští měsíc. Výhodou je, že, když cena na burze klesne, tato změna se velmi rychle promítne i do měsíční ceny – a tedy i do účtu za energie. Krátkodobá fixace tak spojuje určitou jistotu s pružností, což může být pro řadu domácností výhodné řešení.
Ještě jsou ale spotové ceny, že?
Ano, spotové ceny jsou stále možností. U elektřiny se cena na burze mění každou hodinu, u plynu zpravidla každý den. Znamená to, že platíte přesně podle aktuální ceny na trhu. Výhodou je, že když ceny klesnou, nižší cena se vám rychle promítne do účtu, takže můžete ušetřit více než u klasických fixací.
Na druhou stranu je ale potřeba počítat s tím, že spotové ceny jsou méně předvídatelné. Když ceny na burze rychle vyrostou, třeba kvůli krizové situaci nebo výpadku dodávek, může se vám účet za energie skokově zvýšit. Proto se tento typ smlouvy hodí spíš pro zkušenější nebo flexibilní zákazníky, kteří sledují vývoj trhu a umí na něj rychle reagovat.
Ideální je také spotovou cenu kombinovat s chytrým řízením spotřeby, například pomocí moderních domácích technologií, které umožní přizpůsobit odběr elektřiny v čase, kdy je levnější. Tak lze snížit náklady a lépe využít výhody spotového trhu.
Svého času i domácnosti využívaly spotové ceny, že?
Svého času skutečně i domácnosti běžně využívaly spotové produkty – tedy takové, kde platíte za elektřinu nebo plyn podle aktuální ceny na burze. Když byly ceny nízké, šlo o výhodné řešení.
Jenže s příchodem energetické krize a prudkým nárůstem cen to pro většinu domácností začalo být velmi rizikové. Proto stát možnost spotových produktů pro domácnosti omezil.
Jak je to teď?
V současnosti mohou dodavatelé nabízet spotové ceny pouze domácnostem, které mají fotovoltaickou elektrárnu (FVE) nebo průběhové měření. To je typ elektroměru, který zaznamenává spotřebu po jednotlivých hodinách – díky tomu se může cena energií přesně přizpůsobit reálné spotřebě.
Spotové produkty jsou v takových případech atraktivní hlavně pro ty, kdo umějí svou spotřebu řídit – třeba posunout nabíjení elektromobilu, ohřev vody nebo provoz spotřebičů do levnějších hodin.
Do budoucna se situace ještě změní, protože podle evropského nařízení musí všechny domácnosti postupně dostat chytrý (průběhový) elektroměr. Díky tomu budou mít přístup ke spotovým produktům i ti, kdo zatím nemají vlastní výrobu nebo o ní zatím vůbec neuvažují. Taková flexibilita bude tedy znovu víc dostupná.
I v energiích se prosazují nové technologie – zejména v oblasti digitalizace, automatizace a chytrých řešení pro zákazníky. Co z toho se může hodit i domácnostem?
Určitě třeba chytré měření spotřeby – domácnosti dnes můžou díky mobilní aplikaci sledovat, kolik elektřiny právě spotřebovávají, a snadno tak zjistit, které spotřebiče jsou největší „žrouti“.
To pomáhá mít výdaje pod kontrolou. Dále se rozšiřují automatické systémy řízení vytápění – třeba chytré termostaty, které sníží teplotu, když nejste doma, a tím šetří energie i peníze.
U nás v BIDLI se snažíme domácnostem pomáhat nejen se samotnými energiemi, ale i s celkovým nastavením chytré domácnosti tak, aby řešení dávalo smysl, bylo praktické a úsporné.
Dnes jsou hodně propagované domácí fotovoltaické elektrárny. Vyplatí se pořídit si fotovoltaiku na rodinný dům?
Za nás jednoznačně ano – pokud máte vhodnou střechu a spotřebu elektřiny. Díky FVE si část energie vyrobíte sami, snížíte účty a chráníte se před výkyvy cen. A když k tomu přidáte baterii, zvýšíte soběstačnost. V současnosti navíc stát podporuje instalace dotacemi, což zkracuje návratnost investice do FVE.
Nově se začínají prosazovat FVE i na bytové domy, neboť moderní technologie umožňují sdílení energií. Jak to vlastně funguje v praxi?
Je to novinka, která má velký potenciál. Díky legislativním změnám je možné, aby si třeba celý bytový dům pořídil jednu FVE a rozděloval vyrobenou elektřinu mezi jednotlivé byty. Funguje to na principu tzv. komunitní energetiky – a my v BIDLI technologie už takové projekty připravujeme i realizujeme.
Kam by se oblast energetiky mohla posouvat do budoucna?
Směr je jasný – větší soběstačnost, chytrá řešení, digitalizace a sdílení. Energie se stávají aktivní součástí domácnosti – už to není jen něco, co „přichází ze zásuvky“.
Domácnosti budou mít větší kontrolu, více informací a možnost ovlivnit, jak a odkud energii berou. Díky chytrému řešení budou mít domácnosti lepší přehled a kontrolu nad svou spotřebou a tím i nad náklady domácnosti.
