Paní Vlasta sháněla power banku. Pár dnů surfovala po internetu a pak se zdálo, že našla to pravé. Kromě požadovaného zboží ještě pár elektronických věcí v součtu za necelou tisícovku. No, kdo by odolal. Zásilka dorazila za pár dnů, ovšem bez jakékoli elektroniky. V balíčku byly jen plastové figurky a pár nafukovacích balónků.
S takzvanými mystery boxy má negativní zkušenost řada spotřebitelů, například uživatel Jan na webu Vaše stížnosti uvádí: „Objednán byl velký Mystery box Apple, který měl obsahovat 12 až 20 věcí. Balík, který přišel, obsahuje 5 položek, z nichž žádná není od firmy Apple, Nehledě na to, že ani reálná cena dodaných věcí se nepřibližuje zdaleka ceně, kterou jsem zaplatil.“
Zaplatili v e-shopu, na zboží marně čekají. Kterým portálům se raději vyhnout |
„Určitě už nikdy víc neobjednám! S přítelem jsme si objednali mystery box velikosti XXXL za cenu 2 500 Kč, v balíčku měla být elektronika a byly tam dětské hračky, a extrémní kraviny. Tak jsme balíček vrátili a stále čekám na peníze zpět, fakturu mi poslali, ale peníze ne,“ popisuje uživatelka Marie.
Mystery boxy jsou opravdu překvapení
Mystery boxy jsou módním fenoménem, výhodné nabídky útočí na sociálních sítích nebo online tržištích. Jde o nákup balíčku s pouze obecně specifikovaným obsahem, typicky „elektronika“. Prodejci často tvrdí, že jde o neotevřené vrácené zásilky od zákazníků různých e-shopů, kteří odstoupili od smlouvy. Lákají na překvapení i nízké ceny.
„Jenže vzrušení před rozbalením krabičky bylo to jediné, co bylo jisté pro spotřebitele, kteří se na nás obrátili se svým problémem. Opravdové překvapení spočívalo v tom, že místo slíbeného zboží se dočkali doslova cetek,“ varuje před podobnými nákupy ředitel Evropského spotřebitelského centra Ondřej Tichota. Mnohdy přichází nekvalitní zboží s výrazně nižší hodnotou, než je zaplacená částka, nebo může jít o vadné či poškozené výrobky.
Jaké jsou další finty neseriózních obchodníků? Poradci spotřebitelské organizace dTest se často setkávají s tím, že spotřebitelé nevědomě nakoupili prostřednictvím tzv. zprostředkovatele, a ve skutečnosti tak uzavřeli smlouvu s úplně jiným subjektem.
„Spotřebitel musí být jasně informován, že jedná se zprostředkovatelem. Pokud tato informace na e-shopu není jednoznačně uvedena, zprostředkovatel za určitých okolností může být odpovědný obdobně jako sám prodejce,“ vysvětluje ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.
Nákupy mimo Evropskou unii mohou být rizikové
Podle statistik Asociace pro elektronickou komerci (APEK) česká e-commerce po dvou slabších letech opět úspěšně roste. „Při nákupech u tradičních, vyzkoušených nebo doporučených českých e-shopů se nesetkáváme s žádnými zásadními nedostatky a zákazníci vnímají naše obchody jako bezpečné,“ uvádí ředitel APEK Jan Vetyška.
U nákupů ze zahraničí je to v různých směrech komplikovanější. Před Vánoci se občas objevují falešné webové stránky, které se tváří jako e-shop s výhodnou nabídkou. Šokující výhodné ceny, bez možnosti nákupu na dobírku, s falešně vyobrazenými recenzemi apod.
Obrana proti neserióznímu e-shopu? Chargeback nebo užitečná aplikace |
„Prodejci především ze zemí mimo EU v některých případech zneužívají toho, že jsou v praxi téměř nedostupní a nedodržují stejná pravidla, jako české e-shopy. Otázka bezpečnosti je v tomto směru často otázkou vymahatelnosti práv spotřebitelů v situaci, kdy vše nejde zcela hladce,“ dodává Vetyška.
„Pokud jsou informace na e-shopu uvedeny v cizím jazyce, ceny v zahraničních měnách a provozovatel sídlí mimo EU, neuplatní se pro spotřebitele ochrana podle českého ani evropského práva. Místo toho se nákup řídí právem země, ve které provozovatel sídlí,“ potvrzuje ředitelka dTestu. To může výrazně snížit šanci domoci se svých práv, jelikož v případě, že prodejce nekomunikuje, musí se zákazník obrátit na zahraniční orgány.
„Pokud ale zahraniční internetový obchod působí jako český – například má texty v češtině a ceny uvedené v korunách – a průměrný spotřebitel se tak může oprávněně domnívat, že podnikatel cílí na české zákazníky, v těchto případech se spotřebitelé mohou spolehnout na českou právní úpravu,“ dodává Hekšová.
Česká obchodní inspekcev roce 2023 uskutečnila 994 kontrol, porušení zákona o ochraně spotřebitele zjistila v 866 případech, to je více než 87 %. Nejčastějším pochybením je porušení § 13 zákona o ochraně spotřebitele, který stanoví prodávajícím povinnost informovat spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (reklamace). Druhým nejčastějším porušením je klamavé konání prodávajícího vůči spotřebiteli ve smyslu poskytování nepravdivých informací či informací uvádějících v omyl o výrobku, službě, ceně, servisu, prodávajícím, právech spotřebitele a podobně. Mezi častá zjištění patří i klamavé opomenutí, kdy prodávající či poskytovatel opomenul poskytnout podstatné informace o výrobku či službě, popřípadě informace zatajil nebo je poskytl nejasně, nesrozumitelně či nejednoznačně. Mezi nejčastější zjištění porušení občanského zákoníku patří, že podnikatel neposkytl spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění obchodních podmínek a v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy také podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Na co si dát pozorOvěřte si, s kým smluvní vztah uzavíráte. Kdo je provozovatel e-shopu a kde sídlí, anebo zda využíváte služeb on-line tržiště, kde poskytovatelem může být jiná osoba než prodávající. Pokud je prodávajícím podnikatelský subjekt, který jedná v rámci své podnikatelské činnosti a kupujícím je spotřebitel, odvíjí se vaše práva od zvláštní právní úpravy, která vám poskytuje vyšší míru ochrany, například právo na odstoupení od smlouvy či práva z vadného plnění. Zajímejte se i o sídlo provozovatele. V případě, že sídlí v zemích s nízkou vymahatelností práva, může to představovat určité riziko. Informujte se o prodávajícím a jeho důvěryhodnosti. Informace o problémových subjektech nejdete v recenzích spotřebitelských organizací i samotných spotřebitelů. Můžete využít například Ověřovač e-shopů na webu dTestu nebo seznam rizikových e-shopů na stránkách ČOI www.rizikové.cz Doporučujeme vyhýbat se anonymním e-shopům a je jedno, zda mají koncovku cz či jinou. Seznamte se předem s obchodními podmínkami prodejce. Pokud je e-shop nemá, nebo na stránce chybí důležité identifikační údaje, jako je jméno a adresa provozovatele, případně IČO, základní kontakty pro komunikaci jako je e-mailová adresa a telefonní číslo, raději se obraťte na jiný e-shop. Koncovka „cz“ v názvu nemusí znamenat, že jde o český subjekt. Stránky mohou být v češtině, ale obchod může být provozován subjektem sídlícím mimo EU, ačkoliv vzbuzuje dojem, že sídlí v ČR. Předtím, než smluvní vztah potvrdíte, a to platí obecně pro sociální sítě, měli byste se dobře seznámit s podmínkami, abyste se souhlasem nezavázali například k odebírání nevyžádaných služeb apod. Plaťte raději kartou nebo jinými on-line prostředky s garancí zprostředkovatele platby. Peníze v případě problému spíše získáte zpět, při platbě převodem je to obvykle obtížné. . Novela občanského zákoníku upravuje uzavírání smluv po telefonu. Podle § 1825 již nestačí uzavřít smlouvu po telefonu, ale nabídku, učiněnou během hovoru, vám podnikatel musí potvrdit bez zbytečného odkladu v textové podobě. Nabídkou jste vázáni až poté, co projevíte svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině. Zdroj: Česká obchodní inspekce |