Hlavním důvodem je rozdílný výpočet starobního důchodu. Zatímco u zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých příjmů, u OSVČ se za příjem pro výpočet důchodu považují roční vyměřovací základy, tedy částky, ze kterých bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. „Obecně se dá říct, že vyměřovací základ je z hlediska důchodového pojištění vlastně mzdou,“ vysvětluje vedoucí oddělení vnitřních a vnějších vztahů České správy sociálního zabezpečení Renáta Provazníková.
Víte kolik si dávat stranou?Spočítejte si zdarma, kolik byste si měli dávat stranou a jaké částky reálně dosáhnete. |
Máte-li vyměřovací základ stanoven v minimální výši, je to, jako byste v roce 2017 vydělávali 7 058 Kč měsíčně. A jak jistě tušíte, z takové částky moc velký důchod nebude. Podle svého uvážení máte však možnost si tento vyměřovací základ navýšit a platit na pojistném více. Jak to ovlivní váš důchod, přiblížíme na konkrétním příkladu.
Praktický příklad (zdroj:ČSSZ)
OSVČ pan Novák má za rok 2015 příjem ve výši 600 tisíc korun, výdaje uplatňuje výdajovým paušálem ve výši 60%, ty tedy činí 360 tisíc korun. Daňový základ za rok 2015 je částka 240 tisíc korun, vyměřovací základ, ze kterého pan Novák odvede pojistné na důchodové pojištění, bude činit 120 tisíc Kč (polovina daňového základu).
Skutečné výdaje pana Nováka ovšem mohly být například pouze ve výši 50 %, jeho čistý měsíční příjem 25 000 Kč, přesto hodnocený příjem pro důchodové účely je prakticky těsně nad úrovní minimální mzdy.
| Samostatná výdělečná činnost v období | Vyměřovací základ | Základ pro výpočet důchodu | Výše starobního důchodu |
|---|---|---|---|
| 1990 až 2014 | zákonné minimum | 4 989 Kč | 5 768 Kč |
| 1990 až 2014 | dvojnásobek minima | 9 978 Kč | 9 136 Kč |
| 1990 až 2014 | čtyřnásobek minima | 19 955 Kč | 11 751 Kč |
Pokud jste OSVČ a chcete dosáhnout na vyšší starobní důchod, máte možnost si vyměřovací základ podle svého uvážení navýšit. „Je dobré si představit, za jakou minimální částku by OSVČ byla ochotna pracovat jako zaměstnanec a z té platit pojistné,“ radí Provazníková. Například v případě měsíčního příjmu 15 000 korun činí měsíční pojistné 4 380 korun. „Je vhodné určit si měsíční vyměřovací základ přibližně mezi dvanácti tisíci a průměrnou mzdou,“ doporučuje. Samozřejmě pokud je vyměřovací základ navýšen jen rok či dva před důchodem, nemusí se to na jeho výši nijak výrazně projevit. Ale čím je doba s navýšenými vyměřovacími základy delší, tím je dopad na důchod znatelnější.
Vyšší sociální pojištění, nebo vlastní investice?
Jinou možností, pokud chcete mít vyšší důchod, je například využít systému doplňkového penzijního spoření. Vraťme se tedy k případu pana Nováka. Aby měl důchod ve výši 11 751 korun, platil sociální pojištění ve výši čtyřnásobku zákonného minima. Od roku 1990 do roku 2014 na účet České správy sociálního zabezpečení zaplatil celkem 1 106 376 korun.
„Pokud by pan Novák po celou dobu hradil zákonné minimum a zbytek by investoval do doplňkového penzijního spoření, měl by dnes díky zhodnocení zhruba 1 139 689 korun a mohl by čerpat měsíční rentu ve výši 6 012 korun po dobu 25 let,“ vypočítává finanční poradce Partners Vladimír Weiss. Když k tomu připočteme minimální státní důchod 5 768 korun, jsme na celkové částce důchodu 11 780 Kč, tedy skoro stejně. Samozřejmě pokud bychom rentu nepočítali do 90 let, ale třeba jen do 80, měsíční částka povyskočí vzhůru. „Při úvahách je třeba přičíst fakt, že peníze jsou vaše, že je máte pod kontrolou, a když je nestihnete vyčerpat formou renty, zdědí je vaši blízcí,“ shrnuje poradce.
Do důchodu mám 15 let, má vůbec cenu ještě spořit na důchod?
A pojďme ještě k jednomu konkrétnímu případu. Paní Pavla je drobná podnikatelka, na důchodové pojištění si platí jen zákonné minimum. „Do důchodu mám patnáct let, má to ještě vůbec smysl spořit?“ ptá se. O radu jsme požádali ČSSZ i finančního poradce.
„Pokud bude OSVČ vykonávat činnost až do dosažení důchodového věku a počítá se zabezpečením na stáří ze státního důchodu, lze doporučit, aby si po dobu zbývajících 15 let určený vyměřovací základ navyšovala dle svých možností, ale pravidelně po celou dobu a bez přerušení doby pojištění,“ radí Provazníková.
A co by doporučil finanční poradce? Jestliže chce mít OSVČ průměrný starobní důchod, zhruba 12 tisíc korun, musí na sociální pojištění odvádět přibližně osm tisíc měsíčně. „Pokud bude podnikatelka pravidelně investovat rozdíl mezi zákonným minimem a zvýšenou částkou, tedy šest tisíc korun, do doplňkového penzijního spoření, bude mít v 65 letech naspořeno 1 529 000 korun, což znamená rentu ve výši 8 070 korun po dobu 25 let, a celkový důchod tak bude 13 856 korun,“ uvádí Vladimír Weiss a doplňuje: „Doplňkové penzijní spoření je moderní investiční nástroj pro přípravu na stáří a základní kámen každého důchodového portfolia.“
Podle něj se i patnáct let před důchodem určitě vyplatí spořit. „Já bych doporučoval maximalizovat veškeré státní příspěvky a daňové úlevy, které finanční svět nabízí, tedy ukládat peníze do stavebního spoření a do doplňkového penzijního spoření,“ doporučuje poradce. Pro maximální státní podporu ve výši dva tisíce korun ročně je třeba ukládat měsíčně alespoň 1 700 korun. V případě doplňkového penzijního spoření je optimální příspěvek v tomto roce 3 000 korun měsíčně, klient tak získá státní příspěvek ve výši 2 760 Kč ročně a navíc bude moci čerpat daňovou úlevu ve výši 3 600 Kč ročně.
A rada na závěr: V ideálním případě byste se měli připravovat na důchodový věk během celého produktivního života. Vezměte osud do svých rukou a nespoléhejte se na stát. Platí pravidlo, že každý by měl za tímto účelem odkládat 10 % ze svého čistého příjmu. Vlastní úspory jsou vaše, máte nad nimi kontrolu, nikdo vám je nemůže vzít, a navíc čerpáte výnosy včetně státních příspěvků.
