K důchodovému pojištění přihlašuje zaměstnance jeho zaměstnavatel u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Výjimkou jsou takzvaní dohodáři s výdělky do 3 500 korun měsíčně při dohodě o pracovní činnosti a deseti tisíců u dohody o provedení práce. U těchto smluv se pracovník k sociálnímu pojištění nepřihlašuje a doba se mu tak logicky do doby pojištění nezapočítává.
„V ostatních případech má zaměstnavatel povinnost své zaměstnance k důchodovému pojištění úřadům do osmi dnů přihlásit a pojistné ve stanovené výši odvádět na účet správy sociálního zabezpečení,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Dodává, že v minulosti u svých klientů narazil na situaci, kdy i přes dosažení věku pro odchod do starobního důchodu, nesplňovali potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění, což však zjistili až ve chvíli, kdy o důchod požádali.
Nedůslednost zaměstnavatelů ohrozí důchod
Nedostatečná doba pojištění pro přiznání starobního důchodu byla překvapením i pro paní Annu, která se mylně domnívala, že si důchodu začne užívat už loni na podzim.
„Vychovala jsem tři děti, do devadesátých let jsem prodávala v mléčném baru Koruna na pražském Václavském náměstí u chlebíčků,“ vzpomíná. Pak pracovala v malé rodinné pekárně, v zemědělství, lesnictví i pásové výrobě. Stabilní zaměstnání, kde byla i spokojená, se jí podařilo najít až v roce 2003. „Někteří zaměstnavatelé skončili s dluhy a dodneška nám nevyplatili ani peníze za poslední měsíce práce,“ říká.
Netušila však, že jí potíže nadělají ještě před důchodem, lépe řečeno v době, kdy o něj bude žádat. Až při jednání s úřady totiž zjistila, že za ni dva zaměstnavatelé neodevzdávali evidenční listy důchodového pojištění.
Nevyplacené mzdy i chybějící potvrzení
„Až na základě odevzdaného evidenčního listu důchodového pojištění je získaná doba důchodového pojištění evidována pro nárok na budoucí důchod,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na svých webových stránkách.
Při žádosti o starobní důchod může zaměstnanec chybějící doby důchodového pojištění doložit stejnopisy evidenčních listů. Realita je však podle úřadu taková, že ne všichni si je uchovávají po desítky let své pracovní činnosti. Navíc takový postup významně prodlužuje vyřízení žádosti o důchod.
„Netušila jsem, že si mám potvrzení o účasti na důchodovém pojištění od zaměstnavatele vyžádat, pokud mi ho sám nevydá,“ vypráví Anna.
K potřebné době pojištění, která se od roku 2010 postupně zvyšuje až na současných 35 let, jí podle evidence úřadu chyběly skoro čtyři roky. Se započítáním náhradní doby, kdy byla na rodičovské dovolené, by ale s přehledem splnila potřebnou dobu pojištění.
„Informace z úřadu, že jim u mě chybí evidenční listy od konce roku 1998 do počátku roku 2003, mě zaskočila. Šetření a dohledávání mi vzalo několik probdělých nocí,“ vypráví s tím, že nakonec starobní důchod dostala, protože ve spolupráci s úřadem dokázala doložit alespoň třicetiletou dobu pojištění. Do té už se však nezapočítává náhradní doba, v jejím případě tedy čtyři roky strávené na rodičovské dovolené.
Zkontrolovat si dobu pojištění se vyplatí
Získat přehled o dobách důchodového pojištění v evidenci správy sociálního zabezpečení už může dnes každý online formou na portálu ČSSZ v podstatě kdykoli.
„Praktické je do evidence nahlížet několik týdnů po nástupu do nového zaměstnání a po jeho skončení a jak už bylo zmíněno, na přihlášení a odhlášení má zaměstnavatel vždy osmidenní lhůtu,“ vysvětluje Vladimír Weiss.
Souhrnné informace o dobách důchodového pojištění vyhotoví na požádání i ČSSZ. Jde o takzvaný osobní list důchodového pojištění, na kterém se uvádějí i náhradní doby důchodového pojištění. Jako jsou doba v evidenci u úřadu práce, péče o dítě či osobu blízkou. Bezplatně jej úřad na požádání vyhotoví jednou do roka.
