Domovů se zvláštním režimem v Česku v posledních letech přibývá, stejně tak domovů pro seniory. Poptávku po volných lůžkách však tato zařízení pokrývat přesto nestačí. Pro představu, podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás na konci roku 2023 fungovalo 522 domovů pro seniory, v nichž pobývalo přes 34 tisíc lidí a 404 domovů se zvláštním režimem s téměř 24 tisíci klienty. O pět let dříve, v roce 2018, tu bylo 341 zařízení se zvláštním režimem.
I přes nárůst lůžkových kapacit v posledních letech jsou ale tato zařízení většinou plně obsazená a čekací doby na místo v nich se nezkracují. Důvod? Populační křivka. Nebo konkrétněji – stárnoucí populace a slábnoucí síly seniorů se o sebe postarat vlastními silami.
Čekací doba? Dlouhá!
Do budoucna bohužel bude dost pravděpodobně ještě hůře. „Spolu s rostoucím počtem seniorů totiž bude docházet ke stále větší poptávce po specializovaných zařízeních i službách. Na umístění se přitom už nyní čeká řadu měsíců,“ říká Petr Koblížek, specialista na oblast životního pojištění České asociace pojišťoven (ČAP).
Odkazuje přitom na výsledky nedávného průzkumu asociace. Podle nich necelá třetina žadatelů o lůžko v pobytovém zařízení sociálních služeb čeká jeden až tři měsíce, což se může zdát jako nijak dlouhá doba. Na druhé straně ale šetření ukazuje, že každý čtvrtý klient na místo čekal tři až šest měsíců a desetina dokonce déle než rok.
Ve státních zařízeních je situace horší
Volné kapacity, respektive čekací doby na lůžko v těchto zařízeních, se odvíjí od regionu, kdy nejvíce neuspokojených žadatelů je v Praze a jejím okolí. A dále u nich hraje důležitou roli zřizovatel.
„V soukromých zařízeních je čekací doba maximálně půl roku, ve státních čekala čtvrtina žadatelů déle,“ poukazuje na rozdíly Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala.
To je bezpochyby dáno i tím, že zařízením, která zřizují obce, města, kraje či stát, dávají lidé přednost, hlavně kvůli nižším cenám za pobyt, stravu (i když jsou regulované) a další v nich poskytované služby. Tuto formu využili podle průzkumu asi dvě třetiny dotazovaných.
Vyšší komfort hledejte v soukromém zařízení
Odborníci hovoří o tom, že k tomu, aby se plně pokryla současná i budoucí poptávka po místech v těchto zařízeních, by muselo vzniknout zhruba 40 tisíc nových lůžek. V opačném případě je docela reálné, že se čekací doby v důsledku prodlužování průměrného věku dožití, avšak nikoli ve zdraví, a stárnutí silných populačních ročníků, ještě prodlouží. A na tato očekávání už reagují soukromí investoři, včetně pojišťoven.
„Bez nové výstavby a vzniku nových kapacit bude zodpovědnost za péči stále více přenášena na rodiny, takzvanou sendvičovou generaci, která již dnes čelí velkému fyzickému, psychickému, ale i finančnímu tlaku,“ říká ředitel Centra dlouhodobé péče, která spadá pod ČAP, David Pospíšil.
Nesoběstačnost a zátěž blízkých včetně financí je na špici obav Čechů |
A zřejmě má pravdu. Podle zmiňovaného průzkumu dnes o nesoběstačného člena rodiny plně pečuje každý pátý, a to v průměru 37 hodin týdně.
Pojištění dlouhodobé péče
Vedle výstavby nové infrastruktury sociálních služeb ale přicházejí postupně pojišťovny na trh i s novým pojišťovacím produktem, který dokáže pokrýt krytí rizika omezené osobní soběstačnosti. Jde o pojištění dlouhodobé péče.
Novinkou u něj je, že neplní vždy jen finančně, ale některé pojišťovny se postarají také o zajištění lůžka nebo terénní služby. Tím se, jak říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec, dostává tento produkt za hranice běžného finančního plnění tak, jak jej lidé znají z životního pojištění.
„Tento inovativní přístup nejenže nabízí finanční jistotu v případě ztráty soběstačnosti, ale také výrazně usnadňuje proces zajištění péče a poskytuje rychlé řešení pro naše klienty a jejich rodiny,“ vysvětluje přednosti pojištění dlouhodobé péče Švec.
Ve spolupráci se soukromým investorem pojišťovna Simplea založila i nemovitostní fond Ambeat Care na podporu rozšíření kapacit pobytových sociálních služeb. Do pěti let plánují nákup až dvaceti pobytových zařízení s kapacitou dva tisíce lůžek.
„Tím reagujeme na jeden z problémů stárnoucí populace, kdy se čekací doby na umístění do domovů pro seniory bohužel často počítají i na roky,“ dodává Martin Švec.
O zaplacené pojistné se snižuje základ daně
A je zde ještě jeden drobný bonus. Pojištění dlouhodobé péče od loňska zařadilo ministerstvo financí mezi daňově podporované produkty spoření na stáří. To znamená, že odvedené platby na pojištění si lidé odečtou od základu daně. Stejně jako je tomu u penzijního spoření nebo životního pojištění. Nově zde platí pro všechny daňově podporované produkty na stáří jeden souhrnný limit ve výši 48 tisíc korun.
To značí úsporu na odvedené dani až 7 200 korun každý rok. Stačí jen ke svému ročnímu zúčtovaní daní či v případě živnostníků k daňovému přiznání doložit potvrzení o zaplacených příspěvcích na pojištění za dané zdaňovací období.
