„Je možné dožít se tohoto věku, ale záleží i na optimismu,“ říká psycholog Tomáš Vašák. Jak dodává, možnost dožít se vysokého věku většinou odvíjíme od věku svých rodičů. Svou budoucnost však vnímáme od momentálního bodu, tedy od věku, ve kterém právě jsme. „Máme pocit, že duše nestárne a nebereme v potaz, jak nám ve věku 93 let bude,“ upřesňuje psycholog.
Letošní průzkum se opírá o zjištění akademiků v čele s Colinem Sandersem, který je zároveň členem výboru Mezinárodního centra pro dlouhověkost. Schopnost prožít spokojený dlouhý život stojí podle odborníků na několika pilířích. Na dlouhověkost má klíčový vliv nejen fyzické a psychické zdraví, ale také naše přizpůsobivost změnám, finanční příprava, kvalita sociálních vazeb, celoživotní učení a také smysl našeho života.
Zlozvyk je naše železná košile
Jak se ale Češi starají například o své vlastní zdraví? Průzkum ukázal, že třetina lidí se zdráhá změnit svoji životosprávu k lepšímu nebo skoncovat s některým zlozvykem, i když to doporučí lékař a i kdyby to mělo přinést pár let života navíc. Zlozvyky jsou zkrátka naše železná košile. Dodržovat zdravý životní styl se snaží jen 57 procent Čechů.
A další svízel. „Češi často zapomínají na prevenci, která je pro dosažení vyššího věku velmi důležitá. Lidé totiž někdy nechtějí slyšet, že by mohli mít zdravotní problém. Přitom je klíčové řešit zdravotní problémy čas,“ poznamenává lékařka Iva Holmerová, která se specializuje na geriatrii, veřejné zdravotnictví a medicínu dlouhodobé péče.
Svůj zdravotní stav podle průzkumu vnímá pozitivně jen 52 procent z nás. Ve stresu z toho ale pravděpodobně nejsme, celkem 65 procent dotázaných uvádí, že ve svém životě stres nepociťuje vůbec, nebo jen velmi málo. „Lidé se zdravotně cítí často hůř, než na tom ve skutečnosti jsou,“ vysvětluje psycholog Vašák.
Často se také říká, že změna je život, ale změny přitom moc nemusíme. Obecně se Češi řadí mezi národy, které se s novými podmínkami vyrovnávají jen těžko. Po Japonsku je míra odhodlání Čechů ke změně druhá nejnižší. Ochotu ke změnám vyjádřilo jen 14 % Čechů.
„Delší život s sebou ale nekompromisně nese tlak na přizpůsobivost změnám doby, i na to u nás mnoho lidí zapomíná,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny a odborník na dlouhodobé krytí rizik, specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče.
Učení je pro nás stále mučení
Šance dožít se vysokého věku souvisí podle odborníků i s tím, nakolik jsou lidé připravení celoživotně se učit. Přípravu na stáří si však s celoživotním učením spojuje zatím jen velmi málo lidí. Přitom právě potřeba neustále se něco učit přispívá podle odborných studií k celoživotní spokojenosti.
Většina Čechů sice přiznává, že má dostatek podnětů k učení, jenomže jde spíše o touhu na sobě pracovat, než o skutečnou aktivitu. Touhu rozvíjet své schopnosti, dovednosti a znalosti projevilo v průzkumu dokonce 75 % lidí, ale pouze 35 % Čechů přiznalo, že v posledních třech letech opravdu aktivně investovali do rozvoje svých znalostí a dovedností.
„Bohužel je u nás rovněž stále zakořeněn tradiční pohled na stárnutí spíše jako na nezvratný proces úpadku, než jako na období moudrosti a času na to, co nás zajímá. A to je v době, kdy se život prodlužuje, škoda,“ míní Michal Korejs.
„Aktivita je pro dosažení vyššího věku velmi důležitá, a stejně tak je důležité i prostředí, ve které lidé žijí. Nejde přitom o to, kolika let se přesně dožijeme, ale zda prožijeme naplněný život,“ poznamenává Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, pod jehož vedením mimo jiné vzniklo vzdělávací a kulturní centrum pro seniory, Linka seniorů či portál Elbot pro online celoživotní vzdělávání.
Žijeme život, který má smysl
Dobrá zpráva je, že většina lidí žije život, který jim dává smysl. Pět ze šesti oslovených Čechů uvádí, že žijí život, který stojí za to. Ať už je jejich pomyslným posláním kariéra nebo rodina, přes 80 % lidí o sobě tvrdí, že vedou smysluplný život.
Přes 70 % dotazovaných je zároveň spokojeno s tím, čeho v životě dosáhli, mají dostatek času dělat věci, které jsou pro ně důležité, a s hrdostí o sobě mohou prohlásit, že se jim líbí to, kým jsou. Ačkoli se tento výsledek může zdát jako pozitivní, společně se Slováky jsme v tomto žebříčku obsadili v průzkumu předposlední místo. Z pohledu pocitu, že život dává smysl, jsou na tom nejlépe Rumuni.
Raději rodinu než přátele
Rodina přináší potěšení většině lidí. Pro 87 % Čechů je rodina zdrojem životní radosti – a pro nejstarší generaci je to dokonce 96 procent. Na poli dalších sociálních vazeb už tak radostné není. Polovina Čechů si dělá dostatek času na své přátele, ale pouze desetina jich to tvrdí s jistotou, což je druhé nejhorší skóre přátelství ze všech zemí v průzkumu.
Navazovat nové kontakty se dobře daří 60 % dotazovaných a 70 % se cítí být plnohodnotnou součástí společnosti, ve které žije. I u tohoto pilíře dlouhověkosti je to však pro Čechy třetí nejhorší výsledek.
Jak se zajišťujeme do budoucna
A jak se Češi snaží zajistit si do budoucna finanční polštář, aby nepocítili ve stáří razantní propad své životní úrovně? Jen devět procent respondentů průzkumu je přesvědčeno o správnosti své finanční přípravy na stáří. Více než polovina jich však přiznává, že neplánují dopředu více než na pár měsíců.
„Ačkoliv si na penzi s podporou státu spoří už téměř 4,3 milionu Čechů, mnoho z nás si neuvědomuje, že jedním z rizik dlouhověkosti je vrtkavé zdraví. Každý čtvrtý dospělý se do 80 let stane závislým na druhých a při nezbytné celodenní péči ve specializovaném zařízení se mohou měsíční náklady vyšplhat na desítky tisíc korun,“ vysvětluje Michal Korejs.
Z rizik, která nás mohou potkat, mají Češi největší obavy právě z toho, aby ve stáří nebyli na obtíž svému okolí. Takové situace se podle průzkumu České asociace pojišťoven obává 71 procent populace. A důležitost tématu podtrhují i chystané legislativní změny, které by měly přinést Čechům možnost získat daňovou úlevu za to, že mají pojištění dlouhodobé péče schopné ztrátu soběstačnosti doživotně pokrýt.
Čtyři rady pro dlouhověkost
Dožít se vysokého věku podle odborníků možné je. Záleží ale na tom, co pro dlouhověkost a klidné stáří uděláme. Čím dříve začneme, tím větší máme šanci. Z pohledu odborníků jsou důležité čtyři základní kroky:
1. Dělejte si čas na přátele a buďte součástí komunity. Sociální vazby mají na naše zdraví a pohodu zásadní vliv. Dodávají nám emocionální podporu, praktickou pomoc a otevírají nové příležitosti.
2. Aktivně pečujte o své fyzické i duševní zdraví. Prevencí mnoha závažných onemocnění je pravidelný spánek a pohyb. Spěte osm hodin a 3krát týdně se hýbejte a cvičte. Nepodceňujte preventivní prohlídky, dokážou skoro zázraky.
3. Nepodceňte finanční přípravu. Nebojte se počítat! Stačí si říct, jaké stáří chcete mít a jaké máte možnosti. Pomůže hlídání rodinného rozpočtu, online kalkulačky, průběžné spoření na penzi i rozhovor s finančním poradcem.
4. Přijměte změny jako nedílnou součást života. Ochota ke změně je hnací silou duševního zdraví. Adaptabilita a ochota učit se nové věci přispívají k větší kontrole nad našimi životy – pomohou v práci i osobním životě.
