Český právní řád zahrnuje hned několik možností dědění. Tím základním je dědění podle zákona, které vyplývá z posloupnosti šesti dědických tříd. A v této posloupnosti se pamatuje na všechny příbuzné. Od těch nejbližších, tedy dětí a manžela nebo manželky v první třídě, až například po praneteře a prasynovce v poslední dědické třídě.
Ve všech případech dědí pozůstalí stejným dílem. Jen v případě manželky či manžela se musí jednat o nejméně polovinu pozůstalosti, dědí-li ve druhé třídě (v I. třídě s dětmi dědí rovným dílem). A právě zde začínají často problémy. Protože dohodnout se, jak se naloží například s chalupou, která má najednou několik majitelů, nemusí být vůbec jednoduché. Kdo si ji nechá a jak ostatní vyplatí? Nebo ji prodat a peníze si rozdělit? Ani s jedním nemusí souhlasit všichni. Tahanice o dědictví tak nejsou ničím výjimečným.
Předejít se tomu ovšem dá. Kromě dědění podle zákona nám totiž legislativa nabízí ještě další instituty. Například můžete s dědicem přímo uzavřít dědickou smlouvu. A pak je zde samozřejmě závěť. Tu můžete sepsat sami, nebo si ji můžete nechat sepsat notářem. V druhém případě budete mít jistotu, že bude vše správně, a především, že se o ní bude vědět.
Závěť psaná doma má svá rizika
Doma psaná závěť totiž nemusí být vůbec nalezena. Nebo může být záměrně zničena někým, kdo se k ní dostane jako první a není s jejím vyzněním spokojen. Tedy nedědí tak, jak očekával, a dědění dle zákona pro něj vyznívá příznivěji.
„Závěti psané doma rovněž mohou obsahovat formální chyby, pro které nemohou být do dědického řízení zařazeny,“ upozorňuje Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR a notář. Závěti může chybět například datum, což je problém při více závětích. Překážkou může být i skutečnost, že závěť není psána vlastní rukou a neobsahuje podpis. „Některé závěti dokonce neobsahují způsobilého dědice, povolávají k dědění například psa,“ doplňuje Neubauer. Stává se také, že v závěti je nesprávně popsaný majetek.
Pozor na formální náležitosti
Pokud se tedy rozhodnete závěť pořídit doma, dejte pozor na to, aby měla všechny náležitosti a bylo vše napsané správně. Nabízí se přitom dvě varianty.
Závěť můžete sepsat celou vlastnoručně. V tom případě nejsou potřeba žádní svědci. Nezapomeňte ji ale podepsat, jinak bude neplatná. Chybět by nemělo ani datum. „Pokud by datum chybělo a zůstavitel pořídil jedinou závěť, pak by obstála. Kdyby ale závětí bylo více, mohlo by chybějící datum způsobit její neplatnost,“ vysvětluje Radim Neubauer. Důrazně proto doporučuje, aby závěť byla vždy datovaná.
Sepsat závěť je možné i na počítači (případně psaná na psacím stroji), vytisknout a vlastnoručně podepsat. „Musí se tak ale stát za přítomnosti dvou svědků, kteří tuto skutečnost a pravost závěti po jejím sepsání či vytištění stvrdí svým podpisem. „Pozor ale, svědkové nesmí být osoby blízké závětním dědicům, což je častou chybou,“ říká notář. Další formální náležitosti jsou stejné jako u vlastnoručně psané závěti. Tedy nesmí chybět jméno, podpis a datum.
Odkazovník není dědic
A obezřetní buďte i při formulacích. Chcete-li někoho ustanovit dědicem, používejte například slova „povolávám za dědice paní XY“, nebo třeba „dědicem veškerého majetku ustanovuji pana XY“. Naopak není vhodné používat slovo „odkazuji“.
Mezi dědicem a odkazovníkem (pozn.: s tímto termínem přišel až nový občanský zákoník) je totiž značný rozdíl. Tím hlavním je skutečnost, že odkazovník není dědicem v pravém slova smyslu. Odkazem se vlastně zřizuje pohledávka na vydání určité věci, například obrazu. A tento mu musí vydat dědicové. Odkazovník tak není účastníkem dědického řízení.
Notář je sázkou na jistotu
Je tedy vidět, že sepsat správně závěť není až tak jednoduché. Chcete-li mít jistotu, je vhodnější se obrátit na kteréhokoliv notáře podle vašeho vlastního výběru. Za jak dlouho na vás bude mít notář čas, záleží na lokalitě. „Obvykle se jedná o záležitost několika dní. Jedná-li se o skutečně neodkladnou věc, lze zajistit notáře operativně i týž den. Nelze však vyloučit, že žadatel v takovém případě uspěje hned u prvního notáře,“ říká Radim Neubauer.
Pokud je někdo nemohoucí, může ho notář navštívit i doma nebo třeba v nemocnici. „V takových případech ale obvykle nebývá závěť sepsána hned. Při první návštěvě notář vysvětlí možnosti a nechá zůstaviteli čas, aby si pořízení se svým majetkem pořádně promyslel,“ dodává Neubauer.
Notářsky psaná závěť má vyšší váhu
Notář vám dopodrobna vysvětlí všechny náležitosti a navíc závěť zaeviduje do evidence právních jednání pro případ smrti, která je neveřejná a vede ji Notářská komora ČR,“ vysvětluje Radim Neubauer.
Závěť sepsaná notářem je tak tzv. veřejnou listinou, která má vyšší právní sílu, než prostá forma závěti (např. vlastnoruční). Za tu jistotu návštěva notáře tedy stojí. Ceny se obávat nemusíte. Za sepsání a evidenci závěti zaplatíte 1 800 korun + DPH.
V posledních letech notáři ročně sepíší okolo dvaceti tisíc závětí. A v žádném případě si je nepořizují jen starší lidé. „Mladí lidé si nechají závěť sepisovat třeba před odjezdem na exotickou dovolenou,“ uvádí příklad Neubauer.
V případě smrti zůstavitele (tedy toho, kdo si nechal závěť sepsat) notář, který byl pověřen soudem vyřízením pozůstalosti, do této evidence nahlédne a od notáře, který ji má v úschově, si vyžádá její opis. Dodejme, že u notáře lze nechat zaevidovat i závěť psanou doma.
Závěť s podmínkou
Ve všech případech lze závětí rozdělit majetek podle vašeho uvážení, tedy buď jen část, nebo klidně celý. A můžete si přitom klást také podmínky. Ovšem i pro ty platí určitá pravidla. Můžete například dědění majetku podmínit tím, že dědic nejdříve vystuduje školu a najde si práci. Nebo třeba, že dědic dostane vašeho papouška s povinností se o něj starat.
„Pokud by ale taková vedlejší doložka směřovala jen k zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní,“ popisuje Neubauer. „Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná.“
Například tak nelze dát do závěti podmínku, že syn se k dědictví dostane, až se ožení či rozvede, nebo naopak jen tehdy, když se nerozvede a setrvá v manželství. „Takové podmínky by byly odporující veřejnému pořádku,“ vysvětluje Radim Neubauer. „Pokud by však někdo povolal za dědice někoho pouze na dobu, pokud bude trvat jeho manželství, pak by to bylo možné.“
A v potaz je třeba vzít i další skutečnosti. „Například je dobré myslet na situace, kdy nebudou podmínky naplněny, nebo na to, co se bude s předmětem dědictví dít do doby, než k jejich naplnění dojde,“ zdůrazňuje notář. Například o nemovitost či automobil se do ukončení studia potencionálního dědice musí někdo postarat - tedy třeba i platit nebo zajistit údržbu, uhradit související poplatky či pojistku a podobně. Jinými slovy, podmínky je třeba do závěti vkládat po důkladném uvážení.
Můžete ji vzít i zpět
Závětí můžete sepsat i více. V tom případě ale zvažte, zda tu původní zničíte či nikoliv. Obecně totiž platí, že každá novější závěť ruší závěť předchozí. Tedy přesněji, platí to v případě, že závěti vedle sebe nemohou obstát, tedy se týkají stejného majetku. Pokud by každá z nich řešila jiný majetek, pak mohou být platné obě.
„Závěť psanou u notáře lze zrušit i tím způsobem, že požádáte notáře o to, aby vám originál závěti vydal,“ doplňuje Radim Neubauer. Notář způsoby zrušení každému vysvětlí při sepisování závěti.
