Nejčastěji u nás lidé zdědí nemovitost, o něco méně pak peníze na bankovních účtech a hotovost. To, že se v dědictví až v 70 procentech případů objevuje nemovitost, ukázal loňský průzkum Partners Banky. Přesto se lidé na dědictví příliš nespoléhají a do svých dlouhodobých finančních plánů případné rodinné pozůstalosti ani nezahrnují.
„Dědictví je pro mnohé ožehavé téma, neboť na jedné straně může dědictví třeba zajistit spokojený život a vyřešit bydlení, zároveň se však může stát původcem sporů a mnohé rodiny dokonce rozdělit,“ říká ředitel Partners Banky Marek Ditz.
Podle něj je dobré se v rodinách tématu následovnictví ale nevyhýbat a otevřeně si o tom, kdo, co a za jakých podmínek dostane či zdědí, pohovořit. Jednak se tím udrží rodinné vazby, předejde případným spekulacím a mladší generace navíc bude vědět, jak se do budoucna postavit například k zajištění vlastního bydlení.
„Tyto věci je ale třeba v rodinách řešit otevřeně, mimo jiné se dá předejít nyní diskutovanému strachu z nuceného nestálého nájemního bydlení ve stáří, které se ale podle dat týká jen menšiny Čechů,“ dodává Ditz.
Další důvod, proč si v rodině včas vyjasnit otázku dědictví podle něj je, že budoucí dědici ve svých plánech a v hospodaření zohlední případné finanční vypořádání s těmi, co například nemovitost nepotřebují a dávají přednost vyplacení podílu.
Vše zjistí notář a dluhy platit nemusím. Nejčastější mýty kolem dědictví |
Když se o dědictví nemluví, špatně to dopadá
Obcházení tématu dědictví v českých rodinách i natrvalo rozezlilo nejednu rodinu, kdy zanedbání způsobu rozdělení majetku dopadá nakonec hlavně na ty, kteří měli následovnictví zavčasu vyřešit. To znamená na samotné rodiče dětí.
„Matka po svých zesnulých rodičích zdědila hospodářskou usedlost s rozsáhlými pozemky a asi 400 tisíc korun uložených na knížce. Zájem o budovy ani pole a louky ale neměla, chtěla zůstat v bytě v menším městě,“ vypráví osmačtyřicetiletý Stanislav s tím, že matka je už dlouhé roky rozvedená a žije sama.
Zároveň říká, že má tři sourozence, ale s žádným z nich se dnes nevídá a v podstatě o nich nic neví. A důvodem je právě dědické vypořádání v rodině. „Jednoduše řečeno, náš nejstarší bratr dnes vlastní byt po matce, veškeré nemovitosti po jejích rodičích, našich prarodičích, a od matky dostal i větší část peněz, které zdědila po svých rodičích,“ vysvětluje Stanislav.
Podle něj o tom, komu v rodině co připadne, nikdy mezi sebou sourozenci, ale ani jejich matka a její rodiče nemluvili. Jak se později ukázalo, až na jednu výjimku, a tou byl jejich nejstarší bratr.
„Ten matce slíbil, že si ji vezme k sobě, když mu půjčí peníze na pořízení domu. Matka mu nejenže postupně dala veškeré peníze, ale přepsala na něj svůj byt s tím, že ho bratr bude výhodně pronajímat,“ vypráví dále pan Stanislav. Dodává, že matku její nejstarší syn za zády ostatních sourozenců přesvědčil, aby na něj převedla také hospodářskou usedlost i se všemi pozemky.
„Matka s tím nechtěla mít starosti, chtěla žít v klidu, a bratr toho využil, ale nikdy se s námi ostatními sourozenci o nic nepodělil,“ říká Stanislav s tím, že požadavek na vyrovnání formou vyplacení podílu jeho bratr odmítl.
Půjčka v rodině či známým. Jak se pojistit, aby vám peníze dlužník vrátil |
Jeho mladší sestra dnes žije v nájmu i se svými dětmi. Mladšímu bratrovi se podařilo získat městský byt a pan Stanislav si postavil svépomocí malý domek na zahradě rodičů své manželky, na který splácí hypotéku. A jeho matka? Té se podařilo získat alespoň bytovou jednotku v domě s pečovatelskou službou. Plánované bydlení s nejstarším synem totiž nedopadlo tak, jak si představovala.
Na dědictví se Češi příliš nespoléhají
To, že se v Česku o dědictví v rodinách stále příliš nehovoří, dokládá zmíněný průzkum Partners Banky. Podle jeho výsledků každý třetí Čech sice očekává, že po svých příbuzných v budoucnu něco zdědí, nijak s tím ve svých finančních plánech ale tato skupina nepočítá.
Více než 80 procent respondentů uvedlo, že dědictví nezahrnuje do svého finančního plánovaní.
Z mladší generace zvané Z, to jsou lidé ve věku 18 až 26 let, dědictví předpokládá zhruba 40 procent respondentů. Další necelá třetina si tím není jista. Že dědictví pozitivně ovlivní jejich finanční situaci a zabezpečí jim například bydlení, tuší šest z deseti potenciálních dědiců. Naopak necelá čtvrtina mladých má za to, že v budoucnu nic nezdědí.
„Trh s nemovitostmi je dlouhodobě velkým tématem zejména pro mladé Čechy. Generace Z se dnes obává, že si vzhledem k vysokým cenám nemovitostí nebudou moci ani v budoucnu dovolit vlastní bydlení,“ říká Marek Ditz.
I to je podle něj důvod, proč se tématu dědictví v rodině nevyhýbat a řešit tyto věci otevřeně. Mladým lidem může, jak říká, mnohdy výrazně pomoci třeba i startovací byt po prarodičích. „Předávání majetku z generace na generaci, a obzvlášť pak předávání nemovitostí k bydlení, je staré jako lidstvo,“ říká závěrem Ditz.
