Poradna: Z dědictví zaplatila velkou daň. Dá se tomu vyhnout?

Dědictví může přinést zajímavý majetek. Bývá však spojené i s omyly či neznalostí. Daň z dědictví byla v České republice zrušena už před lety. Přesto se v praxi odborníci setkávají s lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že ji zaplatili.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Švagrová zdědila po své matce rodinný dům a menší částku peněz v hotovosti. Z dědictví ale zaplatila vyšší desítky tisíc korun, tedy více na dani než byla zděděná hotovost. Musela tedy sáhnout na své vlastní úspory, aby daň zaplatila. Lze se takové dani vyhnout?“ ptá se pan Milan Bartoš.

Na dotaz čtenáře odpovídá Jan Bonaventura, daňový poradce BREDFORD Consulting.

Jan Bonaventura

• Daněmi a daňovým poradenstvím se zabývá víc než 25 let.
• Je zakladatelem poradenské společnosti BREDFORD Consulting, která sdružuje přes 20 expertů na daně, účetnictví a mzdy.

Odpověď: Daň dědická a darovací byla v České republice zrušena již v roce 2013 a aktuálně se bezúplatné příjmy, kam dary a dědictví spadají, zdaňují klasickou daní z příjmů.

Dědictví je však bez výjimek od daně z příjmů osvobozeno. Nezáleží tedy od koho dědíte, takový příjem dani nikdy nepodléhá.

Nešlo tedy o daň, ale velmi pravděpodobně o odměnu notáře, která se odvíjí od hodnoty projednávaného majetku. Taková odměna může v případě majetku vysoké hodnoty činit desítky i stovky tisíc korun, což je zvlášť citlivé v případech, kdy se nedědí hotovost, ale pouze majetek.

V takovém případě je možné zvážit jiné instituty, například klasický dar, který se mezi přímými příbuznými také nedaní a není potřeba jej projednat s notářem. Hodnota daru by se do dědictví nezapočítávala. U darů však vždy bude existovat riziko, že dárce ztratí možnost majetek užívat a s takovými případy se bohužel setkáváme i u nejbližších členů rodiny. Takže tato varianta není výhodná vždy a někdy může být i lidsky složité se na tom dohodnout předem.

Bezpečnějším postupem je tedy například darování pro případ smrti podle § 2063 občanského zákoníku. Darování pro případ smrti je relativně nový, v praxi ještě málo využívaný institut.

§ 2063: Darování pro případ smrti

Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057.

U daru pro případ smrti je výhodou, že do úmrtí nedochází k faktickému převodu majetku, spouštěčem převodu je právě úmrtí dárce. Zůstavitel se tak nevystavuje riziku, že by musel například opustit nemovitost, kterou daroval dětem, řešit věcná břemena či omezení užívání.

Navíc podle nedávného usnesení Krajského soudu v Praze (č. j. 102 Co 9/2023-102 ze dne 15. 8. 2023) by se hodnota takového daru neměla započítávat do majetku, z něhož se počítá odměna notáře. Tedy lze snížit onu „daň“, kterou zmiňuje tazatel. Jde ale o relativně nový institut a je potřeba počítat s tím, že výklad se může do budoucna vyvíjet.

KOMENTÁŘ: Daňová politika státu hází rodinám s dětmi klacky pod nohy

Zároveň je nutné připomenout, že darování a dědictví nemají stejné daňové důsledky. Typickým příkladem je nemovitost, která bude následně pronajímána – u darované nemovitosti nelze uplatnit daňové odpisy, což může v dlouhodobém horizontu znamenat vyšší daňovou zátěž než u nemovitosti zděděné.

U rozsáhlých majetků, zejména majetku investičního, jako jsou nemovitosti, cenné papíry, bych určitě doporučoval převody v rámci rodiny konzultovat s předstihem s daňovým poradcem, aby převod proběhl nejen správně, ale i maximálně výhodně pro všechny zúčastněné.