Pan Jakub se vydal fotit krásy Kostariky. Sbalil veškerou elektroniku, fotoaparáty, objektivy a další příslušenství, domluvil si vypůjčení automobilu na letišti. Po příjezdu k hotelu odešel s přáteli vyřídit formality spojené s ubytováním, když se ale na parkoviště po chvíli vrátil, čekalo ho nemilé překvapení.
„U půjčeného auta byl poškozený zámek dveří řidiče a z kufru zmizela některá zavazadla s elektronikou, přitom jsme na recepci byli maximálně deset minut,“ popisuje situaci pan Jakub. Kamera na parkovišti nic nezaznamenala, protože byla nasměrovaná opačným směrem. Personál, který stál celou dobu přímo u parkoviště, také tvrdil, že nic neviděl. Celou situaci tak musela šetřit policie.
Pan Jakub byl přesně pro takové případy pojištěn, sjednané cestovní pojištění zahrnovalo i riziko odcizení zavazadel, a to až do výše 40 tisíc korun. Pojišťovně předal veškeré podklady a faktury a očekával, že jako plnění dostane maximální částku. Spletl se. Pojišťovna mu uhradila 26 tisíc korun za odcizený batoh, zavírací nůž, fotoaparát a dva objektivy. Za ukradený dron ovšem plnit odmítla, protože dron klasifikovala jako motorové letadlo a na to se údajně pojistka nevztahuje.
„Je to celé absurdní, dron s vestavěnou kamerou je podle mě spíše kamera s možností létání, protože jeho hlavní funkcí je pořizování videozáznamu a fotografií. Z kamery vybavené plovákem se přeci taky najednou nestává loď,“ rozhořčuje se pan Jakub. S vyjádřením pojišťovny se nesmířil a obrátil se na advokáta.
Pojišťovna svůj názor nakonec přehodnotila
Letadlo bylo sice v pojistné smlouvě z plnění vyloučeno, v tom tedy pojišťovna měla pravdu. „Podle zákona o civilním letectví se ovšem za letadlo nepovažuje model letadla, jehož maximální hmotnost nepřesahuje 20 kilogramů. Jelikož měl zmíněný dron pouze 900 gramů, nebylo možné jej za letadlo považovat a nebyl tedy výjimkou z pojistných podmínek,“ vysvětluje advokát Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.
Advokát zaslal pojišťovně předžalobní výzvu, ve které požadoval vyplacení peněz za dron i za příslušenství k němu. Protistrana se rozhodla plnit již v mimosoudním jednání a klientovi částku do smluvně omezených čtyřiceti tisíc dorovnala, doplatila bezmála 14 tisíc korun. „Není sice vyloučeno, že pracovník pojišťovny, který měl šetření pojistné události na starosti, nevěděl, co je to dron, a tedy jej špatně klasifikoval, podle mého názoru se však spíše jednalo o účelové jednání pojišťovny, aby nemusela vyplácet celé plnění,“ shrnuje advokát.
A rada na závěr? Pokud se domníváte, že pojišťovna neoprávněně krátila či zcela zamítla pojistné plnění, měli byste se vůči jejímu rozhodnutí bránit. Ideálně písemně reagujte na zaslaný výsledek šetření pojišťovny a přiložte důkazy, které rozporují správnost šetření. V případě, že pojišťovna i přesto nárok na plnění zamítne, můžete podat žalobu k soudu.
