Všechno je to o lidech.Působím už 20 let jako pověřený předseda samosprávy družstevního domu a zažila jsem vznik společenství vlastníků v okolních domech,které vznikly odprodejem městských bytů bydlícím. Máme v našem domě nastartovány skvělé vztahy,tak nějak jsme se během let vzájemně vychovali a musím říct,že když slyším,jaké jsou jinde mezilidské vztahy,mám radost,že v našem domě bydlí samí slušní,ohleduplní a komunikativní lidé,kteří respektují nastavená pravidla i když nejsou uvedena v domovním řádu. No a za sebou mám celý aparát družstva.Nikdy jsme v domě neměli neplatiče i když náš právní odbor okamžitě problém řeší.Dělám tu funkci ráda,tímto zdravím všechny obyvatele domu a doufám,že to všichni cítí tak jako já a děkuji jim za to,že mám jejich podporu.A pro upřesnění,tento dům se nachází v Hlučíně,Čs.armády.

Dobrý model. Je jednodušší se zbavit neplatičů a bordelářů. V USA nového nájemníka dokonce schvalují družstevníci. Pokud dotyčný neplatí daně nebo má pochybný majetek má smůlu. Vše ošetřeno ve stanovách.

To je i u cz, že nového družstevníka odhlasují na schůzi. Ale je to spíš asi formalita.

Problém vidím hlavně v tom, že pokud družstvo neschválí převod do OV, tak máte smůlu. Zaplaceným bytem který není Váš pak nemůžete ručit při koupi třeba dražšího domu, dalšího dr. bytu, nebytového prostoru nebo čehokoliv jiného na co Vám nedají hypo.

Můžete prodat členský podíl. V podstatě jste vlastně ani za komančů nemohl prodat družstevní byt jako takový. Musel jste formálně prodat členský podíl a požádat družstvo o souhlas s prodejem konkrétnímu zájemci a o souhlas s převodem Vašeho užívacího práva k bytu na toho nového zájemce. A to je velmi chytrá pojistka. Umožňuje tak družstevníkům mít pod kontrolou, kdo užívá jejich majetek.

Nevýhoda je, pokud chcete byt v majetku družstva prodat. Na to už kupující hypotéku nedostane, jelikož takovým bytem za ni nemůže ručit.

Neprodavate byt ale družstevní podíl.

Jakže je to s daní z nabytí nemovitosti poté, co se doplatí ten prima úvěr družstvu a převádí se to do osobního vlastnictví ?

Neplatí se.

jsem si převedl družstevní byt do vlastnictví v devadesátých letech za 27 000 Kč

a já koupila v 94 v Praze 3+1 za 560 tisíc.

Ano dříve to bylo snadné a nemohlo dojít k velkým finančním problémům, že někdo někoho okrade, anebo dokonce firma zkrachuje. Stavební bytové družstvo dalo dohromady skupinu lidí, kde byli zastoupeni i řemeslníci a po zaplacení vstupní části se dali svépomocí do práce. Každý účastník odpracoval 2 - 3 tis. hodin na stavbě. Po dokončení hrubé stavby si každý účastník dodělával svůj byt podle svého. Nebyli žádní okrádající, či krachující developeři a tím, že každý odpracoval množství hodin na stavbě tak vyšel byt velice levně.

Jenomže řemeslníků je dnes katastrofický nedostatek. Já si pamatuji svého otce, co měl zlaté ruce, ale stejně se neobešel bez řemeslníků - specialistů. Stačilo zajít do hospody a sehnal. Dneska jdete do hospody a nenajdete ani jednoho. Řemeslníci nejsou a ti si spíše už staví domy než by šli do bytů. Mám dva sousedy - jeden instalatér a druhý elektrikář. Ty domy, co mají jim můžou závidět různé kancelářské krysy.

Družstevní výstavba přes developery je o ničem, protože je třeba stále zaplatit marži developerovi. Když už družstevní výstavba, tak ve vztahu družstvo > stavební firma, pak by se dal dům postavit i výrazně levněji, protože platíte pouze cenu pozemku a stavební práce, ne nějakou imaginární tržní cenu bytu.

A pokud skonci druzstvo v insolvenci, tak ucastnicke penize v ramci povineho podilu vc. zaplacenych poplatku mate vite kde :-D....