1. Kdy je možné odejít do důchodu?
Podmínkou pro odchod do starobního důchodu je dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění (počítá se do ní doba odpracovaná v zaměstnání, péče o děti, studium, vojenská služba a podobně). V kolika se letech se do důchodu odchází? Záleží na roku narození a u žen také na počtu dětí. Od roku 1995 se hranice původního důchodového věku tedy 53 až 57 let u žen a 63 let u mužů posouvá každý rok o čtyři měsíce u žen a dva měsíce u mužů, a to za každý započatý rok po 31.12.1995.
Konkrétně to zanmená, že muži narození například v roce 1950 půjdou do důchodu ve věku 62 let a dvou měsíců. Stejný ročník žen půjde do penze nejdříve v 55 letech a 8 měsících (u žen s 5 a více dětmi) a nejpozději v 62 letech a 6 měsících v případě bezdětných žen. Cílovou metou je 31. 12. 2012, kdy by se měl důchodový věk u mužů ustálit na 63 letech a u žen na 59 až 63 letech podle počtu dětí.
2. Jak dlouho musí být člověk pojištěn a co se do pojištění počítá?
Potřebná doba pojištění je pro nárok na starobní důchod 25 let, při dosažení věku 65 let stačí 15 let pojištění. Doba pojištění však nepředstavuje jen období, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Patří do ní i takzvané náhradní doby pojištění, které se započítávají, a to buď v plném, nebo částečném rozsahu. Je to období studia, výchovy dětí, péče o blízké, počítá se do ni také období nezaměstnanosti či dlouhodobé nemoci, a to v případě, že předchozí mdoba pojištění trvala alespoň jeden rok.
V celém rozsahu se pro výši důchodu započítává výkon vojenské služby, péče o dítě a péčeo osobu bezmocnou. Zbývající pouze v rozsahu 80 procent. U doby studia je to tak, že lidem, kteří studovali před 1. lednem 1996, se do důchodu započítává plně veškeré studium od skončení povinné školní docházky do dovršení osmnácti let. Od roku 1996 se studium do 18 let pro nárok na starobní důchod nezapočítává. Po 18. roce se studium započítává maximálně po dobu 6 let a v rozsahu 80 procent všem stejně.
Doba evidence u úřadu práce se po 1. lednu 1996 započítává vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud už podporu nebere a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se maximálně tři roky. Po této době je proto výhodnější vzít i méně placené zaměstnání, které se však do nároku na důchod započte, než být nezaměstnaným. Plně se započítává péče o dítě do čtyř let jeho věku, nebo o dítě do 18 let, jde-li o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči.
Péče o dítě je náhradní doba, která se započítává jak ženám, tak mužům. Těm však jen v případě, že podali nejpozději do dvou let u příslušné správy sociálního zabezpečení přihlášku k účasti na pojištění. Zcela se do pojištěné doby započítává péče o osobu převážně nebo úplně bezmocnou nebo částečně bezmocnou starší 80 let, pokud spolu žijí ve společné domácnosti (podmínka společné domácnosti neplatí, pokud jde o osobu blízkou).
Do náhradních dob patří ještě pobírání nemocenských dávek po skončení zaměstnání, civilní služba (do 22. 12. 2004), příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním znevýhodněním a plný invalidní důchod.
3. Když neplatím důchodové pojištění, nebudu mít důchod?
Nejhorší, co se může stát, je, že nárok na důchod nevznikne. V lepším případě bude nižší, než jaký by byl, kdyby si lidé platili pojištění celý svůj pracovní život.
4. Musím odejít do starobního důchodu, nebo mohu dál pracovat?
Po dosažení důchodového věku lidé nemusí odejít povinně do důchodu, není to ani důvod výpovědi uvedený v zákoníku práce. Odejít do penze totiž není povinnost, ale právo. To znamená, že člověk, který se rozhodne pracovat dále, může pracovat i po vzniku nároku na důchod. V tom případě nepodává žádost o starobní důchod.
5. Kdo podává žádost o důchod?
Žádost o starobní důchod podává každý člověk osobně, ve výjimečných případech (zbavení způsobilosti k právním úkonům či zdravotní důvody) zákonní zástupci či rodinní příslušníci. Žádost je možné podat po dovršení důchodového věku a získání 25 let pojištění, nejdřívevšak tři měsíce před tímto datem. Výplata důchodu však náleží pouze tři roky zpětně od uplatnění nároku na důchod.
6. Kde se žádost sepisuje?
Pokud jde o zaměstnance velké organizace, s více než 25 zaměstnanci, žádost sepisuje zaměstnavatel. V menší firmě, u osob samostatně výdělečně činných a lidí bez zaměstnavatele žádost sepisuje příslušná správa sociálního zabezpečení.
7. Jak se důchod vyplácí?
Důchod se vyplácí předem, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta. Další možnost je hotovostně prostřednictvím České pošty. Vkaždém kalendářním měsíci je celkem 13 výplatních termínů důchodů.
8. Zvyšují se starobní důchody pravidelně?
Starobní důchody se pravidelně zvyšují, tedy valorizují zpravidla k 1. lednu nového kalendářního roku. O tom, zda se budou důchody valorizovat a jak, rozhoduje vláda svým nařízením. Většinou se zvyšuje základní výměra důchodu, jež je jednotná pro všechny důchody, a také procentní výměra důchodu. Ta v závislosti na tom, zda byl důchod přiznán před 1. 1. 1996 nebo po něm.
9. Mohu si k důchodu přivydělat?
Kdo pobírá starobní důchod, může uzavírat pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti pouze na dobu určitou, maximálně na jeden rok. Důchodce má za povinnost oznámit ČSSZ vstup do zaměstnání, popřípadě změnu pracovního poměru, který by měl za následek zastavení výplaty starobního důchodu a vrácení dávky vyplacené neprávem. Nemocenská se pracujícím důchodcům poskytuje nejdéle 84 kalendářních dnů.
10. Zdaňuje se starobní důchod?
Dani z příjmu podléhá ta část důchodu, která za rok 2006 přesáhne částku 198 000 korun, to je nad 16 500 korun měsíčně. Daň z příjmu platí důchodci za rok 2006 z části, která přesáhne 16 500 korun měsíčně.
Jaké doklady budete potřebovat
Při podání žádosti o důchod je třeba předložit originály následujících dokladů nebo jejich úředně ověřené fotokopie:
- Občanský průkaz, cizinci se musí prokázat pasem, případně dokladem o povolení k pobytu.
- Doklad o studiu či vyučení, týká se to i nedokončeného studia.
- Doklady, které prokazují doby zaměstnání, případně doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
- Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby.
- Ženy předkládají prohlášení o době osobní péče o děti a další doklady, a to rodné listy dětí, popřípadě výpis z matriky narozených, osvojených dětí nebo dětí převzatých do náhradní rodinné péče, příslušný doklad o datu osvojení, jde-li o osvojené dítě, či rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo dítě svěřeno do péče žadatelky u dětí převzatých do náhradní péče.
- Zaměstnavatel předkládá evidenčnílist důchodového pojištění o posledním zaměstnání.
Pokud vám některé z dokladů chybějí, musíte při sepisování žádosti uvést údaje o dobách zaměstnání, které si pamatujete. Správa sociálního zabezpečení potom vychází při rozhodování o dávce z podkladů, které jsou založeny v její centrální evidenci. Od 1. ledna letošního roku mohou lidé požádat ČSSZ o informativní osobní list důchodového pojištění. Ten obsahuje kromě výpisu dob pojištění evidovaných v ČSSZ také přehled vyměřovacích základů.
