Paušální daň a minimální záloha pro OSVČ se v srpnu zase mění. Kolik a kdy se platí?

Minimální odvody OSVČ se díky novele zákona od července změnily. Mnoha podnikatelům tak vznikl přeplatek, který si mohli odečíst z červencové zálohy. V srpnu je ale potřeba nastavit jinou částku pro trvalý příkaz. Poplatníci v paušálním režimu musí zaplatit do 20. srpna.

Výše vyměřovacího základu OSVČ se počítá koeficientem z příjmů, které vyjdou v daňovém přiznání. | foto: Lukáš Procházka, MAFRA

V první půli roku 2026 platili podnikatelé, kterým podle přehledu OSVČ za 2025 vyšly minimální zálohy, částku 5 720 Kč měsíčně. V červenci se ale změnil výpočet minimálního vyměřovacího základu, a s ním klesla výše minimálního odvodu na sociální pojištění. Nově je 5 005 Kč, a to zpětně od začátku roku.

Práce od moře? Některé výdaje si může OSVČ dát do nákladů, stačí vědět, jak na to

Nové minimální zálohy: kolik jsou a kdy je platit?

Mnoha živnostníkům platícím minimální zálohy tak vznikl v půli roku přeplatek 4 290 Kč. Kdo si po domluvě s Českou správou sociálního zabezpečení snížil o přeplatek červencovou zálohu (na 715 korun), musí od srpna platit zálohu v nové, změněné výši 5 005 Kč měsíčně.

Co musí platit OSVČ

Minimální záloha důchodového pojištění: 5 005 Kč
Termín v srpnu: do 31. 8.
Nová paušální daň: 9 162 Kč
Termín v srpnu: do 20. srpna

Tato částka musí přijít na účet České správy sociálního zabezpečení do konce měsíce, tedy do 31. srpna 2026. OSVČ využívající k platbám trvalý příkaz si ho tak musí s předstihem přenastavit na 5 005 korun.

Změna v paušálním režimu

Ještě dříve, konkrétně do 20. srpna, musí výši záloh v trvalém příkazu vyřešit živnostníci, kteří jsou vedeni v prvním pásmu paušálního režimu daně. V první polovině roku platili 9 984 Kč, nově to je 9 162 korun, tedy o 822 korun měsíčně méně.

Protože kvůli tomu vznikl mnoha OSVČ v paušálním režimu přeplatek 4 932 korun za půl roku, mohly si ho odečíst z červencové platby, a zaplatit tak k 20. červenci 4 230 korun. Živnostníci, kteří této možnosti využili, musí od srpna platit zálohy v nové výši 9 162 korun.

O práci na dohodu koluje nebezpečný mýtus. Lidé neplatí pojištění a roste jim dluh

Koho se změny týkají a koho ne

Změny se týkají všech OSVČ, kterým za loňský rok vyšel vyměřovací základ nižší než ten minimální stanovený zákonem, a hradily proto jen minimální zálohy nebo daň v prvním pásmu paušálu. Minimální vyměřovací základ díky novele zákona klesl, a to ze 40 na 35 procent průměrné mzdy. Podnikatelům, kteří se i tak „vejdou“ pod hranici nového minimálního vyměřovacího základu, se zálohy na sociální pojištění snižují tak, jak je uvedeno výše. Naopak těm, kteří se nově „přehoupnou“ přes minimální vyměřovací základ, se zálohy nově počítají podle skutečných výdělků.

Kdo již dříve platil vyšší než minimální zálohy, toho se změna nijak nedotkne.

V paušálním režimu se změna týká jen poplatníků v prvním pásmu. V druhém a třetím zůstává v roce 2026 beze změny:

• první pásmo: nově 9 162 Kč místo 9 984,
• druhé pásmo: 16 745 Kč,
• třetí pásmo: 27 139 Kč.

Z čeho a jak se počítají zálohy

Odvody na sociální pojištění a změny v roce 2026

• Zálohy na sociální pojištění se počítají jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. Minimální zálohy pak jako 29,2 procenta z minimálního vyměřovacího základu, který se odvozuje od průměrné mzdy v daném roce.

• Průměrná mzda se do výpočtu nezahrnuje celá, ale pouze částí: dříve to bylo jen 25 procent, po účinnosti konsolidačního balíčku měl podíl každý rok stoupat o 5 procent až na 40 procent v roce 2026. 40 procent bylo považovaných za „cílovou“ částku, dále už toto číslo stoupat nemělo. Nově to bude už napořád 35 procent.

• Poslanci při současné úpravě zákona o pojistném na sociální zabezpečení nestanovili, že by se čísla 40 procent dosáhnout mělo, jen později. Celou pasáž o zvyšování prostě nahradili číslem 35 procent. Pokud tedy ještě nepřijde jiná, další úprava, bude 35 procent ve výpočtu platit i v roce 2027 a dále.
• Neznamená to ale, že zálohy v roce 2027 budou stejné jako letos. Do výpočtu se totiž zahrnuje i průměrná mzda, která postupně roste. Pouze by už nárůst neměl být skokový, jak tomu bylo v předchozích letech.