Studovat se dnes dá mnoha způsoby, třeba i dálkově, večerně nebo online. Z hlediska odvodů na zdravotní a důchodové pojištění je rozhodující to, zda má člověk status studenta.
Status studenta a nezaopatřené dítě
Status studenta vzniká při prezenčním studiu střední, vyšší odborné nebo vysoké školy a také u pomaturitního jednoletého jazykového studia. Neplatí pro žáky po 9. třídě, kteří se na střední školu nedostali a chtějí rok strávit jednoletým studiem jazykových kurzů.
Status studenta může mít i ten, kdo už školu ukončil, ale půjde na další – to je typické pro období mezi maturitou a nástupem na další školu.
V některých případech trvá status studenta po ukončení studia až do konce letních prázdnin, jindy končí dříve. O tom, zda má student školy status studenta, do kdy a za jakých podmínek, je nejlépe se informovat přímo ve škole.
Zdravotní pojišťovna navíc pracuje s termínem nezaopatřené dítě. Kdo je starší 26 let, o toto označení přijde, i kdyby dál řádně prezenčně studoval.
1 Zdravotní pojištění
Musí studenti platit zdravotní pojištění?
Za studenty platí zdravotní pojištění stát, a to až do 26. narozenin. Jedinou výjimkou jsou doktorandi. „Ti své studium totiž prakticky nemůžou stihnout dokončit do 26 let. Stát za ně proto platí pojistné na zdravotní pojištění za splnění stanovených podmínek bez omezení horní věkovou hranicí,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
S výjimkou doktorandů platí, že v 26 letech studenti „vypadnou“ ze skupiny, za kterou zdravotní pojištění platí stát. Patří nadále mezi osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a pojištění si musí platit sami. Měsíční výše odvodů na zdravotní pojištění pro OBZP je letos 3 024 korun, každý rok se o něco zvyšuje.
Doktorandi a zdravotní pojištění
Doktorandům platí zdravotní pojištění stát, ale jen v následujících případech:
- studují doktorský program poprvé,
- studují prezenčně,
- program uskutečňuje VŠ v České republice,
- studují po standardní dobu,
- nejsou zároveň OSVČ nebo zaměstnanci.
Co když jsem student a pracuji?
Kdo má status studenta a zároveň si nějakým způsobem vydělává, měl by to nahlásit své zdravotní pojišťovně. Podle formy práce a výše výdělku mu může vzniknout povinnost platit zdravotní pojištění. Má pak dva plátce pojištění – stát a sebe, případně zaměstnavatele. Jak to funguje?
Studenti a pojistné |
Při práci na DPP nebo DPČ platí určité limity výdělku, do nichž se pojištění neplatí. Od 4 500 korun měsíčně u DPČ nebo od 12 000 u DPP se ale pojištění již platí a zaměstnavatel ho strhne z hrubé mzdy a odvede pojišťovně. Podobně je tomu i u klasického zaměstnaneckého poměru, kde se zaměstnaný student také nemusí starat o odvod zdravotního pojištění sám.
Jinak je to v případě, že student začne podnikat. Vykonává pak samostatnou výdělečnou činnost jako tzv. vedlejší, z čehož mu u plateb pojištění plynou určité výhody. Zdravotní pojištění platí jen ze skutečných zisků, neplatí pro něj minimální odvody jako pro ostatní podnikatele. Musí ale podávat přehledy OSVČ, z nichž se výše pojistného počítá.
Průvodce nástupem do práce: Jak zvládnout papírování bez chyb |
Studenti a prázdniny
Mnoho studentů si v létě během prázdnin přivydělává brigádou. Pro placení zdravotního pojištění pak platí stejné limity – 4 500 korun měsíčně u DPČ nebo 12 000 u DPP, od těchto částek se pojištění platí.
Co když student sice nepracuje, ale zato mění školu a od září nastoupí do jiné? V takových případech zpravidla platí za studenty zdravotní pojištění stále stát.
- Kdo školu nemění a pouze má prázdniny, za toho platí pojištění stát.
- Kdo odmaturoval a bude nastupovat na vysokou školu, VOŠ, pomaturitní jazykové studium apod., stále zůstává nezaopatřeným dítětem a pojištění za něj platí stát.
- Kdo ukončil střední školu nebo učení a nenastupuje do práce ani k dalšímu studiu, je z pohledu zdravotní pojišťovny studentem až do 31. srpna. Od 1. září si ale musí zdravotní pojištění vyřešit – buď tím, že začne pracovat, nebo nahlášením na úřad práce, kdy za něj bude zdravotní pojištění platit stát, nebo jako OBZP. V tom případě odvádí měsíčně 3 024 Kč.
- Kdo mění studium nebo po bakalářském studiu pokračuje po prázdninách navazujícím magisterským či inženýrským studiem, za toho také platí pojištění stát. Nejdéle ale po dobu 3 měsíců.
Kdo ukončí vysokoškolské studium, tomu už stát neplatí zdravotní pojištění až do konce prázdnin. Při řádném ukončení vysoké školy platí stát pojištění do konce měsíce následujícího poté, co byla vykonána státní závěrečná zkouška. „Pokud tedy například složí poslední státní zkoušku 10. června, stát za něj hradí zdravotní pojištění za celý červen a červenec,“ uvádí příklad mluvčí VZP. Pozor na omyl, že stát platí absolventům pojištění ještě měsíc po promoci. Lhůta se opravdu odvozuje od poslední závěrečné státní zkoušky, nikoli od promoce, která může následovat i za půl roku.
| Status | Platba | |
| Student do 26 let | Student | stát |
| Student nad 26 let s výjimkou doktorandů | OBZP | 3 024 Kč |
| Doktorand | Student | stát |
2 Důchodové pojištění
Studenti a důchodové pojištění
S důchodovým pojištěním u studentů je tomu úplně jinak. Zatímco u zdravotního pojištění platí hlavní princip, že do 26 let ho hradí stát, u důchodového je to „nikdo nebo dobrovolně sám student.“
Na rozdíl od zdravotního pojištění, které za každého obyvatele ČR v každou chvíli musí někdo platit, důchodové pojištění nikdo platit nemusí. Tato zdánlivá výhoda ale končí ve chvíli, kdy si student uvědomí, že roky strávené studiem se mu do důchodu nezapočítaly, nebo jen částečně, a nárok na důchod se mu tak odsouvá do nedohledna. Jak to tedy je?
Studium se do důchodu započítá jen někomu. Spravedlnost v tom nehledejte |
Dobrovolné důchodové pojištění
Otázka, zda platit nebo neplatit důchodové pojištění, se u studentů stává aktuální až v 18 letech věku. Do té chvíle ho musí platí jen ten, kdo pracuje. Od 18 let vzniká možnost platit si důchodové pojištění dobrovolně. Povinně ho žádný student platit nemusí, bez ohledu na to, kolik je mu let.
Převážná část studentů se rozhodne si důchodové pojištění neplatit. Je to možné, neplynou z toho žádné sankce, ale pro budoucí důchod to může být značně nevýhodné. Studium po roce 2010 se totiž do důchodu nepočítá, a to ani jako doba náhradní, jak jsme psali v tomto článku. Připomeňme, že k tomu, aby měl člověk nárok na důchod, musí nejen dosáhnout důchodového věku, ale také splnit dobu důchodového pojištění 35 let, případně 30 let bez náhradních dob. Doba studia, při níž se důchodové pojištění neodvádí, z hlediska důchodu jako by neexistovala.
Doktorandi mají výjimku
Jedinou výjimkou, která platí od začátku letošního roku, je doba doktorského studia. „Od 1. 1. 2026 lze dobu úspěšně ukončeného studia v doktorském studijním programu v prezenční formě po roce 2009 považovat za dobu studia,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ Jitka Drmlová. Tuto dobu, maximálně však 4 roky, lze tedy do nároku na důchod zahrnout, i když si při ní doktorand žádné důchodové pojištění neplatí.
Ve všech ostatních případech se ale doba studia započítá do důchodu jen tehdy, když se při ní platí dobrovolné důchodové pojištění. Anebo ve chvíli, kdy student zároveň pracuje či podniká a důchodové pojištění odvádí.
| Kdo platí | Jak se započítá do důchodu | |
| Student od 18 let s výjimkou doktorandů | Nikdo | Nezapočítá se |
| Student sám dobrovolně | Jako příspěvková doba důchodového pojištění | |
| Doktorand | Nikdo | Jako náhradní doba |
| Doktorand sám dobrovolně | Jako příspěvková doba důchodového pojištění |
Jak se přihlásit k dobrovolnému placení
Dobrovolné důchodové pojištění se rok od roku mění s tím, jak stoupá průměrná mzda. V současnosti je 3 428 korun. „Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy 3 428 Kč,“ uvádí ČSSZ.
Důchody 2026 |
Částka by měla zůstat pro rok stejná i po plánovaném snížení minimálních odvodů pro OSVČ, protože její výpočet je jiný než ten, do něhož zákonodárci zasáhli. K dobrovolnému placení důchodového pojištění se dá požádat u studia i zpětně.
„Za dobu přede dnem podání přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění je účast možná bez omezení, nejdříve však od 1. 1. 1996. Obvykle tento typ dobrovolné účasti na důchodovém pojištění hradí pojištěnci, jejichž studia překročila dobu 6 let po dosažení jejich 18. roku věku, resp. doba jejich studia není s ohledem na právní úpravu hodnocena jako doba důchodového pojištění (studium po 31. 12. 2009),“ vysvětluje Drmlová.
Mýty o studentech do 26 let
Mezi veřejností kolují některé omyly. Například ten, že doba studia se do důchodu započítá jako náhradní doba, pokud studium trvá do 26 let, nebo že se zohledňuje aspoň prvních 6 let studia.
Není to pravda, od roku 2010 se nezapočítává (kromě doktorského studia) nic. Započítání prvních 6 let studia po 18. roce věku platilo jen do konce roku 2009, pokud tedy nepřesáhlo 26. rok. Po roce 2009 hraje roli už jen doktorské studium, u kterého hranice 26 let neplatí.
Ani před rokem 2010, kdy se ještě VŠ studium do důchodu aspoň částečně započítávalo, nebylo možné si protáhnout 6 let náhradní doby například prací či brigádami, z nichž se pojištění odvádělo. Jak to fungovalo, uvádí mluvčí ČSSZ na následujícím příkladě, který zahrnuje snad všechny možné eventuality:
- Pojištěnec narozený 1. 4. 1975 (18. let dosáhl dne 1. 4. 1993) studoval střední školu s maturitou od 1. 9. 1989 do 31. 8. 1993.
- Poté od 1. 9. 1993 do 30. 6. 1999 studoval vysokou školu.
- Studium do 31. 3. 1993, tedy do dosažení 18 let, se počítá v plném rozsahu (celkem jde o 1 308 dnů).
- Poté následuje studium po 18. roce věku, tj. od 1. 4. 1993 do 30. 6. 1999. Vzhledem k tomu, že doba studia po 18. roce věku se započítává pouze v prvních 6 letech studia, tj. v rozsahu 2 190 dnů, lze takovou dobu započítat do 31. 3. 1999.
- Pojištěnec byl v části období 1. 4. 1993 – 31. 3. 1999 brigádně zaměstnán u různých organizací.
- Pro výši důchodu bude mít za dobu brigád hodnocenu dobu zaměstnání, neboť se jedná o dobu výhodnější. Nicméně období 1. 4. 1993 – 31. 3. 1999 nemůže být o tyto doby zaměstnání prodlouženo.
