Jenomže podnikaví pronajímatelé často zapomínají na to, že takový přivýdělek s sebou nese i daňovou povinnost. A pak se nestačí divit, když přijde kontrola a vyměří jim citelné sankce. Jak potvrzuje praxe, počty odhalených neplatičů daní přibývají. Čtěte, jaké povinnosti takový přivýdělek přináší a kdo skutečně nemusí podávat daňové přiznání.
Pronajmout byt neznamená z daňového hlediska to samé, jako ubytovat
hosta. „O pronájem bytu jde tehdy, pokud pronajímatel přenechává k užívání majetek a
Investujte do nemovitostí právě teď |
neposkytuje nájemníkovi žádné další služby. O ubytovací službě se bavíme v případě, že hostitel v rámci ubytování zajišťuje úklid, výměnu povlečení, případně stravování a podobně,“ popisuje zásadní rozdíly Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společností TaxVision a eDaně.
Rozlišujte příjmy z podnikání a příjmy pronájmu
„Příjmy z jakýchkoli ubytovacích služeb, tedy i z těch, které lidé nabízejí přes aplikaci Airbnb, jsou považovány za příjmy z podnikání. Podléhají tedy dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako všechny ostatní příjmy z podnikání, a je třeba mít na ně živnostenské oprávnění. Pokud obrat přesáhne hranici milionu korun za 12 bezprostředně předcházejících měsíců, je nutné se registrovat k dani z přidané hodnoty,“ upozorňuje Blanka Štarmanová.
Čtěte také |
V případě, že jde o pronájem bytu a pronajímatelem je fyzická osoba, je situace jiná. „Takový příjem je daněn jako příjem z pronájmu, nikoli z podnikání. Příjmy z pronájmu nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ vysvětluje Blanka Štarmanová.
Výdaje paušálem nebo ve skutečné výši
Bez ohledu na to, zda se jedná o příjmy ze samostatné činnosti nebo z pronájmu, je možné od příjmů odečíst výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. „Výdaje je možné uplatnit buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů, tzv. paušálem, ve výši 30 procent z příjmů, nejvýše však 600 tisíc korun. Od zdaňovacího období 2018 je maximální částka výdajů, kterou je možné od příjmů odečíst snížena na 300 tisíc korun,“ dodává Gabriela Ivanco, manažerka společnosti Mazars.
Každý pronajímatel by měl velmi pečlivě zvážit a propočítat, který z uvedených způsobů uplatnění výdajů je pro něj výhodnější. Uplatnění skutečných výdajů je administrativně náročnější, ale obvykle výhodnější. „Mezi nejobvyklejší výdaje patří zejména odpisy nemovitosti, úroky z hypotéky, náklady na vybavení, opravy a údržbu nemovitosti, pojištění nemovitosti, zaplacená daň z nemovitostí a velmi oblíbený paušální výdaj na dopravu,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Ubytovací služby podléhají evidenci tržeb
A jak je to s EET? Od prosince loňského roku podléhají elektronické evidenci tržeb ubytovací služby. A pozor. Pokud ubytováváte hosty prostřednictvím ubytovací služby Airbnb, jako hostitel poskytujete úklid, povlečení postelí, mnohdy i další služby, například stravování. Částka, kterou vám na účet převádí Airbnb, elektronické evidenci tržeb nepodléhá. „Pokud však hostitel přijme jakoukoli další částku v hotovosti nebo kartou nad rámec této platby, na tuto částku se již povinnost zahrnout ji do elektronické evidence tržeb vztahuje,“ upozorňuje Blanka Štarmanová.
Daňovými povinnostmi a EET to přitom nekončí. Každý hostitel by si měl zjistit, jaké povinnosti pro něj plynou v rámci lokality, kde poskytuje ubytovací služby. Některá, především lázeňská a turistická města například požadují po hostitelích různé místní poplatky. V Praze, kde je o krátkodobé pronájmy nejvyšší zájem, se jedná především o poplatek za rekreační pobyt ve výši 15 korun za den a poplatek z ubytovací kapacity ve výši 6 korun za každé využité lůžko.
Kdo musí podat daňové přiznání a kdo ne
A co se stane, když nad daňovým přiznáním mávnou pronajímatelé rukou? „V případě nepodání daňového přiznání, pokud tato povinnost vznikla, doměří finanční správa podnikateli 15procentní daň z příjmů z dosaženého zisku. Má-li tento podnikatel povinnost odvádět solidární daň nebo daň z přidané hodnoty, i ty musí doplatit. Navíc může být vyměřena pokuta za pozdní podání přiznání, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně a v případě doměřené daně navíc ještě penále ve výši 20 procent z doměřené daně,“ přibližuje situaci případného dlužníka Blanka Štarmanová.
Daňové přiznání nemusí podávat pouze ti, jejichž celkový příjem nepřesáhne stanovenou hranici. „Pokud celkový příjem za rok nepřesáhne 15 tisíc korun za rok, nevzniká povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň. Zaměstnanci nemají povinnost podávat přiznání v případě, že jejich vedlejší příjem činí maximálně šest tisíc korun za rok. V takovém případě žádnou daň z přivýdělku z ubytovacích služeb platit nemusí,“ uzavírá Blanka Štarmanová.
