Letní měsíce jsou nejčastějším obdobím, kdy lidé pracují brigádně a na dohodu. Týká se to nejen studentů, ale všech, kdo si přivydělávají v zemědělství, gastronomii nebo cestovním ruchu. Poslední výplata za prázdniny chodí obvykle v polovině září, přesný termín určuje zaměstnavatel ve smlouvě. Brigádníci by ale neměli kontrolovat jen peníze na účtě, ale zejména poslední výplatní pásku. Co všechno má obsahovat?
Obsah |
Minimální mzda není konečné číslo
Minimální mzdu určuje na příslušný rok ministerstvo práce a sociálních věcí a pro rok 2026 je to částka 22 400 korun, pro rok 2027 to bude 24 900 Kč. Platí při 40hodinové týdenní pracovní době. Pro brigádníky je rozhodující spíše číslo 134,40 Kč, což je hodinová minimální mzda.
Hrubá mzda však není pouhým násobkem minimální mzdy a počtu hodin. Záleží také na tom, kdy je brigádník odpracoval. I brigádníci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti mají nárok na kompenzaci za práci o víkendu, ve svátek nebo v noci. Naopak příplatky za přesčasy u tohoto typu smluvního vztahu nejsou.
Přehledně: brigády a zákoník práce
Při práci na dohodu je třeba myslet na některé náležitosti kvůli daním i povinným odvodům.
Práce o víkendu, ve svátek a v noci
Práce o víkendu a v noci: příplatek musí tvořit aspoň 10 % průměrného výdělku, pokud nebyla sjednána jiná kompenzace v souladu se zákonem.
Práce o svátku: zaměstnanci náleží kromě odměny za vykonanou práci ještě náhradní volno s náhradou odměny. Místo dnu volna se zaměstnavatel může s brigádníkem dohodnout na příplatku ve výši nejméně 100 procent průměrného výdělku.
Letní brigády 2026 jsou výhodnější, posouvají se limity. O kolik a komu? |
„Jednotlivé nároky se mohou sčítat. Pokud brigádník pracoval například v noci ze soboty na neděli a směna současně připadla na svátek, mohou mu náležet různé kompenzace vedle sebe. Zaměstnavatel proto musí přesně evidovat nejen počet odpracovaných hodin, ale také dobu, kdy byla práce vykonána,“ upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Dovolená při práci na dohodu
Relativní novinkou, platnou od roku 2024, je nárok na dovolenou i u zaměstnanců pracujících na dohodu. O tomto pravidle mnoho dohodářů ani neví, a tak netuší, že by se nevybraná dovolená měla projevit náhradou v poslední výplatě.
Kdy vzniká u dohody nárok na dovolenou?
Pro vznik nároku musí být splněné dvě podmínky:
- dohoda musí trvat nejméně 28 kalendářních dnů a
- zaměstnanec musí odpracovat aspoň 80 hodin.
Jsou-li tyto podmínky splněné, počet dnů dovolené se počítá z fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby. Její rozsah závisí na odpracované době. Jak vysvětluje Jáčová, za dobu jejího čerpání náleží zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku. Pokud však dohoda končí a brigádníkovi část dovolené zbývá, musí mu ji zaměstnavatel proplatit.
Evidence pracovní doby
Pro správnou výši výplaty proto není rozhodující jen počet hodin, ale i to, kdy byly odpracované. „Brigádník by si proto měl vést alespoň jednoduchý vlastní přehled směn a porovnat ho s výplatní páskou. To je důležité zejména u provozů, kde se směny často mění, prodlužují nebo končí po půlnoci,“ radí Anna Kevorkyan z pracovního portálu JenPráce.cz. Případné nesrovnalosti je potřeba řešit co nejdřív. „Dokud mají obě strany k dispozici rozpis směn, docházku a další podklady,“ dodává ředitelka účetní firmy Jáčová.
Období brigád končí. Kdy musí zaměstnavatel vydat zápočťák, potvrzení o příjmech a další doklady?
Poslední výplaty by měla zahrnout všechny skutečně odpracované hodiny, které dosud nebyly vyúčtované. Zda zaměstnavatel zahrnul do výplaty všechny příplatky za víkendy, svátky, noční směny, za práci ve ztíženém prostředí nebo za nevybranou dovolenou, si brigádník může ohlídat na výplatní pásce. Ta by ale v mnoho případech neměla být jediným dokladem o práci, kterou zaměstnanec dostane.
Zápočťák při práci na dohodu a potvrzení o příjmech
Kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti, měl by na konci práce dostat od zaměstnavatele tzv. potvrzení o zaměstnání, známé jako zápočtový list. Při dohodě o provedení práce se „zápočťák“ vydává jen někdy – pokud vznikla povinnost odvádět nemocenské pojištění (při měsíčním výdělku 12 000 Kč a více) nebo pokud se z odměny prováděla exekuce nebo jiné nařízené srážky.
Jiným dokumentem, který bude brigádník potřebovat, je potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Je to jiný typ dokladu a brigádník ho bude potřebovat ve chvíli, kdy bude vypořádávat daň za uplynulý rok, to je zpravidla až na jaře dalšího roku. Daně se z brigády mohou i nemusejí platit, záleží především na výši všech výdělků v průběhu roku a na tom, zda brigádník podepsal růžový formulář.
Studenti také musí platit zdravotní a důchodové pojištění. Kdy a při jaké práci |
Díky němu se uplatní sleva na poplatníka ihned a zaměstnavatel daň až do určité výše nestrhává. Pokud má ale brigádník výdělek vyšší nebo pracuje u více zaměstnavatelů současně, daň už se mu odvádí. Podrobnosti o dani u brigád a růžovém formuláři najdete v tomto našem článku. Potvrzení o zdanitelných příjmech nevydává zaměstnavatel automaticky, ale na žádost, jak upozorňuje Kevorkyan.
Potřebuje brigádník evidenční list důchodového pojištění?
Kromě těchto dokumentů může v některých případech zaměstnavatel vystavit brigádníkovi i evidenční list důchodového pojištění. Platí to jen tehdy, když u dohody o pracovní činnosti (DPČ) byl dosažen či překročen limit 4 500 korun, u dohody o provedení práce (DPP) pak 12 000 korun za měsíc. Evidenční list slouží jako doklad o tom, že brigádník odváděl pojistné a že se mu doba práce započítá pro nárok na důchod jako doba pojištění.
