Pracovat na sebe bude daňově ještě výhodnější než dnes

Podnikatelé, živnostníci, ale i lidé zapojení do švarcsystému jsou vítězi chystané daňové a důchodové reformy. Pokud změny projdou na podzim parlamentem tak, jak jsou navržené, jejich celkové odvody státu od roku 2013 klesnou.

Zatímco zaměstnanec je ochráněn zákoníkem práce, vztah živnostníka a jeho "zaměstnavatele" je vztah dvou podnikatelů, který se řídí obchodním zákoníkem. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sazba daně z příjmů pro živnostníky a jiné podnikatele sice stoupne z 15 na 19 procent, ale tuto změnu více než vykompenzuje radikální snížení u sociálních a mírné u zdravotních odvodů.

Méně procent, ale z celého zisku

Zaměstnanec

• Jeho vztah se zaměstnavatelem vychází z pravidel, která předepisuje zákoník práce, jde tedy o pracovněprávní vztah.
• Zaměstnanec se tak může ze zákona spolehnout například na minimální dovolenou, náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, ochranu před propouštěním, stejně jako na případné odstupné či výpovědní lhůtu.
• Průměrná měsíční platba pojistného na zaměstnance (včetně částky, kterou za něj platí firma) je 6 438 korun.

Sazba sociálního pojištění klesne u podnikatelů z 29,2 na 6,5 procenta a u zdravotního z 13,5 také na 6,5 procenta. Nově se bude oboje platit z celého zisku před zdaněním. Dnes se platí z poloviny zisku, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji. Reálně v případě sociálního pojištění klesne odvod státu na méně než polovinu, u zdravotního pojištění o půl procentního bodu na 13 procent.

U podnikatelů vykazujících zisk na úrovni průměrné a vyšší mzdy se to projeví viditelnou úsporou. Například živnostník se ziskem 240 tisíc ročně odvede nově státu a pojišťovnám o necelých sedmnáct procent méně. To pro něj bude představovat úsporu přes deset tisíc korun ročně.

Vzhledem ke snížení sazeb u odvodů přibude podnikatelů, kteří budou odvádět jen zákonná minima na důchod. Už dnes minima platí zhruba osmdesát procent z milionu registrovaných podnikatelů. Z nich tři čtvrtiny mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Úředníci z ministerstev financí a práce naznačují, že zákonná minima by měla zůstat na podobné úrovni jako dnes. U sociálního pojištění je to
1 807 a u zdravotního 1 670 korun měsíčně.

Kdo bude platit minimum, musí počítat s nižším důchodem

OSVČ "Švarcák"

• Vztah OSVČ k jejímu chlebodárci je z principu vztahem dvou podnikatelů, tedy vztah obchodní, který se řídí obchodním zákoníkem.
• V obchodním právu mají obě strany stejné postavení, strany si své benefity tedy musí sjednat. Tedy žádná zákonem garantovaná dovolená, zaměstnanecké benefity ani výpovědní lhůta.
• Na rozdíl od zaměstnance nemá OSVČ nárok na nemocenskou od firmy, která ji platí. Pokud si OSVČ platí nemocenské pojištění, rozhodně jí nemocenskou neplatí její "obchodní partner", ale správa sociálního zabezpečení, a to až od 22. kalendářního dne nemoci. Před tím nedostane od nikoho nic.
• Také OSVČ má případně nárok na registraci na úřadu práce i na podporu v nezaměstnanosti. Musí však svou podnikatelskou činnost úplně ukončit. Nárok na podporu má jen tehdy, pokud 12 měsíců v uplynulých třech letech platil sociální pojištění. 
• Průměrná měsíční platba pojistného za OSVČ je
  2 959 korun.

Určitý trest za snížení odvodů státu přijde jen u plateb na důchod. Pro podnikatele platící minima to bude znamenat ještě o něco nižší penzi než za současných podmínek. Podle jednoho z úředníků ministerstva práce však nebude snížení vyplácené penze přímo úměrné snížení odvodu. Řada podnikajících si podle něj zadělává na problémy ve stáří, protože bez vlastních úspor budou muset vyžít z minimální státní penze.

Podnikatelé budou mít navíc možnost odklonit tři z 6,5 procenta, skoro polovinu svých sociálních odvodů, do soukromých penzijních fondů. Za to se jim sníží základ pro vyměření státní penze o 15 procent za každý rok účasti ve fondovém spoření.

Jestli se změní paušály, se teprve uvidí

V současném návrhu se nemění ani výše výdajových paušálů, které nahrazují prokazování skutečných nákladů. Podnikatelům umožňují umazat z příjmů 40, 60 nebo 80 procent a optimalizovat výši placené daně z příjmů.

Díky zachování lukrativních paušálů a výše uvedeným změnám dále stoupne atraktivita švarcsystému, tedy zaměstnávání lidí na živnostenský či jiný list.

Pro firmy je to finančně daleko výhodnější způsob zaměstnávání, protože práce „švarcáků“ je pro ně už bez dodatečných odvodů.

Odklon od klasického zaměstnání k předstíranému podnikání nepřímo potvrzují i statistiky za poslední léta. Přes šokové zpomalení ekonomiky "podnikatelů" stále přibývá, počet zaměstnanců však stále klesá.

Ministr financí proto uvažuje, že by se výše paušálu měla snížit. O kolik to bude, je zatím v jednání, uvažuje se například 50, 40 a 20 procent, v úvahu připadají i jen dvě daňová pásma.

Vývoj průměrné měsíční platby daně z příjmů

rok	zaměstnanci	OSVČ
2001	1 589	1 624
2002	1 812	1 856
2003	1 981	1 844
2004	2 130	2 115
2005	2 264	2 434
2006	2 257	1 650
2007	2 509	1 543
2008	2 309	1 581
2009	2 346	448
2010	2 390	682
Pramen: MFČR, MPSV. Výpočty: MF DNES

Pojistné na sociální zabezpečení (v mld. Kč)

rok	od OSVČ	od zaměstnanců	od zaměstnavatelů
2003	11,5	58,8	191,1
2004	14,2	65,5	212,8
2005	16,4	69,2	224,9
2006	16,7	74,6	242,4
2007	20,5	81,6	265,1
2008	20,2	85,9	279,3
2009	26,5	66,3	254,7
2010	21,9	68,8	264,7
Pramen: MFČR, MPSV. Výpočty: MF DNES