Maximálně deset let, tři roky mějte vše v naprostém pořádku
Finanční úřad může prověřovat daňové podklady až deset let dozadu, avšak zabývat se konkrétním přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 1999 postrádá trochu smysl. Proč? Odpověď na tuto krátkou otázku lze nalézt v zákoně o správě daní a poplatků, který říká, že daň lze doměřit nebo vyměřit nejpozději do dne, kdy vyprší tříletá lhůta od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.
Tak si to představme na situaci zdaňovacího období 2007, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce března (v případě zmocnění daňového poradce do konce června) roku 2008. Při aplikaci tohoto pravidla se nejprve musíme podívat na konec letošního roku (31. 12. 2008) a k tomuto datu přidat zmiňované tři roky (logicky jde o datum 31. 12. 2011).
Toto datum je tedy podle současné legislativy limitní z hlediska smysluplnosti kontrolovat daňové povinnosti poplatníka (třeba právě vás) za rok 2007, z čehož pro vás plyne zřetelné ponaučení, že byste měli přinejmenším do tohoto data počítat s eventualitou daňové kontroly.
S tím souvisí také důkladná archivace všech skutečností, dokladů a dokumentů, které souvisí se stanovením základu daně za rok 2007. Rozhodně není dobrou vizitkou poplatníka, když při kontrole chybí podpůrné dokumenty ke stanovení základu daně. Správce daně má navíc zákonné prostředky, aby si potřebné podklady zajistil a využil například takzvaných pomůcek.
Tři roky neplatí paušálně, monitorujte kroky správce daně během této doby
Jak jsem uvedl výše, poplatník prioritně sleduje tříletou lhůtu. Kromě toho ale musí dávat pozor na to, zda během této lhůty nebyl ze strany správce daně učiněn jakýkoli úkon směřující k vyměření nebo doměření daně. Pokud by tomu tak bylo, pak by od písemného vyrozumění poplatníka o takovém úkonu začala běžet tato tříletá lhůta znova.
Nemusí tedy nutně dojít během tří let přímo k vyměření nebo doměření daně, ale postačí iniciativa správce daně v řízení, která musí být písemně oznámena poplatníkovi. Maximálně může správce daně vyměřit daň do deseti let od konce roku, kdy vznikla povinnost podat daňové přiznání.
Nedojde-li během těchto tří let k žádnému kroku ze strany správce daně, lze usuzovat, že se tím správce daně v budoucnu již zabývat nebude, neboť mu bude scházet podnět k takové akci. Samozřejmě se to ale úplně nedá vyloučit a poplatník by měl přinejmenším nadále uchovávat veškeré skutečnosti související s daňovými povinnostmi.
Důraz na archivaci se liší od daňového subjektu
Podle očekávání mají nejméně povinností z hlediska případné daňové kontroly fyzické osoby nepodnikatelé, kterým z nějakého opodstatněného důvodu vyvstala povinnost podat daňové přiznání.
Mnohem větší povinnosti jsou kladeny například na právnické osoby vedoucí účetnictví nebo na plátce DPH (právnické osoby či živnostníci). Do jejich náležitostí patří archivace daňových dokladů přinejmenším deset let od uskutečnění zdanitelného plnění nebo okamžiku uplatnění nároku na odpočet daně.
Ještě přísnější požadavky na plátce jsou v oblasti uchovávání mzdových listů jejich zaměstnanců. Pro ně platí dokonce povinnost archivovat tyto dokumenty třicet let. To se ale poplatníků z řad občanů netýká.
Jste občan a letos podáváte daňové přiznání za rok 2007. Kontrolováni být můžete, pravděpodobné to ale není
Podstatou daňové kontroly je prověření daňového základu, který poplatník uvedl nebo měl uvést v daňovém přiznání. Abyste mohli být kontrolováni, tak vám musí přinejmenším vzniknout povinnost podat daňové přiznání. Pokud tuto povinnost jako občan skutečně máte a vy tak učiníte, pravděpodobnost daňové kontroly je stejně minimální.
Finanční úřady v obecné rovině tento typ poplatníků kontrolují jen ve výjimečných případech, popřípadě pokud se v přiznání objevují nějaká neobvyklá data. Přesto se kontrola nedá zcela vyloučit a vy byste na ni měli být připraveni důkladně zpracovanými dokumenty, kterými doložíte svůj daňový základ.
